24 obcí dostalo varování před možnou chybou ve volbách. Nikoho to nezajímá?

Představte si, že vám někdo napíše, že ve vaší obci možná špatně spočítali volební hlasy. Neobviní vás z podvodu, nežádá odstoupení starosty, nechce opakovat volby. Pouze vás upozorní na zvláštní čísla a požádá, abyste se na ně podívali.

Jak byste reagovali?

Většina lidí by asi očekávala alespoň krátkou odpověď. Třeba že se věc prověří. Jenže právě takovou reakci zatím marně očekávají autoři analýzy volebních výsledků, kterou 13. října zveřejnil komunitní web Třebčice.eu.

Upozornění rozeslali do všech 24 vytipovaných obcí. Podle jejich sdělení se dosud neozvala žádná.

Samozřejmě, uplynuly zatím jen tři dny. Starostové mají i jiné povinnosti a některé obecní úřady nevyřizují poštu každý den. Přesto by tato zpráva neměla zapadnout mezi běžnou korespondencí.

Týká se totiž samotného základu demokracie. Správného počítání hlasů. Nebo ne?

V komunálních volbách může volič označit celou kandidátní listinu, nebo dát hlas pouze vybraným jednotlivcům. Pokud se v obci volí sedm zastupitelů, nemusí zakřížkovat všech sedm jmen. Klidně může vybrat jediného člověka.

A právě tady vzniká problém.

V uvedených 24 obcích kandidovala jediná volební strana a podle analyzovaných výsledků byl využit úplně každý možný hlas.

Například v moravskoslezském Starém Městě bylo 317 platných hlasovacích lístků. Volilo se sedm zastupitelů a celkový součet činil přesně 2 219 hlasů.

317 × 7 = 2 219.

Ani jeden nevyužitý hlas.

V Branišovicích na jižní Moravě to bylo 253 lístků a přesně 1 771 hlasů. V Trpíně na Pardubicku 218 lístků a 1 526 hlasů.

Všude stejný princip. Součet hlasů odpovídá matematickému maximu.

Je něco takového možné? Jistě. Stačí, aby všichni voliči označili celou kandidátní listinu nebo přesně tolik jednotlivých kandidátů, kolik se volilo zastupitelů.

Jenže opravdu to tak udělali úplně všichni?

Podle analýzy zveřejněné na Třebčice.eu jde o následující obce:

Aby bylo jasno: uvedení v seznamu neznamená, že v dané obci někdo podváděl nebo že volební komise skutečně pochybila.

Znamená pouze to, že zveřejněný výsledek stojí za pozornost. A že by bylo dobré ověřit, zda opravdu všichni voliči využili maximální počet hlasů.

Původní pátrání začalo v Třebčicích na Plzeňsku.

V obci bylo 52 platných hlasovacích lístků, volilo se sedm zastupitelů a kandidáti podle oficiálních výsledků získali dohromady přesně 364 hlasů.

Tedy opět matematické maximum.

Jenže několik místních voličů tvrdí něco jiného. Někteří označili čtyři kandidáty, jiní dva nebo dokonce jediného. Celou kandidátní listinu přitom nezaškrtli.

Svůj způsob hlasování doložili čestnými prohlášeními.

Pokud jejich svědectví odpovídají odevzdaným lístkům, zveřejněný součet nemůže být správný.

Věcí se nyní zabývá Krajský soud v Plzni.

Ať už rozhodne jakkoliv, jedno je jisté. Zde už nejde jen o zajímavost v tabulce. Existují konkrétní pochybnosti, které si zaslouží řádné prověření.

Kdo si myslí, že taková chyba není možná, měl by si přečíst rozhodnutí Krajského soudu v Praze z roku 2010, spisová značka 44 A 101/2010-26.

Tehdy se v jedné obci stalo něco velmi podobného.

Kandidovala jediná volební strana. Pokud volič označil například jen tři kandidáty, volební komise dopočítala hlasy i dalším, neoznačeným kandidátům. Každý platný lístek tak nakonec představoval sedm hlasů.

Na papíře všechno krásně vycházelo.

Až soudní přezkum ukázal, že komise postupovala nesprávně.

Původně bylo vykázáno 1 330 hlasů. Po kontrole hlasovacích lístků Český statistický úřad zjistil jen 1 255 skutečně udělených hlasů, navíc odhalil jeden chybně vyřazený platný lístek.

Soud pochybení potvrdil. Výsledek voleb ale nezrušil, protože ani po přepočítání nedošlo ke změně zvolených zastupitelů.

Tento případ je důležitý právě dnes. Dokazuje, že podobná chyba není žádnou fantazií nespokojených voličů.

Už se stala. Byla prokázána. A mohlo k ní dojít i bez úmyslu někoho poškodit.

Tato výzva není namířena proti žádnému konkrétnímu starostovi ani volební komisi.

Naopak.

Pokud byly výsledky ve vaší obci sečteny správně, je to jen dobře. Právě správné výsledky jsou tím nejlepším argumentem proti jakýmkoliv pochybnostem.

