Článek
Éra zdražování a nové digitální daně
Financování veřejnoprávních médií prošlo v posledních 2 letech zásadní proměnou, která vyvolala vlnu nevole. Nejde jen o samotné peníze, ale o princip, který stát zavedl. Do května 2025 se poplatek u televize neměnil 17 let (od roku 2008). A u rozhlasu dokonce 20 let (od roku 2005). Pak ale přišel zlom.
Kdy došlo k navýšení poplatku
- Rok 2024: Období stability. Domácnost platila měsíčně 180 Kč (135 Kč TV + 45 Kč rozhlas). Ročně to dělalo 2 160 Kč.
- Rok 2025: Od 1. května došlo ke zvýšení na 205 Kč měsíčně (150 Kč TV + 55 Kč rozhlas). Roční náklad se tak zvedl na 2 460 Kč. Hlavně se ale poprvé zavedla povinnost platit i za telefony a počítače.
Česká televize díky loňskému zvýšení poplatku očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, což je o 580 milionů více než před touto změnou. Celkový rozpočet ČT se vyšplhal na 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá s výnosem z poplatků zhruba 2,48 miliardy, což je o 409 milionů korun více než dříve.
Proč platit České televizi dvakrát?
Společnost tento systém štve z úplně prostého důvodu. Většina domácností už si totiž platí televizi v balíčku od operátora. V něm už je Česká televize jednou zaplacená. Nedává pak žádný smysl, aby stát vyžadoval další platbu za úplně to samé jen proto, že člověk vlastní smartphone.
Pak je tu druhá skupina lidí – ti, kteří klasickou televizi nesledují a raději si platí streamovací služby jako Netflix, Disney+, HBO nebo něco jiného. Přestože o veřejnoprávní obsah nemají zájem a své peníze už investovali do jiné zábavy, stát je stejně nutí odevzdávat další peníze jen proto, že mají u sebe telefon nebo počítač.
U streamovacích služeb je to jasné a fér. Kdo se chce dívat, ten si zaplatí. Kdo nechce, neplatí ani korunu. Je to svobodná volba. U státních poplatků ale žádná volba není. Mobil dneska potřebuje k životu nebo k práci každý, ale to neznamená, že na něm někdo sleduje zprávy v televizi.
Babišův plán na konec poplatků od roku 2027
Právě tento odpor veřejnosti se stal hlavním tématem politické scény. Andrej Babiš na tiskové konferenci potvrdil, že se zrušením poplatků počítá vládní program. Plnění tohoto slibu očekává skrze zákon od 1. ledna 2027. Česko by se tak stalo osmnáctou zemí Evropské unie, která financuje veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu.
Petice zaměstnanců a reakce veřejnosti
Vidina konce povinných plateb a přechod pod státní rozpočet vyvolala okamžitou reakci. Téměř 2 tisíce zaměstnanců České televize a Rozhlasu podepsalo petici za zachování poplatků. Argumentují ochranou nezávislosti a demokracie, jenže veřejnost tento krok vnímá s velkou dávkou skepticismu.
V komentářích na sociálních sítích převládá názor, že zaměstnancům nejde o nezávislost, ale o udržení jejich jistých příjmů a miliardových rozpočtů. Pro běžného plátce je těžké uvěřit vznešeným slovům o svobodě slova, když je podepisují lidé, jejichž blahobyt přímo závisí na povinných odvodech z kapes občanů.
Jde to i bez povinných poplatků?
Soukromý mediální trh dnes ukazuje, že o přízeň diváka se dá bojovat i bez jistoty miliardových příspěvků. Nabízí se tedy otázka, zda je systém povinných odvodů v roce 2026 stále obhajitelný, nebo zda už nenastal čas na model, který lidé vnímají jako spravedlivější.
Pokud je obsah veřejnoprávních médií skutečně kvalitní a pro společnost klíčový, měl by si své místo najít i bez donucení. Zda se potvrdí obavy o nezávislost, nebo se ukáže, že stát dokáže média financovat efektivněji a bez přímé zátěže občanů, ukážou až nejbližší roky.
Anketa
Zdroje: domaci.hn, poplatky.ceskatelevize, novinky
