Článek
Spojené státy americké jsou pro miliony lidí symbolem neomezených možností, svobody a prosperity. Celé generace vyrostly na mýtu o „Americkém snu“ – představě, že poctivou prací se každý může vypracovat z nuly na vrchol. Hollywood nám tento obraz stabilně pumpuje do hlav. Jenže málokdo má odvahu podívat se za tuhle nablýskanou fasádu bez politických filtrů a idealizace. Skutečná pravda je totiž mnohem temnější: současný americký blahobyt a moc nestojí na svobodném trhu, ale na staletí trvající krutosti, vyhlazování a cynickém válečném parazitismu napříč dějinami.
USA jsou kontinentem, který se v krvi doslova narodil. Celý ten slavný sen začal největší systematickou genocidou v lidských dějinách – brutální likvidací původního indiánského obyvatelstva v průběhu 18. a 19. století, kdy byly celé kmeny vyvražděny nebo nahnány do nehostinných rezervací, aby uvolnily půdu pro expanzi. Následovala krvavá občanská válka (1861–1865), která sice formálně zrušila otroctví, ale v jádru byla jen brutálním ekonomickým bojem průmyslového Severu proti agrárnímu Jihu o kontrolu nad trhem a zdroji.
Jakmile Spojeným státům začal být jejich vlastní kontinent malý, vyvezly svou zrůdnou expanzivní politiku za hranice. V roce 1898 vyprovokovaly španělsko-americkou válku, aby cynicky uzmuly Filipíny, Portoriko a Kubu. Na Filipínách tehdy americká armáda v následné partyzánské válce zmasakrovala statisíce civilistů a zřídila koncentrační tábory, které si v ničem nezadaly s pozdějšími zrůdnostmi v Evropě.
Nesmírně cynickou roli sehrál Washington také v první světové válce (1914–1918). Zatímco Evropa krvácela v zákopech, USA dlouhé roky oficiálně držely neutralitu, ale skrytě fungovaly jako obří zbrojnice a bankéř pro válčící strany. Na jatkách milionů vojáků vybudovaly základy své budoucí ekonomické dominance. Do konfliktu vstoupily až v roce 1917, kdy už bylo jasné, kdo vyhraje, a to čistě z pragmatické potřeby zajistit si místo u stolu, kde se porcoval poválečný svět a inkasovaly válečné dluhy.
Ještě zrůdnější divadlo předvedl Washington v předvečer druhé světové války. Zatímco Hitler budoval třetí říši, americké megakorporace přímo financovaly a technologicky krmily nacistickou válečnou mašinérii. Koncerny jako Standard Oil dodávaly nacistům klíčové patenty na syntetický kaučuk, General Motors a Ford stavěly náklaďáky a letecké motory pro wehrmacht a IBM dodávala děrné štítky, které později zefektivnily logistiku holocaustu. Americký kapitál bezostyšně vydělával na zbrojení Adolfa Hitlera, a když se pak karta obrátila, ty samé USA se pasovaly do role neposkvrněných zachránců světa.
Skutečný zlatý věk amerického válečného parazitismu ale nastal po roce 1945. Když v srpnu téhož roku Washington chladnokrevně odpařil atomovými bombami statisíce nevinných civilistů v Hirošimě a Nagasaki, nešlo o ukončení války – byla to cynická ukázka síly, která měla světu ukázat, kdo je novým globálním pánem. Od té vteřiny se americký vojensko-průmyslový komplex utrhl ze řetězu.
Následovaly dekády čistého státního teroru a vyvážení zkázy. Vzpomeňme na korejskou válku (1950–1953), kde americké kobercové nálety srovnaly se zemí celá města a zabily miliony civilistů. Nebo na vietnamské peklo (1955–1975), kde americká armáda bezostyšně kropila pralesy i s lidmi chemickým jedem Agent Orange a pálila vesnice napalmem. V roce 2003 přišla invaze do Iráku, postavená na stoprocentní a vědomé lži o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ, stála životy stovek tisíc lidí a dala vzniknout Islámskému státu.
Dnes se historie rýmuje v bledě modrém na Ukrajině. Washingtonu se podařil husarský kousek: bez ztráty jediného vlastního vojáka na frontě dokáže skrze cizí krev ekonomicky a logisticky vyčerpávat svého rivala, zatímco americké zbrojařské korporace jako Lockheed Martin nebo Raytheon inkasují rekordní miliardové zisky z vládních zakázek. Válka je pro USA jednoduše nejúspěšnějším exportním artiklem.
Ta největší lež je ale v tom, že tento globální parazitismus zachraňuje samotné obyčejné Američany. Zatímco miliardy dolarů mizí v kapsách zbrojařů, americká společnost uvnitř hnije. Americký sen se pro běžného občana proměnil v dystopii plnou stanových městeček bezdomovců v Los Angeles, opioidové epidemie a astronomických dluhů za základní zdravotní péči. Mocenská elita potřebuje vnější konflikty k tomu, aby odvedla pozornost od vlastního kolabujícího systému doma.
Skutečná pravda spočívá v přiznání, že ten nablýskaný Americký sen drží pohromadě jen chladný cynismus, který pro peníze vyváží smrt do celého světa.
Peníze, které už pěkných pár let nemají žádnou prokazatelnou hodnotu.
Dolar je už spoustu let v podstatě bezcenný. Celá ta nablýskaná fasáda USA, mýtus o Americkém snu a staletí trvající globální brutalita stojí na měně, která je jen nekrytým dlužním úpisem, drženým naživu strachem a zbraněmi. Dokud budeme k této supervelmoci vzhlížet jako k bezchybnému majáku svobody, budeme jen slepými konzumenty levné propagandy.
Celá ta globální expanze drží pohromadě jen kvůli bezcenným papírkům, pro které Washington neváhá vyvážet reálnou smrt do celého světa.
Poznámka autora: Vše podstatné bylo řečeno v samotném textu.
Vzhledem k tomu, že můj čas je příliš drahý na to, abych ho v komentářích měnil za prázdné internetové slovíčkaření a léčení cizích komplexů od klávesnice, nehodlám na žádné diskuse pod články nadále reagovat.
Texty jsou určeny lidem, kteří ještě neztratili kapacitu přemýšlet v souvislostech.
