Článek
Chalupu nedaleko Hlinska koupili před dvěma lety. Nebyla dokonale opravená, ale měla suché zdi, malou zahradu a dílnu, ve které chtěl Pavel po odchodu do důchodu trávit čas. Soused, pan Šíma, jim při stěhování půjčil kolečko a ukázal, kde se zavírá voda. Působil jako člověk, který zná v ulici každý dům. Když přišlo druhé roční vyúčtování, Pavel ho ukázal Haně. Nešlo o částku, která by je položila. Vadilo mu ale, že si doma hlídají každý zbytečně zapnutý spotřebič a na prázdné chalupě jim peníze mizí bez vysvětlení.
Lednice za to nemohla
Při další návštěvě vytáhl lednici ze zásuvky. Byla stará, hlučná a podle něj nejspíš běžela skoro nepřetržitě. Potraviny odvezli domů a za dva týdny se vrátili s očekáváním, že tentokrát bude rozdíl malý. Elektroměr však ukazoval další desítky spotřebovaných kilowatthodin. Následoval bojler. Pavel ho vypnul, vyfotil stav a při odjezdu zkontroloval zásuvky v kuchyni i pokojích. Hana se ho zeptala, jestli nemůže být chyba v měření. Už si představoval další telefonování a dokazování, že účty neodpovídají skutečnosti. Nejdřív ale chtěl mít jistotu, co je zapojené za jejich elektroměrem.
Jistič bez popisku
Pozvali elektrikáře, který jim po koupi měnil několik zásuvek. Pavel mu předložil fotografie s daty a vysvětlil, co postupně vypínal. Muž začal kontrolou rozvaděče. Většina jističů měla staré ručně psané štítky, jeden však zůstal bez označení. Kabel od něj vedl ven zadní zdí. Pavel předpokládal, že napájí světlo u dřevníku, jenže to při zkoušce fungovalo dál. Elektrikář postupně dohledával trasu vedení podél hospodářských přístavků. Na konci zahrady se kabel ztrácel směrem k sousedovu pozemku. Aby mohli zjistit, co skutečně napájí, potřebovali se dostat i za plot.
Ve vedlejší dílně zhaslo
Pan Šíma je pustil dovnitř, ale při otázce na starý přívod znatelně znejistěl. V dílně měl světla, zásuvky, menší stroje a elektrické topidlo. Elektrikář požádal Pavla, aby vypnul neoznačený jistič. Světla u souseda zhasla a topidlo přestalo běžet. Po opětovném zapnutí se všechno rozsvítilo. Pavel chvíli čekal, jestli Šíma sám něco řekne. Ten nakonec vysvětlil, že se takhle dílna napájela už za jeho otce. Oba sousední domy tehdy patřily známým a připojení vzniklo při opravách. Později ho nikdo nezměnil. Otec prý sousedovi vždycky na konci roku na elektřinu přispěl.
Vždycky to tak bylo
Pavel se zeptal, komu přispívá dnes. Šíma odpověděl, že po smrti původního majitele už peníze nikdo nevybíral. Chalupu nejprve převzala jeho dcera a potom ji prodala. Při předání se o dílně nemluvilo. Pavel si vybavil jejich první podzim, kdy mu soused přes plot radil, aby bojler nenechával zbytečně zapnutý. Tehdy mu za radu poděkoval. Teď se Šíma bránil, že žádný kabel tajně nenatahoval a zapojení takhle fungovalo desítky let. To Pavel nezpochybňoval. Chtěl ale vědět, proč mu o něm neřekl ani ve chvíli, kdy si stěžoval na vysoké účty. Na tu otázku soused odpověď neměl.
Účet bez přesného čísla
Doma Hana nejdřív navrhla, aby přívod okamžitě odpojili a dál se s mužem nebavili. Pavel chtěl vyřešit i spotřebu za dobu, kdy chalupa patřila jim. Přesné množství však zpětně určit nedokázali. Neměli samostatné měření dílny a ze Šímových vzpomínek nešlo zjistit, kolik hodin používal topidlo nebo stroje. První rozhovor o penězích skončil hádkou. Při druhém si Pavel přinesl vyúčtování a Šíma seznam vybavení. Nakonec se dohodli na jednorázovém příspěvku. Pavel přijal méně, než původně požadoval, ale trval na tom, že soused zaplatí také úpravu připojení dílny.
Každý ze svého
Elektrikář starý přívod bezpečně odpojil a upravil napájení tak, aby Šímova dílna odebírala proud za jeho vlastním elektroměrem. Sousedé spolu dál mluvili, jen už se nezastavovali u plotu na půlhodinové rozhovory. Hana chtěla vrátit půjčené kolečko hned, Pavel ho nejdřív očistil a odvezl až po skončení práce. Při další návštěvě chalupy zkontroloval elektroměr ještě před odemčením domu. Za dvanáct dní přibylo jen to, co odpovídalo ponechaným spotřebičům. Fotografii poslal Haně. Potom konečně zapnul bojler, aniž měl pocit, že by se měl před někým obhajovat.
