Oligarchové a političtí podnikatelé sobě! - Aneb, kdo Babiše drží v šachu?

Nalijme si opět jednou čistého vína bez toho, abychom se opíjeli rohlíkem. Babišovi je naprosto jedno, s kým a jak bude vládnout. Bylo to tak a nic se na tom měnit nebude. Diskuse o tom, jestli Babiše drží někdo za ocas nebo za jinou část, je naprosto směšná. Jakmile se čuníci v Agrofertu nakrmí, tak je mise splněna. Petr Macinka by musel vadit jeho voličům. A to mu nevadí a je mu to naprosto jedno, jako díra ve státním rozpočtu. Nevadí ani to, že Macinkův resort rozvolnil možnosti pro pohyb ruských agentů s diplomatickým krytím po našem území. Tak snad ti nebudou sabotovat sklad munice i české muniční iniciativy.

Jestli si někdo myslí, že je Babiš v úzkých nebo tlačen do kouta, vězte, že je mu nějaké Česko jako Slovákovi naprosto ukradené. Jablka, hrušky nebo třešně. Rudí a hnědí jsou dvě strany stejné mince. Vydání kohokoliv by tu koalici a kartel rozbilo a tím by se sami odstavili od koryta, a to se NIKDY nestane, protože Babiš NIKDY neodstoupí. Rozumíte? NIKDY!

Dokud tedy dostane, co chce, tak je Babiš v pohodě. Podporu ve sněmovně má a tupá strana nože elektorátu ho od moci neodřízne. Ti jsou všichni spokojení a stále ještě argumentují okolo ústavnosti kroků prezidenta o článku 68, odstavci 2, který si samozřejmě nepřečetli, natož aby zjistili, že neobsahuje slova o tom, že prezident cokoliv „musí“. Co se opravdu ale nemusí, je ztrácet čas o nějaké debatě o Filipu Turkovi, který se jako aspirant na ministra dovolil zlehčovat realitu války na Ukrajině ve videu s pozadím vybombardovaného činžáku, což v diplomatických kruzích jistě sklidilo despekt.

Jediné, co agent 25085 Bureš chce, je vyvést vaše peníze z rozpočtu do své firmy a pak vás zkasírovat ještě jednou ve všech řetězcích, kam chodíte nakupovat, protože ví, že jíst musíte a budete jíst u něj, dokud antimonopolní úřad bude stát na jeho straně. A ten na jeho straně stojí v jakékoliv vládě. A jakmile se ten objevil za minulé vlády Petra Fialy v hledáčku ministerstva pro místní rozvoj Ivana Bartoše jako vhodný pro restrukturalizaci, bylo zle a dredatý Pirát musel z kola ven. Problémy okolo digitalizace stavebního řízení byla samozřejmě jen záminka a naštěstí problém digitalizace stejně nikdo nepochopil. Konstatování, že je DSŘ zpackané z 99 %, stačilo všem. S ekonomickými dopady téhle šarády pro obecenstvo neznalé informatiky a fakty dokazující absurditu kauzy okolo DSŘ na MMR si může každý, kdo má zájem, dohledat. Mimo to jsem se jí dostatečně věnoval na svém Facebooku v době, kdy byla aktuální. Ale nechci se odchylovat od pointy tohoto článku, protože je stejně absurdní jako kauza s Bitcoiny. Ta také prokopla morální dno slibované politické slušnosti a naprosto jasně osvětlila, jak hluboko došla oligarchizace českého systému.

Distancovat se od Pirátů bylo něco jako důkaz a slib loajality s nabídkou spolupráce od politiků, kteří předstírají dodnes před kamerou animozitu k hnutí ANO. Ale kolik se jich z té samé koalice SPOLU zastalo vládního kolegy poslance za STAN Dvořáka? Toho Eva Decroix namočila do kauzy s Bitcoinem, i když ho pak den poté, co Andrej Babiš oznámil spolupráci s SPD, opět očistila s tím, že to byl omyl. Šlo snad o pokus vládní koalici potopit? Na oko před kamerou neshody, ale reálně spolu sednou na kávičku, cigárko nebo panáčka po divadle pro lidi, co sledují politiku v televizi a ztrácí čas sledováním OVM jako zábavního pořadu po nedělním obědě. Sledujte, co lidi a hlavně politici dělají, ne to, co říkají, a odhalíte jejich charakter. Cirkus. Strakova akademie jako šapitó už od dob Františka Mrázka. A co teprve, když zjistíte, kdo je doopravdy bývalý Zemanův poradce Nejedlý.

