Klášter v Plasích stojí na vodě. Když o ni přijde, začne se rozpadat

Na webu plaského kláštera se objevuje výmluvné heslo, které by u jiné památky znělo jako nadsázka: „Bez vod se stavba zřítí.“ U Plas to není literární ozdoba. Je to technická podmínka.

Budova konventu nestojí na suché skále ani na pevném kopci. Vznikla v nivě řeky Střely, na podmáčeném a nestabilním terénu. Barokní stavitelé se mu nevyhnuli. Naopak, přijali ho jako zadání. Pod stavbou vznikl systém, který měl držet vodu tam, kde je pro dřevo užitečná, a odvádět ji tam, kde by škodila zdivu.

Nejznámější údaj se opakuje v různých popisech areálu: konvent stojí na zhruba 5100 dubových pilotách. Na nich leží dubový rošt. Dřevo v takovém prostředí nesmí střídavě vysychat a vlhnout. Pokud je dlouhodobě pod vodou, vydrží. Pokud voda zmizí nebo začne systém špatně fungovat, konstrukce ztrácí jistotu.

Pod konventem pracují kanály, pramenitá voda, vzdušníkové chodby a odvodňovací štola. Zdi, chodby a kaple stojí nad tímto složitým systémem, který návštěvník na první pohled nevidí.

Plaský klášter založil roku 1144 kníže Vladislav II. jako první panovnickou cisterciáckou fundaci v Čechách. Mniši přišli z hornofranckého Langheimu. Nebyla to jen náboženská komunita, která potřebovala místo k modlitbě. Cisterciáci byli také hospodáři, stavitelé a lidé zvyklí pracovat s krajinou.

Jejich kláštery často vznikaly v údolích, u vody, mimo nejrušnější centra. Voda pro ně nebyla kulisa. Poháněla mlýny a pily, pomáhala s provozem hospodářství, přiváděla pitnou vodu, odváděla odpad a v klášterním prostoru měla i symbolický význam. U Plas se tahle řádová zkušenost později propojila s barokní technikou.

Středověký klášter se rozvíjel díky darům, vlastní práci mnichů a síti hospodářských dvorů. Dřevěná provizoria postupně nahrazovaly kamenné stavby. Plasy nebyly osamělou duchovní enklávou. Ovlivňovaly krajinu severně od Plzně, organizovaly hospodářství a držely majetek, který se v dobrých dobách rozšiřoval.

Roku 1421 přišla rána za husitských válek. Oficiální historie kláštera uvádí, že opatství bylo vypáleno, komunita rozptýlena a hospodářská doména rozchvácena. Klášter přežil, ale jeho majetek se postupnými konfiskacemi zmenšil na minimum.

Obrat přišel až po třicetileté válce. Teprve tehdy se hospodářství stabilizovalo natolik, aby Plasy mohly projít velkou barokní proměnou. Ta trvala až do zrušení kláštera v roce 1785. V areálu se postupně objevila jména, která z Plas udělala mimořádný stavební celek: Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer.

Mathey na konci 17. století pracoval pro opata Ondřeje Trojera. Podle historie kláštera se podílel na výstavbě třípatrových sýpek s hodinovou věží, nové prelatury, úpravě hospodářského dvora a přestavbě hřbitovního kostela sv. Václava. Další opat, Eugen Tyttl, pak přivedl Santiniho.

Novostavba konventu začala roku 1711. Oficiální historie pracuje s obdobím 1711–1740, zatímco popisy vodního okruhu uvádějí konvent v letech 1711–1738 podle Santiniho plánů. Santini navrhl stavbu pro místo, které bylo mokré, měkké a technicky riskantní.

Konvent nebyl obyčejná obytná budova mnichů. Měl být reprezentativní, funkční a pevný. Jenže pevnost se v Plasích nedala vyřešit prostým založením na masivním kameni. Podloží v meandru Střely vyžadovalo jiný postup.