Pokud ale existuje možnost chyby, nemělo by být v zájmu samotného vedení obce ji objasnit?

Starosta nemusí být odborníkem na volební matematiku. Nemusí ani osobně vědět, jak komise postupovala u každého hlasovacího lístku. Může se však o upozornění zajímat, požádat příslušné volební orgány o vysvětlení a občanům sdělit, co zjistil.

Zapečetěné hlasovací lístky samozřejmě nelze jen tak otevřít a neformálně přepočítávat. K tomu slouží zákonné postupy, včetně soudního přezkumu.

Ale mlčení žádné pochybnosti nevyřeší.

A představme si ještě něco. Že se v některé z uvedených obcí najde volič, který bezpečně ví, že označil pouze tři kandidáty a žádnou celou stranu. Přesto oficiální součet předpokládá plných sedm hlasů z každého platného lístku.

Co mu vedení obce odpoví?

V některých vytipovaných vesnicích hlasovaly jen desítky lidí. Ve Vysoké Lhotě na Vysočině dokonce podle zveřejněného přehledu pouze pět voličů s platným hlasovacím lístkem.

Možná právě proto se nad podobnými výsledky snadno mávne rukou.

Jenže demokracie přece nezačíná až ve městech s tisíci obyvatel.

Hlas člověka z malé vesnice má úplně stejnou hodnotu jako hlas člověka z Prahy. A pokud se rozhodne některého kandidáta nevolit, musí se toto rozhodnutí respektovat.

Nikdo za něj nesmí rozhodnout, že jeho nevyužité hlasy připadnou někomu dalšímu.

Ani kdyby byl na kandidátce jediný politický subjekt. Ani kdyby šlo o dlouholetého starostu. Ani kdyby výsledek nakonec nezměnil obsazení zastupitelstva.

Čas přitom běží.

Výsledky letošních komunálních voleb byly oficiálně vyhlášeny 13. října 2026. Lhůta pro podání návrhu na soudní přezkum končí v pátek 23. října 2026 v 16 hodin.

Pokud má někdo z uvedených obcí konkrétní poznatky, že při sčítání mohlo dojít k nesprávnému přidělení hlasů, měl by jednat včas.

Samotná matematická zvláštnost ještě není důkazem. Svědectví o konkrétním způsobu hlasování však může být podstatnou informací.

A především: není nutné veřejně sdělovat, koho člověk volil. Podstatné je, zda označil celou kandidátní listinu, nebo jen několik jednotlivých kandidátů.

Žádné náhodné tipování ani ruční procházení tisíců výsledků. Využili jsme programovací jazyk Python, pomocí kterého jsme analyzovali veřejně dostupné výsledky komunálních voleb z portálu Českého statistického úřadu volby.gov.cz. Zaměřili jsme se na obce, kde kandidovala jediná volební strana. Program porovnával počet platných hlasovacích lístků, počet volených zastupitelů a skutečně vykázaný součet hlasů. Hledali jsme případy, kdy součet dosáhl přesně matematického maxima, tedy kdy podle výsledků nezůstal nevyužitý ani jediný hlas. Takových obcí jsme našli 24. To samozřejmě neznamená, že ve všech došlo k chybě. Znamená to ale, že jsme našli 24 míst, kde stojí za to položit jednoduchou otázku: Opravdu úplně každý volič využil všechny své hlasy?

Hrušov, Kovanec, Kolaje, Velká Chmelištná, Vlčetínec, Hornosín, Třebčice, Nové Mitrovice, Němčovice, Těškov, Čilá, Skapce, Urbanice, Újezd u Sezemic, Trpín, Salačova Lhota, Vysoká Lhota, Čáslavsko, Račice, Sejřek, Branišovice, Horní Věstonice, Buk a Staré Město.

Tato výzva patří právě vám.

Než ji odložíte jako další zbytečný dopis, položte si jedinou otázku:

Opravdu máme jistotu, že všichni naši voliči dali přesně tolik hlasů, kolik uvádějí oficiální výsledky?

Pokud ano, výborně.

Pokud ne, zkuste zjistit proč.

Byla by velká škoda, kdyby na možnou chybu někdo upozornil včas, ale nikdo se jí nezabýval jen proto, že se týká malé obce.

Chyba při sčítání hlasů se může stát. Stejně jako kdekoliv jinde, kde pracují lidé.

Ostuda není chybu odhalit a přiznat.

Ostuda by byla vědět, že výsledek možná není správný, a neudělat nic pro jeho objasnění.

Podklady: Původní analýza 24 obcí – Třebčice.eu, výsledky voleb ČSÚ, soudní rozhodnutí 44 A 101/2010-26 a sdělení Státní volební komise č. 189/2026 Sb.

Komentář vychází ze zveřejněných údajů a upozornění rozeslaného dotčeným obcím. U ostatních 23 obcí nebyla chybná sčítání prokázána.