Tak jednoduché to je. Proč si někdo myslí, že se zrovna oligarcha Andrej Babiš nebo jiní oligarchové se budou řídit stejnými pravidly jako řadové voličstvo? Čistou pravdou ale je, že vředem společnosti není jen sám Babiš, i když je to asi ten nejobtížnější symptom, a ve zbytku článku vysvětlím proč. Jde tu hlavně o skutečný stav justice, funkce úřadů, jako je ten antimonopolní, a totální korupce systému.

Systém se celkově mění ve svém designu tak, že pro lidi jako je on a jemu podobní žádná pravidla neplatí. A jen až tehdy, když by jeho a tyhle netransparentní žáby na prameni náhodou elektorát nevolil, věci se začnou hýbat. Například pro Andreje Babiše by nebyl vůbec problém nás postavit za novou železnou oponu a zavolat do Kremlu, jako KGBák Vasil Biľak, aby nás přijeli znovu osvobodit, kdyby tu byla ta příležitost a věci se u nás vymykaly kontrole.

Přijeli by klidně i vojska Maďarské lidové republiky, Slovenské lidové republiky, Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Běloruské lidové republiky a Ruské federace, když bude třeba, a někdo by si opět dovolil organizovat Pražské jaro poté, co necháme věci zajít příliš daleko a naší věrchušce by začalo být příliš horko.

Podle mého odhadu a srovnáním se Slovenskem by momentální vládě svědků Burešových mohly stačit na transformaci systému salámovou metodou dva roky, aby krmením kachen a kaprů v našem rybníčku dotáhl stát za horizont události. Dát samozřejmě napít z erárních prostředků na obranu všem žábám na prameni a oslíkům držet mrkev na provázku prutem před očima.

V tom je Babiš a tahle vláda nebezpečnější než cokoliv jiného!!!

Zatím si většina volila jen menší zlo v podobě vlády, která nechávala Bečvu Bečvou, Čapák Čapákem a lustrační zákon na smetišti. Nástrojů na odstranění Babiše bylo bezpočet. Ale mě z nějakého důvodu uniká, proč si minulá vláda zvolila za ten nástroj Pavla „Dona Pabla“ Blažka, aby ten dohlížel, aby se justice dívala tím správným směrem, a dělala co za minulého režimu i po něm. A to nechat podle zadání ohýbat ohebné zákony tak, jak to Prognostický ústav 2.0, Institut Václava Klause naplánoval a nechal slepou spravedlnost slepou. Čím jiným to po schůzce s Nejedlým mohlo skončit než aférou s Bitcoinem a zoufalými pokusy likvidační kauzu, kterou opět 99% nepochopí vysvětlit? A vysvětlit co? Že se slibovanou slušnost opět nepodařilo doručit?

Sám soudní „znalec“ Klicpera v kauze Bečva na kameru všem veřejně na vlastní oči, uši a kočičí svědomí sdělil, že jeho posudek byl vypracován podle POLITICKÉHO ZADÁNÍ!!!

A pokud jste to viděli, tak vám musí být stejně jasné jako mě, že nás opět převezli a tím rohlíkem opili. Otázka je, jestli jste si toho vědomí, nebo ne. Zakopaný pes je ale ovšem v tom, že za simulace právního státu v naší zemi jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. A pro ty, co si to můžou dovolit, jsou zákony ohebnější.

Pro oligarchy je možno zákony státu obejít, nebo je rovnou porušit. Protože pokud máte problém, který nevyřeší peníze, tak máte problém, který vyřeší kupa peněz. Tímto pravidlem se řídil Radovan Krejčíř. Pravidlem „vždycky na někoho něco mít“ se řídil František Mrázek. Andrej Babiš se řídí pravidlem: „Pokud něco chceš, udělej si to sám a diplomatická imunita se postará o zbytek.“

