Článek
Cesta za letním osvěžením
Cestování a plavání jsou dvě věci, které mám moc ráda.
Byl konec srpna a stále pěkné cookies počasí. Proto jsem se dohodla s kamarádkou, že vyrazíme za koupáním do štěrkového lomu. Jely jsme jejím autem a cesta byla skvělá. Podle navigace jsme do cíle dorazily i přes všelijaké objížďky – ona je prostě výborná řidička!
Měly jsme štěstí, na místě na nás totiž čekalo poslední volné parkovací místo. Rozhodly jsme se, že si před koupáním dáme menší svačinku (kafíčko, polévku a chleby ve vajíčku). Jak je známo, u vody člověku rychle vyhládne.
Zavedla jsem ji na své oblíbené místo. Všude byl klid a ty výhledy… jedním slovem N-Á-D-H-E-R-A! Voda byla osvěžující a za stálého povídání jsme v dobré náladě plavaly dál a dál.
Nepříjemný šok v rákosí
Najednou nás ale překřičel mužský hlas: „Tady je zákaz koupání! Vyfotím vás a zavolám na vás policajty!“
Nejdřív jsem si myslela, že si nějaký vtipálek dělá srandu. Jenže pak jsme uviděly rybáře schovaného napůl v rákosí. Chytal ryby, nebo to tak aspoň vypadalo, protože měl udice ve vodě. Drze jsem mu odpověděla, ať ty policisty klidně zavolá. Jenže on vyhrožoval dál…
Obrátily jsme se a plavaly zpátky ke břehu. Kamarádka navrhovala, abychom se přesunuly na placené koupaliště. Probíraly jsme všechny možnosti. Nakonec jsem ji ale přesvědčila, že ustoupit takovému člověku přece nemůžeme. Proto jsme zůstaly.
Zachránci na paddleboardu
Na plácek, kde jsme se opalovaly, zrovna přijeli dva mladíci na kolech a začali nafukovat paddleboard. Ptali se, odkud jsme, jestli rády plaveme, a v přátelském rozhovoru jsme se jen tak mezi řečí zmínily o muži, který nám vyhrožoval policií.
Míša s Ríšou, tak se ti dva jmenovali, na sebe jen mrkli. Odešli směrem k rákosí, které jsme jim popsaly. Nebylo to daleko a bylo vidět, že oba moc dobře vědí, co dělají.
Za chvíli se vrátili a s úsměvem nám řekli, že je vše vyřešeno. Muž, který seděl v rákosí, byl totiž nelegální rybář bez rybářského lístku. Šlo o nějakého Josefa P. z vedlejší vesnice.
Ukázala to občanka, kterou musel vytáhnout, když na něj Míša s Ríšou vybalili své policejní odznaky.
Nečekaný zvrat a dobrota
Musel zaplatit pokutu, omluvit se nám a okamžitě odejít. Rychle tedy naházel své rybářské vybavení na vozík, přišel až k nám a s celým rudým obličejem zamumlal omluvu, že to přehnal. Za zvuku vrzajícího zadního pravého kolečka pak uháněl pryč, až se za ním prášilo.
S kamarádkou jsme to nevydržely a smály se, až jsme se za břicha popadaly. Byly jsme nadšené a nálada se nám oběma zvedla o 180 stupňů. Míša s Ríšou nás potom pozvali na pivo a langoš do místního občerstvení.
Zbytek odpoledne jsme si parádně zaplavaly a seznámily se s dalšími lidmi, kteří se přijeli zchladit k vodě. Nevěřícně kroutili hlavou, když jsme jim vyprávěly zážitek o Pepinovi z rákosí, a tleskali klukům za záchranu našeho koupání. Do vody jsme pak vlezly ještě třikrát.
Božská tečka na závěr
Protože už se připozdívalo, dohodli jsme se s novými známými, že zajdeme společně na večeři do vyhlášené restaurace „Boží dvůr“. Tam jsme si dali samé dobroty: svíčkovou, řízečky, vepřové koleno i uzený hovězí jazyk.
Potom jsme si ještě prošli okolí, kde se nachází krásný biotop a různé druhy ubytování – od sudů přes karavany a rybářské chaty až po vinařské boudy, které byly naprosto originální.
Každá z nich nesla název jedné vinné révy, která byla v celé své kráse zasazená přímo před dveřmi. Mně se nejvíc líbila bouda Tramín červený.
Domů jsme odjížděly s kupou zážitků, zrelaxované, odpočaté a tak nějak lehčí. Ve vodě jsme totiž každá nechala své starosti.
A jak se říká: „Včerejšek je historie, dnešek je dar, zítřek je budoucnost. Tak si toho daru važ!“
❤️ Podpořte mě a sledujte můj profil na Seznam Médium: Giovanna Arancione - Médium.cz Každý týden vydávám nové články, tak ať vám neuteče můj příští příběh nebo cestovatelský průvodce! Stačí kliknout na tlačítko „Sledovat“.