Pod budovou proto vznikla dřevěná konstrukce založená na dubových pilotách a roštu. K ní byla přivedena voda, která měla dřevo konzervovat. NPÚ popisuje, že jako zdroj byly zvoleny tři lokality, odkud se voda přiváděla dřevěným potrubím. Systém přítokových kanálů doplňovaly odtokové kanály a Královská štola, která odváděla přebytečnou vodu do řeky.

Kontrola vody se neodehrávala jen někde v nepřístupné šachtě. V přízemí konventu jsou vodní zrcadla s vodotrysky, umístěná pod samonosnými schodišti. Sloužila ke kontrole a měření vody v systému. V klášteře tak existuje zvláštní spojení: barokní architektura, technická kontrola a provozní nutnost v jednom architektonickém řešení.

Vedle vodního systému má konvent také systém vzdušný. NPÚ uvádí vzdušníkové chodby, které pomáhají odbourávat vlhkost a prohřívat budovu. Vlhkost se tady neměla jen trpět. Měla být řízena.

Voda pracuje pod budovou. Když je jí málo, ohrožuje dřevo. Když se pohybuje špatně, ohrožuje zdivo. Když nefunguje větrání, přidá se vlhkost tam, kde nemá.

Text projektu Srdcem stavaři připomíná, že část systému pod konventem vznikla hlavně kvůli stabilizaci budovy založené na dřevěné konstrukci. Přivedená pramenitá voda měla tuto konstrukci konzervovat. Ve druhé polovině 20. století se kvůli nevhodnému užívání vodního systému budova dostala do špatného stavu. Od roku 1993 proto probíhá obnova spojená s průzkumy, měřením a vyhodnocováním.

Cisterciáci drželi Plasy od založení až do 9. listopadu 1785, kdy byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Mniši mohli odejít do jiných klášterů nebo sloužit jako světští kněží. Majetek přešel pod Náboženský fond.

Pro areál to nebyl konec stavebního života, ale změna funkce. Roku 1826 koupil bývalý klášter s panstvím kancléř Klement Václav Lothar Metternich. Podle oficiální historie ho zajímaly hlavně pozemky, jejichž rozloha měla činit kolem 10 000 hektarů. Plasy se staly součástí jeho majetkové základny v českých zemích.

Metternich si Plasy zvolil také jako místo posledního odpočinku. V areálu vznikla rodová hrobka a bývalý klášter začal fungovat jako rezidence rodu Metternich-Winneburg. Ten ho vlastnil až do konce druhé světové války.

Po roce 1945 přešel areál do rukou státu. Zůstal mu velký soubor budov a vodní systém, který bylo potřeba znovu prozkoumat a udržovat. Voda pod konventem není historická atrakce. Je to provozní otázka památkové péče.

Do současné podoby areálu patří i Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea v bývalém pivovaru a hospodářském zázemí kláštera. Projekt obnovy NTM probíhal od roku 2009 do podzimu 2015 a centrum bylo otevřeno 29. září 2015. Expozice stavitelství je umístěná právě v prostoru, který k někdejšímu klášternímu hospodářství patřil.

V jednom areálu tak dnes stojí konvent na vodě, staré hospodářské objekty, bývalý pivovar, stavební expozice, klášterní historie a Metternichova stopa.

Zdroje:

https://www.klaster-plasy.cz/
https://klaster-plasy.cz/cs/o-klasteru/historie
https://www.klaster-plasy.cz/cs/o-klasteru/opate
https://www.npu.cz/cs/novinky/23408-klasterni-podzemi-specialni-prohlidky-klastera-plasy
https://srdcemstavari.cz/santiniho-vodni-system-v-podzemi-klastera-plasy/
https://www.dolni-strela.cz/turisticke-informace/pamatky/plasy/klaster/
https://www.muzeum-plasy.cz/pro-navstevniky/historie-csd-plasy
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Plasy_Monastery