Nadále je tu však všudypřítomná netransparentnost v systému a schopnost věrchušky vyprat jakékoliv peníze do běla a zafinancovat tak naprosto kohokoliv, včetně páté kolony, a prolobovat si souhlas elektorátu naprosto na cokoliv. Skrze spolky, neziskovky (ty dobré, co plní ta správná politická zadání oligarchizace), anonymní dárce, nastrčené fyzické osoby, podnikatele, firmy v daňových rájích lze skrytě podporovat např. Institut Václava Klause, Konzervativní kemp nebo Společnost pro obranu svobody projevu a zahlcovat informační prostor studiemi o tom, jak není potřeba bojovat proti klimatu – placenou lobby průmyslu fosilních paliv. Stejně tak funguje i financování např. Aliance pro rodinu, která by stejně jako SOSP prolobovala svobody pro jednu skupinu osob, jen ne pro všechny, a pak to otiskli v Parlamentních listech, jejichž majitel je štědrě sponzoroval. O výše zmíněných aktérech podsvětí a zločinu ani nemluvě. A tak se můžeme dál bavit o transparentnosti politiků a vyšších patrech orgánů činných v trestním řízení a o Káčkovi, Íčkovi a o tom, jak se kdysi tihle mlsní vlci olizovali nad státním podnikem ČEPRO.

Pak se o nějaké to PR postarají na sociálních sítích profily jako „Jsem zděšena!“, který asi skoro každý volič ANO zná. Jméno profilu by napovídalo, že jde o ženu, ale za účtem „Jsem zděšena!“ se skrývá bývalý spolupracovník StB Petr Markvart (krycí jméno „Marek“), spolupracovník Andreje Babiše a někdejší pracovník PZO Technoexport, obchodník se zbraněmi dlouhodobě napojený na prostředí kolem Andreje Babiše a proruské scény. Média a analytické texty také popisují jako proruského dezinformátora Daniela Sterzika, předsedu hnutí Stačilo!, blogera vystupujícího pod přezdívkou „Vidlák“, šířícího lživé příběhy (např. „elektrikář z ČEZu odpojuje lidi od sítě“, údajná mobilizace kvůli Ukrajině), které musely vyvracet ČEZ nebo premiér Fiala.

Ultimátním cílem podle dvou odstavců výše je absolutní nedůvěra k systému a vlastnímu státu. Pokud nemáte totiž důvěru národa ve stát, národ, nemá hodnoty, které by mohl bránit. Porážka národa zevnitř a demoralizace s psycholgickou subverzí je totiž mnohem levnější než plnohodnotná invaze, kdy vám zbyde už jen bránit své bližní. A když už i na tu invazi dojde, ta je pak mnohem snažší, obzvlášť, pokud jste si už zmapovali terén, systém a dosadili svoje lidi tam, kam potřebujete. A to jsou zejména oblasti obchodu, ekonomické moci a státní správy, justice, silových složek a klíčových úřadů. Každopádně se při subverzi jedná vždycky o jedno, destabilizaci. Rozložit demokratické hodnoty a rozdělit národ do skupin s neomezenou svobodu pro jednu sortu lidí a nesvobodu pro všechny ostatní a oslabit tak jednotu společnosti i komunit. Jenže v demokracii to chodí tak, že by se v ní měli cítit svobodní všichni občané, tedy kromě těch, kteří se dopustili trestných deliktů. A ted jsme u jádra pudla!

Pominu-li všechny ty špatně vyšetřené delikty s ještě podivnějšími rozsudky typu „skutek se stal, ale není trestný“, tak mi opravdu nejde na pochopa, v jaké to bizarní demokracii a kapitalismu to pak jsme. V jakém kapitalismu si zaměstnanec státního podniku, říkejme mu třeba Tripemex, může dovolit si ten samý podnik později koupit, pak skoupit všechno, co k podniku Tripemex navazuje, a vyhrát ve hře Monopoly? Monopolu říkejme třeba Egofert. Pak ještě navíc ze sebe „shitpostingem“ na sociálních sítích a narativem totožným s neziskovkami lobbujícími za svobody jen pro někoho udělat vrchního správce státního majetku, který rozdává svému Egofertu zakázky a dotace. Chucpe toho všeho nakonec je, že sponzoři toho státního majetku, ergo jeho voliči, jsou s tímhle převodem státních financí do soukromých rukou komunisty vyprodukovaného zaměstnance státního podniku a Státní bezpečnosti naprosto spokojeni!!! Bude se ovšem něco s dít, pokud se prokáže podezření, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vůbec nevyřešil? Nesplnil by tím jednak svůj slib voličům, ani podmínku jmenování premiérem, ale také by tím porušil zákon.

