Článek
Pro čtenáře, který zná pouze kanonický Nový zákon, může být první setkání s tímto spisem mírným šokem – nikoliv však proto, že by obsahovalo zlé nebo temné myšlenky, ale kvůli svému naprosto odlišnému formátu a poselství.
V tomto evangeliu nenajdete žádný dějový příběh. Nejsou zde popsány Ježíšovy cesty po Galileji, neřeší se tu žádné zázraky, chybí zpráva o zradě, chybí ukřižování a chybí i zpráva o prázdném hrobu. Text tvoří výhradně 114 krátkých, úderných a hluboce mystických výroků (logií), které pronesl „živý Ježíš“. Spása zde totiž nespočívá ve víře v Ježíšovu fyzickou smrt a vzkříšení, ale v hlubokém pochopení jeho slov a v následném vnitřním probuzení.
1. Ztracený Pramen Q, nadšení badatelů a tvrdý odpor tradiční církve
Dlouho před objevem v Nag Hammádí měli bibličtí vědci podezření, že Matouš a Lukáš při psaní svých evangelií čerpali ze společného, mnohem staršího dokumentu, který obsahoval pouze Ježíšovy výroky. Tento hypotetický text nazvali Pramen Q. Objev Tomášova evangelia vědcům vyrazil dech, protože formátem přesně odpovídal tomuto hledanému pramenu.
Pohled na tento text však ostře rozděluje svět na dva tábory. Zastánci gnostické a nezávislé tradice vidí v Tomášovi nejhlubší pravdu, zatímco tradiční křesťanská ortodoxie (katolíci, protestanti i pravoslavní) text tvrdě odmítá.
Pohled gnosticky a liberálně zaměřených vědců:
- Prof. James M. Robinson (hlavní editor překladů z Nag Hammádí): Vidí v Tomášovi chybějící článek raného křesťanství. Dokazuje podle něj, že původní Ježíšovo hnutí nebylo postaveno na kultu krve a oběti na kříži, ale na sbírání a pochopení Ježíšových moudrých výroků.
- Prof. Elaine Pagels (autorka knihy Gnostická evangelia): Zdůrazňuje, že zatímco kanonické texty tvrdí, že božský je pouze Ježíš a my jsme hříšníci, Tomášovo evangelium říká, že kdokoli se vydá na cestu sebepoznání, objeví stejnou božskou jiskru, jakou měl Ježíš.
Tvrdá kritika a odmítnutí ze strany tradičního křesťanství: Konzervativní a církevní teologové naopak varují před tím, aby byl Tomáš kladen na roveň Bibli. Jejich argumentace se opírá o fakt, že text úmyslně odstraňuje židovské kořeny a ukřižování, čímž z Ježíše dělá pouze ezoterického filozofa.
- Prof. N. T. Wright (přední anglikánský teolog a biskup): Ostře odmítá, že by Tomášovo evangelium bylo starší nebo autentičtější než kanonická evangelia. Považuje ho za pozdější, odvozený text z poloviny 2. století, který parazituje na existujícím Novém zákoně a překrucuje jej do gnostické filozofie. Wright k tomu doslova uvádí: "Hledat historického Ježíše v Tomášově evangeliu je jako hledat ho v textech pozdního středověku. Je to text, který záměrně ignoruje kříž a vzkříšení, a tím ignoruje samotné jádro historického křesťanství."
- Prof. Craig A. Evans (evangelikální biblista): Zpochybňuje napojení na Pramen Q. Tvrdí, že autor Tomášova evangelia nečerpal ze staršího pramene, ale jednoduše vzal už hotové texty Matouše, Lukáše a syrských tradic, vystříhal z nich děj, vytrhl výroky z kontextu a upravil je tak, aby vyhovovaly elitářským mystickým skupinám.
