Hlavní obsah

Neměl ani na papír, tak maloval vodou na noviny. Tyrus Wong stvořil Bambiho, Disney ho i tak vyhodil

Foto: By Gwenwynne - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54638410

Pamatujete si na tu kouzelnou scénu, kdy se malý koloušek Bambi poprvé nejistě staví na tenké nožky a kolem něj se v měkkém ranním oparu probouzí pohádkový les? Tuhle nádhernou vizuální poezii milují celé generace dětí i dospělých po celém světě.

Článek

Představte si malého, vyděšeného devítiletého klučinu. Na konci roku 1919 stojíte na palubě lodi S.S. China, která právě dorazila do San Franciska. Za sebou jste nechali celý svůj dosavadní dětský svět – maminku i sestru v Číně. Chlapec tehdy ještě netušil, že je viděl naposledy v životě a už je nikdy neobejme. Před ním byla vysněná Amerika, do které cestoval se svým otcem.

Jenže místo vřelého objetí a nového domova přišla ledová sprcha, na kterou nezapomněl do konce svých dnů.

V tehdejších Spojených státech totiž stále platil nechvalně proslulý Chinese Exclusion Act a navazující protičínské imigrační předpisy. Malý Wong Gaing Yoo, který do Ameriky cestoval pod falešnou identitou „syna“ Look Tai Yow, musel projít obávanou imigrační stanicí na ostrově Angel Island v Sanfranciském zálivu.

Foto: By North, Hart Hyatt, 1871, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1328062

Angel Island

Pro čínské přistěhovalce to rozhodně nebyla americká vstupní brána s otevřenou náručí. Detenční baráky byly oplocené a lidé v nich čekali dny, týdny, někdy i mnohem déle na rozhodnutí úředníků. Tyrusova otce, který měl v USA vyřešený imigrační status, propustili. Devítiletý syn zůstal na ostrově sám mezi dospělými a téměř měsíc nevěděl, kdy tátu znovu uvidí.

Wong po desetiletích vzpomínal, že byl vyděšený a plakal. Najednou byl jeho otec pryč a on nevěděl, jestli ho ještě uvidí. Každý den strávený na ostrově podle něj byl utrpením a místo nenáviděl.

Imigrační úředníci ho navíc opakovaně vyslýchali. Ptali se na jeho vesnici, sousedy, počet oken v domě, kdo bydlel napravo, nalevo, před nimi nebo za nimi. Smyslem podobných výslechů bylo odhalit nesrovnalosti v příbězích takzvaných „paper sons“. Jediná vážnější chyba mohla znamenat deportaci. Tyrus výslechy zvládl a po téměř měsíci ho konečně pustili za otcem.

Dojemné tajemství chudého táty

Začátky v cizí zemi byly neskutečně drsné. Otec se synem žili v levných ubytovnách v čínských komunitách v Sacramentu, Los Angeles a později Pasadeně. Peněz měli málo. Tyrusův otec pracoval mimo jiné u ševce a později v čínské herně. Přesto si všiml jedné zásadní věci: jeho syn měl mimořádný výtvarný talent.

Jenže kde vzít peníze na drahý papír, štětce a tuš, když rodina obracela každý cent? A právě tady přichází jeden z nejkrásnějších detailů celého příběhu.

Otec chtěl, aby se syn učil čínskou kaligrafii. Protože si nemohli dovolit neustále kupovat papír a inkoust, dával mu staré noviny a štětec namočený pouze ve vodě. Tyrus maloval znaky přímo na novinový papír. Mokrý tah na chvíli ztmavnul – a jak voda usychala, kresba zase mizela.

Dítě tak mohlo na jednu novinovou stránku kreslit znova a znova. Právě přísný trénink kaligrafie a pozdější fascinace čínskou krajinomalbou se staly jedním ze základů Wongova charakteristického rukopisu: několika jednoduchými tahy dokázal vytvořit atmosféru, prostor i emoci.

Na škole si jeho talentu všiml učitel a pomohl mu získat letní stipendium na Otis Art Institute. Tyrus byl natolik nadaný, že opustil běžnou školu a na Otis začal studovat naplno. Rodina si ale ani tak školné snadno dovolit nemohla – jeho otec si musel půjčovat peníze a Wong během studií také pracoval, mimo jiné jako školník, aby své umělecké vzdělání zvládl financovat.

