Článek
Moje sestřenice dělá partnerovi mámu i bankéře
Před 4 lety začínal jejich vztah jako každý jiný. Dnes je ale realita úplně jiná. Moje sestřenice Alena pracuje do úmoru a její přítel Marek už 2 roky sedí doma. I když má kvůli problémům se zády uznaný nejnižší stupeň invalidního důchodu, jeho pasivita se stala hlavním tématem rodinných sporů.
Nekonečné hledání práce, kterou údajně nemůže najít
Alena pracuje na plný úvazek a prakticky celou svou výplatu utratí za jejich společné potřeby. Marek sice tvrdí, že si práci hledá, ale ve skutečnosti si jen vybírá a vymýšlí důvody, proč žádné dostupné místo není dost dobré. Místo aby vzal první práci, kterou by mu zdravotní stav dovolil, trvá na svém oboru a dál zůstává doma. Celý den tráví u počítače, téměř nechodí ven a pomoc v domácnosti mu nic neříká. Dokonce i pro nákupy musí jezdit Alena, protože Marek se sám k ničemu nemá. Navíc by v tu chvíli musel za nákup zaplatit, a to se mu nehodí.
Život z ruky do huby a pomoc od rodičů
Kdyby Aleně nepomáhali finančně její rodiče, nejspíš by jí nezůstalo vůbec nic. Jejich finanční rozpočet je děsivý. Aleně z celé výplaty zbývá měsíčně jen pár stovek, v lepším případě tisícikoruna. Kdyby jí finančně nepomáhali rodiče, nezůstalo by jí vůbec nic a pravděpodobně by ani neutáhli nájem.
Peníze na hry jsou důležitější než společný rozpočet
Absurdní je zejména pohled na jejich finance. Alena bere celý jeho invalidní důchod a dává ho k dispozici na chod domácnosti, protože jinak by s penězi pro oba vůbec nevyšli. Přesto za ní Marek několikrát za měsíc přijde a chce po ní další peníze na vylepšení do svých her. Je zarážející, že člověk v jeho situaci, který se nechává plně živit, dává přednost virtuální zábavě před zodpovědností k partnerce. Jeho vlastní rodina jim nijak nepomáhá. Můj táta ho už dávno považuje za pouhou přítěž a těžko se mu na celou situaci dívá.
Hazard, kvůli kterému prohrál 100 000 Kč a šanci na lepší život
To nejhorší ale přišlo ve chvíli, kdy Markovo sezení u monitoru přerostlo v hazard. Prostřednictvím online casina se mu podařilo vyhrát 100 000 Kč. Taková částka by pro ně v jejich situaci znamenala naprostý zlom. Alena by si mohla konečně vydechnout a na základní potřeby by jim zůstalo mnohem víc peněz. Jenže on se zachoval jako sobec. Místo aby peníze vybral a zajistil jejich společnou budoucnost, podlehl vidině další výhry a všechno zase prosázel.
Za dobrotu na žebrotu a s nálepkou zlých příbuzných
Nikdo z nás přitom nechce zlehčovat jeho zdravotní potíže, ale způsob, jakým se k situaci staví, je pro okolí nepochopitelný. Největší problém je však v tom, že ho sestřenice neustále brání. Každá naše snaha o rozumnou domluvu končí jejím hněvem, že se k nim chováme zle. Zatímco ona se obětuje, aby zajistila přežití jich obou, on jen přijímá servis a dál se propadá do své nečinnosti.
