Článek
Spoluzakladatel Atari Nolan Bushnell odmítl v 70. letech svého bývalého zaměstnance, zesnulého Steva Jobse, když mu Jobs nabídl možnost koupit třetinu Applu za 50 000 dolarů. Dnes, kdy má gigant iPhone hodnotu 3,1 bilionu dolarů, přišel průkopník videoher o šanci vydělat bilion dolarů na poměrně malé investici. Nijak si to ale nevyčítá – říká, že možná nebyl tak šťastný, a Apple možná nebyl tak úspěšný, kdyby tu nabídku přijal.
Mnoho lidí si dnes rve vlasy, že si nekoupili Bitcoin nebo dřív neinvestovali do akcií Nvidie – ale jen málokdo přišel o větší příležitost než spoluzakladatel Atari Nolan Bushnell, první šéf zesnulého Steva Jobse v Silicon Valley.
Mladý Jobs mu tehdy nabídl dechberoucí obchod: koupit třetinu Applu za pouhých 50 000 dolarů. To, co by mnohé šokovalo, je fakt, že Bushnell nabídku odmítl.
Od té doby se Apple stal fenoménem v hodnotě 3,1 bilionu dolarů s více než miliardou iPhonů v kapsách lidí a přes 100 milionů uživatelů Maců po celém světě. Kdyby Bushnell tehdy do firmy vstoupil, jeho podíl by dnes měl hodnotu 1 bilion dolarů.
Bushnell ale nad promarněnou šancí nepláče. Jeho první zkušenost s Jobsem jako podnikatelem sahá do 70. let, kdy vysokoškolský odpadlík nastoupil do Atari jako technik a designér her, než se pustil do podnikání.
Jobs byl podle Bushnella v Atari klíčovým inženýrem, který „řešil problémy v terénu“, ale jeho vůdcovská povaha přinášela i napětí v kanceláři. Bushnell jej záměrně zaměstnával na nočních směnách, protože věděl, že se k němu připojí i Wozniak a společně budou pracovat na projektech, jako byla hra Breakout. Jobs ale také často vpadl do jeho kanceláře a stěžoval si, že ostatní zaměstnanci neumějí pořádně pájet – a nabízel se, že je to naučí. Bushnell v něm poznal génia, byť komplikovaného.
„Byl to obtížný člověk,“ řekl Bushnell v roce 2015 pro ABC News. „Byl velmi chytrý. Často byl nejchytřejší v místnosti – a všem to řekl. To obecně není dobrá sociální dynamika.“
Ani po letech však Bushnell svého rozhodnutí nelituje. „Mohl jsem vlastnit třetinu Apple Computer za 50 000 dolarů a odmítl jsem to,“ řekl v rozhovoru. „Mám skvělou rodinu, úžasnou ženu, život je báječný. Nejsem si jistý, že kdybych byl super, super, super bohatý, že bych měl to všechno.“
Dokonce si myslí, že Apple by možná nebyl tak úspěšný, kdyby se stal jeho investorem – a jeho potenciální zisk by možná nikdy nedosáhl bilionové výše.
„Pořád jsem fanoušek Applu a myslím si, že zpětně je všechno jasné,“ řekl pro Tech Radar v roce 2013, když se ho ptali na jeho rozhodnutí. „Dokážu si snadno představit sled událostí, že tím, že jsem Steva odmítl, jsem ho představil Donu Valentinovi, ten zase Mikeu Markkulovi, který má na úspěchu Applu stejný podíl jako Wozniak a Jobs.“
Není jediný, kdo přišel o miliardy
Bushnell ale není jediný, kdo promarnil zásadní obchodní příležitost, která by ho katapultovala mezi miliardáře – a dokonce se to stalo i dalším lidem v souvislosti s Applem.
Ronald Wayne, méně známý třetí spoluzakladatel Applu, tehdy také pracoval v Atari a jako Jobsův přítel pomohl přesvědčit Wozniaka k založení firmy. Wayne dokonce sepsal smlouvu, v níž si zajistil 10% podíl, zatímco Jobs a Wozniak měli každý 45 %.
Jenže méně než dva týdny poté Wayne svůj podíl prodal za pouhých 800 dolarů a za dalších 1 500 dolarů se vzdal všech nároků na firmu. Dnes by jeho desetiprocentní podíl měl hodnotu mezi 75 a 300 miliardami dolarů. Jeho promeškaná šance není tak křiklavá jako Bushnellova – Wayne se tehdy rozhodl hlavně proto, aby měl finanční jistotu.
„Jobs a Woz tehdy neměli ani vindru,“ řekl Wayne v roce 2017 pro Business Insider. „Já jsem ale měl dům, auto a bankovní účet – což znamenalo, že kdyby to zkrachovalo, všechno by padlo na mě.“
Podobně i zakladatelé YouTube – Chad Hurley, Steven Chen a Jawed Karim – by dnes mohli sedět na obrovském jmění, kdyby firmu neprodali tak brzy.
V roce 2006 prodali své populární video platformě Google za 1,65 miliardy dolarů a dostali za to akcie. Hurley získal akcie v hodnotě zhruba 345 milionů, Chen asi 326 milionů a Karim, který z firmy odešel brzy, aby se vrátil do školy, obdržel akcie za 64 milionů. Tehdy byli nadšení – ale s odstupem času je mohl přepadnout pocit, že se unáhlili.
Dnes má YouTube hodnotu 550 miliard dolarů – tedy 333krát víc než při prodeji (po započítání inflace). Kdyby Hurley a Chen dostali dnes stejný podíl jako tehdy, mohl mít každý na účtech přes 100 miliard dolarů.