Gratuluji k vynikajícím úspěchům i voličům zbytku koalice páté kolony nepřátel severoatlantické aliance, kteří poslali do druhé nejvyšší ústavní funkce bývalého majitele cestovky pro plyšáky a s patřičnou úrovní politického podnikatele s narativem ještě o několik tříd nižším, pak posadit kandidáty rovnou na několik ministerstev se stejnými projevy ze spolku „Oligarchové, mafiáni a vexláci sobě!“, nasadit tomu korunu posazením do poslanecké lavice samozvaného aspiranta na trojministra, špatného pornoherce a zastánce tradičních hodnot a rodiny, co půjčuje manželku osobám blízkým, jako kdysi prognostik a agent StB Karel Kocher. Ty všechny spolu s bývalým státním zaměstnancem Státní bezpečnosti nechat řídit obranu národa, legislativu, justici a finance v době vypuknutí největšího konfliktu v Evropě od dob 2. světové války, kterou rozpoutala federace frustrovaných alkoholiků. Nutno dodat, že i ve zbytku světa je plno tikajících konfliktů. To všechno je opravdu podivuhodný unikát a koktejl, ze kterého se každému racionálně uvažujícímu člověku podlomí kolena. To až člověka zamrazí nad představou, kam to náš národ může zavést, když víte, a to už je už taková všeobecná znalost, že v tom konfliktu, na jehož frontě si za několik hodin můžete dojet autem, autobusem nebo vlakem, si z civilního obyvatelstva okupant dělá kanonenfutter a z okupovaných území s ruskou menšinou, kterou se vydali alkoholici zachraňovat před útlakem Ukrajinců, srovnávají na měsíční krajinu jeho odvrácené strany. Ale pokud jste neměli strach doteď, tak doufám, že vám to vydrží.

Dalším indikátorem společenského, morálního a kulturního úpadku je hlavně to, že ministrem kultury se stal StBácký udavač, který za finanční a osobní výhody udával své kamarády. To dnešním takzvaným vlastencům nevadí, kolika penězi se takto mrhalo ze společného majetku? To si na státní útraty tehdejší vláda vydržovala pěkné vzory pracujícímu lidu. Tak to, pokud máme dnes takové jako elitu společnosti, to jsme si to zvolili pěknou pakáž. S takovou by už museli Strakovu akademii a všechny úřady už dávno obléhat Blaníčtí rytíři. Ale vyjedou? Pánbůh Pomáhej! Ale ten nám pomůže, když si sami pomůžeme a přijedeme osobně.

Proč je tedy pro někoho alespoň jednou problém zatnout i zuby, nebo i bez toho a pasivně protestovat volbou alternativních stran, které jsou v konceptu transparentní, mají minimum kauz anebo volbou politiků, jež jsou vidět méně, protože o nich není co do kopy psát a kauzám se vyhýbají. Když už jsme si dokázali zvolit i tohle, tak snad by nemusel být takový problém, zvolit i nějakého outsidera a dát jim šanci. Ono ani munulé volby to nebyla žádná sláva. Já osobně skromným outsiderům fandím a politikům s morálním přesahem je dost. Ale je o nich samozřejmě méně slyšet. Ale pokud se stanou silnými, jako například když se Pirátům s Ivanem Bartošem jako předsedou před sněmovními volbami 2021 v koalici PirStan naměřily preference necelých 30%, tak se profily „Vidláka“ a StBáka „Jsem zděšena!“ a ostatní kolečka 5. kolony rozjely s nesmysly o tom, že vám Bartoš nastěhuje migranty do obýváku. A fungovalo to! Pirátům zůstaly čtyři mandáty a opět z koalice slušnosti a slušnočechů z demokratického bloku, krom koalice STAN, nikdo ani nepípnul. Báli se snad voliči úspěchu? Bojí se čeští voliči snad změny řádu systému na západní právní stát bez toho, aby to byla jen simulace? Já osobně, když poslouchám lobbying a křik komunistů, popíračů lidských práv a jiných šířitelů nepravd a dezinformací od těch, co by jedněm svobodu brali a jiným dávali a vidím, o kom ta „rudá svoloč“ mluví nejhůř, je to pro mě jasný signál, koho volit. I když jsem například osobně Petra Pavla nevolil, ale slyšel, jak o něm mluví 5. kolona Kremlu, bylo mi jasné, že se v jejich kruzích rozhodně nepohybuje. A to je dobře.

