Článek
Každý prosinec sleduju stejný rituál. Firmy horečně objednávají rauty, tisknou PFka s větvičkou a zlatým lemováním, vymýšlí, komu pošlou lahev prosecca, aby to vypadalo, že „myslí na vztahy“. A pak se to celé roztočí jako centrifuga: večírky, networking, přání, dárkové koše… a někde mezi tím se tváříme, že to má hluboký smysl.
Jako pilot mám rád, když má všechno jasný důvod. V letadle neděláte nic jen proto, že se to dělalo loni. A jako hudebník vím, že emoce mají cenu jen tehdy, když jsou autentické. A tak si každý rok kladu otázku: Proč vlastně děláme vánoční firemní večírky a proč všem posíláme PFka?
A tady je můj závěr:
Protože to potřebujeme. Ne papírově. Lidsky.
Večírek jako bezpečnostní aktualizace vztahů
Ve firmě se celý rok honíme za výsledky, řešíme incidenty, uzavíráme sprinty a někdy zapomínáme, že spolupracujeme s lidmi, ne s ikonami na Slacku. Vánoční večírek je vlastně taková „roční údržba vztahů“. Jediný večer, kdy se vás kolega s vážnou tváří zeptá: „Tak co, jak to vlastně máš?“ A myslí tím vás, ne projekt.
A ano – občas to skončí tancem, který byste radši neviděli, nebo debatou, na kterou by HR nemělo mít audit. Jenže tahle lidskost je přesně ta ingredience, díky které se další rok pracuje líp. Náš tým nepotřebuje pozlátko. Potřebuje prostor být spolu jinak než u tabulek a JIRay.
PFka jako moderní forma Morseovky
PFko je taky zvláštní úkaz. V roce 2025, kdy si AI dokáže vymyslet celé přání i s vločkou navíc, se pořád obtěžujeme posílat kartičky nebo e-maily, které vypadají jak z grafického adventního kalendáře.
Ale víte co? Ono to není o tom obrázku.
Je to krátká zpráva ve stylu Morseovky:
„Jsme tady. Všimli jsme si vás. Díky, že jste s námi.“
Nejde o dokonalou designovou kompozici. Jde o to, že to vůbec někdo poslal. A že si dal tu práci říct partnerům, zákazníkům i kolegům: „Nebudeme čekat, až to řekne NIS2 nebo smlouva. Vztahy mají hodnotu.“
Když ztratíte lidi, můžete mít procesy. Ale prázdné.
V Algotechu máme procesy rádi — jinak by nám to celé spadlo ještě rychleji než špatně nastavený server. Ale pokaždé se k nim vracím s jednou myšlenkou: proces bez lidí je mrtvá věc. Večírek vám připomene, že za rozhodnutím stojí konkrétní člověk. PFko připomene, že svět není jen o výkonech, ale i o kontinuitě. A to je – zvlášť ve firmách, které rostou – důležitější než kdy dřív.
Takže… má to smysl?
Ano. Ale ne kvůli rautu nebo grafice.
Vánoční večírek není o alkoholu.
PFko není o obrázku.
Je to o tom, že v rychlém světě na chvíli zpomalíme a řekneme si, že to spolu táhneme dál.
A pokud to občas dopadne vtipně, lehce chaoticky nebo úplně jinak než podle plánu?
Tim líp. Život i byznys nejsou sterilní. A ani nemají být…a my budeme mít večírek až v lednu, aby nám to nebylo líto. :-)