- Katolický a pravoslavný postoj: Tradiční církevní dogma trvá na tom, že spása vychází z Boží milosti a Kristovy tělesné oběti za hříchy lidstva, nikoliv z tajného „poznání“ (gnóze). Texty z Nag Hammádí jsou církví vnímány jako heretické, protože odmítají hmotný svět jako Boží stvoření (považují jej za vězení) a popírají spásný význam Ježíšovy fyzické smrti, čímž ničí základní křesťanské učení o vykoupení.
2. Kdo byl Didymos Juda Tomáš? (Tajemství duchovního dvojčete)
Hned v úvodu textu čteme: „Toto jsou tajná slova, která pronesl živý Ježíš a která zapsal Didymos Juda Tomáš.“
Slovo Didymos znamená v řečtině „dvojče“ a slovo Tauma (Tomáš) znamená to samé v aramejštině. Pisatel je tedy doslova označen jako „Dvojče Juda Dvojče“. Z gnostického pohledu to není jen historická kuriozita. Koncept „dvojčete“ má obrovský duchovní přesah. Tomáš zde reprezentuje každého hledajícího. Když čtenář pochopí Ježíšova slova, uvědomí si svou vlastní božskou podstatu (pneumu). V ten okamžik už není Ježíšovým sluhou ani podřízeným, stává se jeho duchovním dvojčetem – rovnocenným bratrem v Pleromě.
Tuto myšlenku naprosto přesně a radikálně vystihuje Logion 108:
„Ježíš řekl: Kdo se napije z mých úst, stane se takovým, jako jsem já. A já sám se stanu jím a věci, které jsou skryté, mu budou odhaleny.“
3. Království Boží není místo, ale stav vědomí (Zde a Nyní)
Největší propast mezi ortodoxním křesťanstvím a Tomášovým evangeliem leží v chápání Božího království. Církev učila, že Království přijde v budoucnosti, nebo že je to fyzické místo někde „na nebesích“, kam poletíme po smrti, pokud budeme poslušní církevním autoritám.
Tomášovo evangelium to radikálně popírá. Království už dávno přišlo. Je tady, je všude kolem nás a hlavně – je uvnitř nás. My jsme ho jen kvůli své duchovní slepotě (archontské nevědomosti) zapomněli vidět. Toto je absolutní jádro Tomášovy gnóze, které nádherně shrnuje jedno z nejslavnějších logií textu:
„Ježíš řekl: Jestliže vám ti, kteří vás vedou, říkají: ‚Pohleďte, království je v nebi,‘ pak vás předejdou nebeští ptáci. Jestliže vám říkají: ‚Je v moři,‘ pak vás předejdou ryby. Spíše je království ve vašem nitru a je i vně vás. Když poznáte sami sebe, pak budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Otce. Ale pokud se nepoznáte, pak přebýváte v chudobě a vy sami jste tou chudobou.“ (Logion 3)
Na otázku učedníků, kdy tedy Království reálně přijde, Ježíš odpovídá s definitivní platností:
„Jeho učedníci mu řekli: Kdy přijde Království? Ježíš řekl: Nepřijde tím, že na něj budete čekat a vyhlížet ho. Nebude se říkat: ‚Hle, tady je!‘ nebo ‚Hle, tam je!‘ Spíše Království Otce je rozprostřeno po zemi, ale lidé ho nevidí.“ (Logion 113)
4. Radikální odmítnutí vnějších rituálů a náboženství
Proč církevní otcové tento text tolik nenáviděli a snažili se ho zničit? Protože Ježíš v něm ruší nutnost jakéhokoliv organizovaného náboženství. V kanonických evangeliích vidíme, jak apoštolové a církev postupně zavádějí pevná pravidla. V Tomášově evangeliu se učedníci Ježíše přímo ptají, jaké náboženské rituály mají dodržovat – zda se mají postit, jak se modlit a jakou dávat almužnu.
