Článek
S mámou jsme měly dokonalý vztah plný důvěry, dokud se neobjevil on
V sedmnácti jsem žila sama s mámou a myslela jsem si, že máme ideální vztah. Byla pro mě víc než jen rodič. Povídaly jsme si o klucích, o škole, o věcech, které jsem řešila, a nikdy jsem neměla pocit, že by mě soudila.
Máma chodila jen do práce a nikdy to nevypadalo, že by chtěla mít nějakého muže ve svém životě. Brala jsem ji jako ženu, která má svůj svět a žádné vztahy v něm nehrají roli. Přeci jen je to rozvedená žena, která si s mým vlastním otcem užila dost starostí. Pak jsem ale začala chodit s Davidem a něco se změnilo.
Bylo fajn, že si rozumí… jenže něco mi nesedělo
David nebyl typ kluka, který střídá holky. Naopak. Působil vyrovnaně, byl pohledný a staral se o mě. Chodili jsme spolu pár měsíců a já měla pocit, že tohle by mohlo být něco vážnějšího. Proto jsem ho představila mé mámě. Přijala ho bez problémů. Dokonce až moc dobře. Často si spolu povídali a dost se nasmáli. Byla jsem ráda, že si rozumějí. Ani na chvíli mě nenapadlo, že by to mohlo znamenat něco víc.
David jezdil k nám domů i v době, kdy jsem byla ještě ve škole
Postupně jsem si všimla, že u nás doma tráví David nějak moc času. Občas jsem totiž přijela ze školy a on už tam byl – a doma byla i máma. Na první pohled to vypadalo nevinně, ale někdy jsem si říkala, že je to divné. Když jsem se ho ptala, vždy mi klidně řekl, že přišel teprve před pár minutami.
Jeho výmluvy, proč je u nás doma, i když tam já nejsem, byly čím dál zvláštnější a některé věty nedávaly smysl. Obávala jsem se, že je na mě závislý a ve vztahu mě začíná trochu dusit. To jsem ale ještě netušila, co se doma odehrávalo, když jsem tam nebyla.
David na mě často čekal u nás doma ještě předtím, než jsem se vrátila ze školy nebo brigády.
Rozchod, se kterým se moje máma nedokázala smířit
Nakonec mi jeho chování přišlo zvláštní natolik, že jsme se pohádali a rozešli se. Pro něj to bylo těžké, pro mě spíš úleva. Rychle jsem se z toho oklepala a za pár dní jsem se posunula dál. Máma ale zůstávala s Davidem v kontaktu a nijak to přede mnou netajila. Začala za ním občas jezdit. Prý jen tak na pokec, ale neřešila jsem to. Byla jsem ráda, že mám doma klid.
Tuhle SMS jsem si neměla přečíst
Uplynul asi měsíc a já si zvykla, že je máma s mým ex v kontaktu. Nikdy mi o něm nic nevyprávěla, ale ani netajila, že se vídají. Bylo to vlastně zvláštní, ale pořád ještě normální. Jenže to jsem nevěděla o jedné zásadní věci.
Jednoho dne mi došel kredit a půjčila jsem si mamky telefon, abych napsala kamarádce. Otevřela jsem zprávy. A poslední SMS byla od Davida. V náhledu stálo: „Bylo to úžasný. Miluju tě.“ Když jsem se v konverzaci posunula o něco výš, byly tam zprávy i z doby, kdy jsem s Davidem ještě chodila.
Telefon jsem okamžitě zavřela. Cítila jsem šok, znechucení a zvláštní prázdno. Nešlo ani o žárlivost. Spíš o nepochopení. Jak tohle může moje máma dělat? S mým přítelem? Nechtěla jsem to řešit. Připadalo mi to příliš trapné a také příliš těžké na jakýkoliv rozhovor s mojí vlastní mámou.
Zprávy, které si moje máma psala s mým přítelem, mi přišly nechutné.
Máma nastěhovala mého ex k nám domů
Tím to ale neskončilo. Máma Davida nastěhovala k nám domů. Řekla mi, že nemá kde bydlet, a tak mu pronajala volný pokoj pro hosty ve spodním patře hned u východu. Už tehdy jsem věděla, co se mezi nimi děje. Četla jsem ty SMS, ale máma o tom netušila vůbec nic.
Od té doby jsem ji potkávala v noci často na schodech, jak jde ze spodního patra nahoru do ložnice. Vždy tvrdila, že byla na toaletě nebo že se šla napít. Ty zvuky předtím tomu ale neodpovídaly.
Nevěděla jsem, co říct, jak se mám cítit nebo jak vzniklou situaci řešit. Jen jsem pochopila, že některé věci vás donutí dospět rychleji, než byste chtěli.