Můžeme se tu tedy bavit o jednom symptomu nemoci – stavu právního státu v Česku, ale hlavní příčina nemoci je občanská tolerance nekalých praktik v českém justičním systému, demoralizace společnosti, absolutní rozvrat hodnot a morálních pravidel z komunismu a postkomunismu a ve svém nekonečném procesu normalizace si nyní už většinová nárokovací třída hledí svého osobního prospěchu víc, než toho obecného. Samozřejmě čest výjimkám.

Mít plný mrazák je samozřejmě fajn. Ale proč se člověku pak nechce na sebe podívat do zrcadla a vidět, že ztučněl a zlenivěl? A co teprve pak jít si stoupnout na váhu? Budete si vážit i všech vlastních hříchů a bez ostychu hodíte kus svého vlastního masa na váhu?

Nevyhýbejme se osobní odpovědnosti za stav vlastního prostředí, jelikož jsme sami jeho produktem, ale tolerancí zla v sobě nebo okolo nás i spolupachatelé jako svědci ukrajování svobody salámovou metodou. Podívejme se skutečně detailně, co nová vláda ve skutečnosti dělá, než na to, co její poslanci a ministři říkají. Je sice pravda, že muniční iniciativa pokračuje, ale její premiér nenašel rozpočet pro obranu, i když se schodek rozpočtu ve skutečnosti zvýšil. Nenajdou se peníze ani na prodej letounů L-159, i když nejen morálně, ale i komerčně by to mohlo být přínosem. Neprodat staré a nenakoupit nové, zní také až příliš surealisticky a absurdně. A o tom, komu byla komerčním přínosem kovidová krize, ani nemluvě. Myslím, že určitě nebudu lhát, když řeknu, že to bude velice transakční a beneficienty budou právě ti, kdo o těch transakcích a privatizaci státních prostředků budou rozhodovat. Ale za nejdůležitější považuji otázku: Do jak nebezpečné situace nás tohle transakční jednání v době hromadících se konfliktů vlastně uvrhá?

Podívejme se objektivně jak nebezpečnou dobou a nejen pro náš národ právě procházíme. Máme zde úvahy některých z našich zákonodárců v parlamentu o vystoupení z EU nebo dokonce z NATO, jakožto garantů naší bezpečnosti. Vystoupení z NATO je vlhký sen Kremlu a číslo jedna na jejich agendě. Tuto agendu v praxi už naplňuje americký prezident svojí transakční politikou a pohřbíváním demokracie a diplomacie, která je stejně transakční a fluidní podle toho jak se mu to hodí, jako ta Andreje Babiše. Smlouvy přestávají platit v momentě, kdy to přestane být výhodné. A tak se ptejme - „CUI BONO?“ - „komu to prospívá?“. Jsou to samozřejmě všichni naši nepřátelé ze zemí totalitních režimů. Doporučuji vám přečíst si například znění Budapešťského memoranda a jeho garanty. Je to doslova jen pár stránek a momentálně mají sotva cenu vlastního papíru.

Opět vám děkuji, že jste si mou tirádu dočetli až sem. Chápu, že je to těžké přijmout realitu takovou, jaká je, ale myslím si, že okolnosti to vyžadují.

Dbejme tedy více o sebe samé, hlavně o prosperitu na duši a obecním prospěchu. Ze všeho nejvíc o bezpečnost národa. Ta je teď ze všeho nejdůležitější, protože bez bezpečí žádná prosperita nebude a snadno bychom se mohli stát obětí diktátorů jako Ukrajina nebo vydíraným satelitem jako Bělorusko nebo Venezuela.

Nebuďme tedy zkorumpovatelní jako oni, hleďme si zájmu státu a poslouchejme odborníky. Pokud totiž necháme zajít zlo příliš daleko, jako například u nepokojů, ke kterým došlo v americké Minnesotě, nebo potlačování lidských práv v Íránu, kde již několikrát rozdrtili protestující brutální silou, což vedlo k desítkám až stovek mrtvých,tak bude možné, že se už z takové nesvobody nepůjde ani prostřílet stejně, jako museli kdysi bratři Mašínové.

- Fritz Zwicky