Kouzlo starých mistrů

Po škole přišla třicátá léta a s nimi velká hospodářská krize. Tyrus dělal nejrůznější práce, vystavoval vlastní tvorbu a dostal se také do federálního uměleckého programu WPA. V roce 1938 se mu otevřely dveře studia Walta Disneyho, které po úspěchu Sněhurky a sedmi trpaslíků rychle rozšiřovalo svou animovanou produkci.

Jenže realita byla hodně trpká. Wong nastoupil na nízkou pozici takzvaného fázovače neboli in-betweenera. Nebylo to výhradně proto, že byl Číňan – tímto oddělením tehdy procházeli noví zaměstnanci studia běžně –, rasové předsudky však byly v tehdejším Hollywoodu každodenní realitou. Wong celé dny seděl u prosvětlovacího stolu a překresloval mezifáze mezi hlavními pohyby animovaných postav. Později vzpomínal, že měl na konci dne pocit, jako by mu oči vyskočily z hlavy.

Pak se doslechl, že studio pracuje na Bambim. A právě u tohoto filmu řešili Disneyho výtvarníci zásadní problém.

Realisticky propracovaná pozadí plná větviček, listů, trávy a dalších detailů sice vypadala krásně samostatně, ale animovaná zvířata se v nich opticky ztrácela. Tvůrci potřebovali najít způsob, jak vytvořit přesvědčivý les, aniž by každý centimetr obrazu zaplnili realistickými detaily. A v téhle chvíli se nenápadný fázovač rozhodl ukázat, co skutečně umí.

Tyrus doma začal vytvářet vlastní skici k filmu. Přečetl si Saltenova Bambiho a začal malovat jeleny a les tak, jak ho cítil on sám. Do práce přenesl zkušenost s kaligrafií i obdiv ke staré čínské krajinomalbě dynastie Sung.

Ta mu ukázala něco, co bylo pro Bambiho mimořádně důležité: nemusíte namalovat celý strom, abyste ukázali les. Stačí silueta, několik tahů, pruh světla, mlha a prázdný prostor – a zbytek si divák domyslí sám.

Wong namaloval několik malých obrázků jelenů v lese a přinesl je uměleckému vedoucímu Tomu Codrickovi. Codrick okamžitě pochopil, že nenápadný muž z oddělení mezifází umí přesně to, co film potřebuje. Skici se dostaly k Waltu Disneymu a ten jejich atmosférou nadšeně souhlasil.

Walt Disney ocenil právě jejich neurčitost a jednoduchost. Líbilo se mu, že pozadí nepůsobí jako změť všech možných větviček a detailů, ale vytváří pocit lesa. Wong tak dostal možnost přejít z mechanické práce fázovače k výtvarnému vývoji Bambiho.

Nebyl z hodiny na hodinu jmenován hlavním výtvarníkem filmu ani art directorem. Stal se ale jeho klíčovým inspirational sketch artistem a vizuálním návrhářem. Ostatní výtvarníci začali z Wongových návrhů vycházet a jeho jednoduchý, atmosférický způsob práce určil celkový vzhled filmu.

Byl to zázrak. Wong vytvořil stovky obrazů a studií, které určovaly barvy, světlo, náladu a vzhled lesa. Když je Bambi v bezpečí, prostor působí otevřeně a světle. Když přichází nebezpečí, les se mění v temné siluety, mlhu a prázdnotu. Právě tato schopnost vyvolat několik tahy pocit lesa místo jeho fotografického popisu dala filmu velkou část jeho nezaměnitelné poezie.

Vyhazov po stávce

Člověk by si řekl, že po takovém triumfu bude z Tyruse oslavovaná hollywoodská hvězda, že se o něj studia poperou a jeho jméno bude zářit na filmových plakátech velkým písmem. Jenže filmový svět bývá neskutečně nespravedlivý.

V roce 1941 vypukla u Disneyho velká stávka animátorů. Wong se jí podle dochovaných svědectví neúčastnil a dál chodil do práce. Přesto byl v září téhož roku propuštěn. Jeho vyhazov přišel v atmosféře poválečných sporů uvnitř studia a zároveň v době, kdy Disney kvůli finančním problémům propouštěl. Přesný důvod, proč mezi propuštěnými skončil právě Wong, není dodnes úplně jasný.