Odpověď živého Ježíše je pro ortodoxní uši naprosto skandální. Varuje je, že těmito prázdnými vnějšími rituály si pouze duchovně ubližují, pokud nepocházejí z opravdového vnitřního probuzení:
„Ježíš jim řekl: Když se budete postit, zplodíte pro sebe hřích, a když se budete modlit, budete odsouzeni, a když budete dávat almužnu, způsobíte zlo svým duchům. […] Neboť to, co vchází do vašich úst, vás nepošpiní, ale to, co z vašich úst vychází, to vás pošpiní.“(Logion 14)
Gnóze tedy není o klečení v kostele nebo odpírání si jídla. Je to čistě vnitřní, kognitivní akt probuzení. Před tímto úkolem nelze utéct, jak tvrdě shrnuje Logion 70:
„Ježíš řekl: Když v sobě vynesete na světlo to, co v sobě máte, zachrání vás to. Pokud to v sobě nemáte, pak vás to, co v sobě nemáte, zabije.“
5. Cesta k probuzení: Stát se Jedním (Monachos)
Cílem gnostika podle Tomášova evangelia je překonat rozdělení hmotného světa. Náš svět je bytostně založen na dualitě a konfliktu – dobro a zlo, světlo a tma, muž a žena, vnitřní a vnější. Gnostickým cílem je sjednotit tuto rozpolcenost do jedné dokonalé esence (v terminologii návrat do androgynního stavu Pleromy). Tento stav dokonalého sjednocení text označuje řeckým termínem Monachos (Jediný, Sjednocený, Samostatný).
Tuto hlubokou duchovní psychologii návratu k jednotě popisuje úchvatné Logion 22, kde Ježíš ukazuje na kojící se děti jako na symbol nevinnosti, která ještě nezná dualitní rozdělení tohoto světa:
„Ježíš viděl nemluvňata, která sála mléko. Řekl svým učedníkům: Tato nemluvňata, která pijí mléko, jsou jako ti, kteří vstupují do království. Řekli mu: Vejdeme tedy do království, když jsme jako nemluvňata? Ježíš jim řekl: Když učiníte dvě jedním a když učiníte vnitřní jako vnější a vnější jako vnitřní, a horní jako dolní, a když z muže a ženy učiníte jediné, takže muž už nebude mužem a žena ženou… tehdy vejdete do Království.“(Logion 22)
Tomášovo evangelium je pro hledajícího člověka mapou i klíčem. Nenabízí slepou víru v historické události staré dva tisíce let ani podřízenost institucím. Nabízí cestu osobní, radikální transformace. Znalost těchto tajných slov a pochopení toho, kým skutečně jsme, je oním mostem, který nás z iluze světa vede zpět domů.
Zdroje a doporučená literatura
Primární prameny:
- Tomášovo evangelium (Nag Hammádí Kodex II, traktát 2). Citovaná logia: 3, 14, 22, 70, 108 a 113.
Odborné publikace a historické prameny (Pro i proti):
- Pagels, E. (1979). The Gnostic Gospels (česky vyšlo jako Gnostická evangelia, 2009). Stěžejní dílo analyzující rozdíly mezi ortodoxním křesťanstvím a gnostickým přístupem.
- Robinson, J. M. (Ed.). (1977). The Nag Hammadi Library in English. Leiden: E. J. Brill. Úvody do problematiky a spojitost s Pramenem Q z pohledu objevitelů textů.
- Wright, N. T. (1992). The New Testament and the People of God. Fortress Press. Zásadní teologické dílo, které přináší tvrdou konzervativní kritiku vůči historicitě Tomášova evangelia a gnosticismu vůbec.
- Evans, C. A. (2012). Fabricating Jesus: How Modern Scholars Distort the Gospels. InterVarsity Press. Publikace zpochybňující prioritu a nezávislost Tomášova evangelia, zastupující ortodoxní evangelikální pohled.
- Meyer, M. (2004). The Gospel of Thomas: The Hidden Sayings of Jesus. HarperOne. Odborný překlad a hluboký výklad jednotlivých logií.
- Pokorný, P., & kolektiv. (2008). Rukopisy z Nag Hammádí 1. Praha: Vyšehrad. Standardní české akademické vydání přinášející historický úvod a filologický překlad textu.
