Článek
Tenhle příběh se nestal mně, ale vyprávěla mi ho moje švagrová Olča. Pobavil nás obě, a tak jsem se rozhodla ho sdílet.
Ten den měl být o romantice – po dlouhých chladných a deštivých dnech konečně vykouklo slunce. Olča si velmi potrpí na hezké a sladěné oblečení. Chce se líbit manželovi, ale hlavně sama sobě. Tentokrát zvolila dlouhé široké kalhoty, halenku koketně odhalující ramena a na hlavu nasadila klobouček. Nejvíc času věnovala výběru bot – nakonec ke svému outfitu zvolila přírodní espadrilky na klínku, které byly téměř nenošené.
První zastávku si udělali na lodi ukotvené u náplavky. S drinkem v ruce se kochali pohledem na Vltavu. Manžel se rozplýval, jak to Olče dnes sluší a ona se cítila jako královna. Pokračovali směrem ke Staroměstskému náměstí a Karlovu mostu. Zastavovali se, užívali si pohled na Prahu. Ani davy turistů jim nemohly pokazit den – vše šlo podle jejich představ.
Posezení u Karlova mostu
Olča si všímá detailů. Zaujal ji strom s obrovským bílým květem. Na internetu rychle zjistila, že to je magnólie velkokvětá a že by se jí moc hodila na zahradu. Manžel se chápavě usmál a prohodil něco o malém pozemku. Olča zatlačila slzu a strom si alespoň na památku vyfotila.
Sledovali hodinky – večer byli pozvaní k dceři na oslavu narozenin. Ještě vyšlápli zahradami na Hrad a scházeli Nerudovou ulicí na metro. Po pár metrech se ozvalo PINK – a Olče se utrhl jeden pásek boty okolo kotníku. „Nevadí, není to vidět, to dojdu,“ říkala si s úsměvem.
Magnolie
Omyl! Po pár krocích PINK – druhý pásek utržený na té samé botě. Stále byla optimistická: „Je to z kopce, to dojdu.“ Alespoň že pásky přes prsty držely… Manžel nabídl rámě a Olča byla ráda, že alespoň druhá bota drží.
PINK – i té ale praskl řemínek okolo kotníku. Smích se proměnil v tragikomickou situaci a Olča zavelela: „Tome, Trhej!“ Z výstavních bot zbyly jen obyčejné pantofle. Olča zatnula zuby, a prsty u nohou, přidržovala se manžela a pajdala z kopce. I tak se prý cítila jako královna.
Koupili květinu a v tramvaji Olča odstraňovala zbylé pásky, které na podrážce jen plandaly. „Mami, a v tomhle jsi jako došla?“ ptala se překvapeně oslavenkyně. Očividně zvyklá, že její maminka nosí jiné botky:) „Jasně, zachránily mě ty pásky přes prsty,“ odpověděla Olča. Jen co to dořekla, tak poslední PINK – a ani pantofle už nezůstaly. Domů šla Olča potupně v půjčených v žabkách.
A tak skončila jedna romantická procházka Prahou. Z královny se stala bosou královnou – ale pořád s úsměvem.
A to mě na tom fascinuje. Mně by to asi zkazilo náladu a šla bych si někam hned koupit nové boty. Co vy, jak byste zareagovali? Můžete mi na to odpovědět v anketě.