Když šel film Bambi v roce 1942 do kin, Tyrus Wong už ve studiu dávno nebyl. A co bylo nejhorší? V titulcích byl uveden jen mezi výtvarníky pozadí. Z toho nebylo vůbec patrné, jak zásadně právě jeho práce určila celou vizuální koncepci filmu. Jeho skutečný přínos proto zůstával běžnému publiku po desetiletí téměř neznámý.

Tyrus ale nezahořkl. Doma měl manželku Ruth a postupně tři dcery, které bylo potřeba uživit. Přešel k Warner Bros., kde strávil více než čtvrt století jako produkční ilustrátor a konceptuální výtvarník. Podílel se na vizuálních návrzích filmů jako Sands of Iwo Jima, Rebel bez příčiny, The Wild Bunch nebo PT 109. Vedle toho navrhoval pohlednice pro Hallmark a další firmy. Jeden z jeho vánočních motivů se v roce 1954 prodal ve více než milionu výtisků.

Ale o tom, že právě jeho práce určila podobu slavného Bambiho lesa, většina veřejnosti dlouho téměř nic nevěděla.

Když v roce 1968 odešel z Warner Bros. do penze, většina lidí by si sedla na zápraží a v klidu krmila holuby. Jenže v Tyrusovi pořád žil ten hravý kluk. Koncem sedmdesátých let se naplno pustil do dalšího výtvarného světa: stavby létajících draků.

A tak začala další dojemná kapitola jeho života. Z bambusu, papíru, nylonu, barvy a provázků stavěl draky, jaké svět jen tak neviděl. Byly to létající obrazy: obří stonožky dlouhé desítky metrů, motýli, pandy, ryby, ptáci a celé řetězce drobných pohybujících se postav.

Foto: By PunkToad from oakland, us - Tyrus Wong Kites, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54649023

jeho draci v Disney muzeu

Pravidelně s nimi vyrážel na pobřeží v Santa Monice. Ještě ve velmi vysokém věku tam obvykle každou čtvrtou sobotu v měsíci pouštěl své výtvory do větru a kolem něj se scházeli příbuzní, přátelé i lidé, kteří už dobře věděli, kdo ten drobný usměvavý muž vlastně je.

Spravedlnost má občas hodně pomalé nohy, ale v Wongově případě se nakonec začala vracet. Jeho význam nebyl objeven až náhodou na přelomu tisíciletí. Důležitým krokem k obnovení jeho pověsti byla už kniha legendárních Disneyho animátorů Franka Thomase a Ollieho Johnstona o vzniku Bambiho z roku 1990. Právě oni veřejně popsali, jak zásadní Wongovy obrazy pro film byly. Následovaly práce dalších historiků animace, výstavy a postupné znovuobjevování jeho tvorby.

V roce 2001, téměř šedesát let po premiéře filmu, přišlo nejviditelnější oficiální uznání. Společnost Disney zařadila Tyruse Wonga mezi své Disney Legends. Studio tak konečně veřejně ocenilo člověka, který u něj strávil pouhé tři roky, ale během nich vytvořil výtvarný jazyk jednoho z nejslavnějších filmů v jeho historii.

Vznikl o něm dokumentární film Tyrus, jeho díla začala vystavovat velká muzea a Walt Disney Family Museum mu v roce 2013 věnovalo rozsáhlou výstavu Water to Paper, Paint to Sky.

Tyrus Wong se dožil neuvěřitelných 106 let. Zemřel 30. prosince 2016, více než devadesát šest let poté, co jako vyděšený devítiletý kluk prošel imigračním peklem Angel Islandu.

Zdroje:

https://d23.com/walt-disney-legend/tyrus-wong/

https://d23.com/about-legends/the-art-of-tyrus-wong-at-the-walt-disney-family-museum/

https://www.latimes.com/local/lanow/la-me-ln-tyrus-wong-obit-20161230-story.html

https://www.latimes.com/entertainment/arts/la-et-fta-tyrus-wong-art-exhibit-20161230-story.html

https://www.latimes.com/entertainment/arts/la-et-cm-tyrus-wong-kite-man-20161230-story.html

https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/maestro-of-design-180984915/

https://www.aaa.si.edu/collections/tyrus-wong-papers-9499

https://www.investors.com/news/management/leaders-and-success/tyrus-wong-overcame-high-hurdles-to-leave-a-legacy-of-stunning-art/

https://en.wikipedia.org/wiki/Tyrus_Wong

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz