Článek
Smrt kvůli budíku
Taky nesnášíte svůj budík? Každý nesnáší budíky… ten váš vám ale asi přece jenom neubližuje tolik, jako ten z tohoto příběhu. V 80. letech 19. století ve Flatbushu v New Yorku si jeden lampář vymyslel vlastní systém budíku, který zahrnoval hodiny, drát a desetilibrový kámen.
Problém? Večer se opil, přemístil si postel, a poté ji dal ji zpět na špatné místo. Druhého rána mu hlavu rozdrtil vlastní budík
Smrt kvůli vousům
Muž jménem Hans Steininger byl rakouský měšťan, jehož vousy měřily přibližně 1,4 metru – obvykle je uchovával svinuté v koženém pouzdře.
Jednou však Steininger zapomněl vousy svinout, a když v jeho domě vznikl malý požár, vousy vzplály. Spálil se na smrt.
Smrt důkazem
Clement Vallandigham měl dobré jméno, byl americkým kongresmanem, bojovníkem v občanské válce a, jako mnoho zákonodárců v raných letech USA, také vyškoleným právníkem, který si přivydělával soudními případy. Vallandigham si však místo v historických knihách zajistil z jiného důvodu než vlastenectvím – když se v roce 1871 nešťastně zastřelil přímo u soudu.
Příčinou byla snaha demonstrovat bod: Vallandigham obhajoval podezřelého z vraždy a chtěl ukázat, že oběť se mohla sama omylem zastřelit. Aby to předvedl, vystřelil z vražedné zbraně. Ta však byla stále nabitá, a Vallandigham byl smrtelně zasažen do močového měchýře. Podezřelý byl zproštěn obvinění. Tomu říkám důkaz.
Smrt zdvořilostí
Brilantní dánský astronom Tycho Brahe měl mimořádný život — a také absurdní smrt. Bez teleskopu určil polohy mnoha hvězd a objasnil skutečnou povahu komet, měl také ochočeného losa a falešný nos (svůj vlastní ztratil v souboji). Jeho smrt byla poctou jeho šlechtickému vychování, bohužel ne jeho močovému měchýři.
Brahe zemřel po hostině; dříve se předpokládalo, že byl otráven, ale analýza jeho pozůstatků v roce 2010 nenašla žádné stopy jedu, což naznačuje, že pravdivý byl jiný závěr: zadržel moč až do prasknutí močového měchýře. Spolupracující astronom Kepler napsal, že během hostiny Brahe odmítl opustit stůl, aby si ulevil, protože by to bylo neslušné. O jedenáct dní později byl mrtvý.
Smrt kvůli kaviáru
Chamtivost královských osob je často opravdu ohromující — Henry VIII. byl proslulý svou extrémní nenasytností a mnozí trpěli dnou z přejídání — ale Adolf Frederick, který vládl ve Švédsku v 18. století, se zdá, že si skutečně způsobil smrt jediným nadměrným obědem. Historikové uvádějí, že v roce 1771 snědl horu kaviáru, obrovské množství mořských plodů a kysaného zelí a neuvěřitelných 14 porcí semly, bulky namočené v teplém mléce.
