Článek
Zatímco firmy věnují stále větší pozornost kybernetickým rizikům, geopolitice nebo narušení dodavatelských řetězců, další riziko se dostává čím dál více do popředí: vedro, sucho a nedostatek vody.
Na rozdíl od událostí, které mohou přijít téměř bez varování, máme v případě klimatických rizik řadu signálů k dispozici už dnes. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda se podmínky budou měnit, ale jaký dopad mohou mít na provoz, zaměstnance, dodavatelské řetězce a dlouhodobou konkurenceschopnost.
Když se voda stane provozním rizikem
Pro řadu průmyslových podniků představuje jedno z nejvýznamnějších rizik klesající dostupnost vody. Na dostatečném množství vody jsou přímo či nepřímo závislé například chemický, papírenský, ocelářský, potravinářský nebo energetický průmysl.
Kritická je zejména chladicí voda. Nízké hladiny a vysoká teplota vody mohou vést k omezení energetického i průmyslového provozu. V létě 2026 musel být například během vln veder ve Francii a Maďarsku snížen výkon některých jaderných elektráren.
Z pohledu firmy přitom nemusí být největším problémem samotná škoda na majetku. Mnohem závažnější může být přerušení provozu. I několikadenní odstávka může znamenat ztrátu tržeb, smluvní pokuty nebo ztrátu podílu na trhu.
Vedro se promítá i do lidí a produktivity
Klimatické riziko není jen otázkou budov a technologií. Vysoké teploty ovlivňují také pracovní podmínky, produktivitu a bezpečnost zaměstnanců.
Riziko se týká zejména výroby, skladů, logistiky, stavebnictví nebo práce na dopravní a energetické infrastruktuře. S vyšší tepelnou zátěží může růst chybovost, riziko pracovních úrazů a pracovní neschopnosti, zatímco produktivita klesá.
Pro firmy to znamená další nákladovou položku, kterou je potřeba zahrnout do řízení rizik:
- nižší dostupnost pracovní síly,
- vyšší personální náklady,
- nižší produktivitu během období extrémního tepla.
Pod tlakem je také infrastruktura
Vedro a sucho mohou zasáhnout i samotnou infrastrukturu firmy. Mezi významná rizika patří:
- přehřívání elektrických a chladicích systémů,
- výrobních zařízení,
- IT infrastruktury a serveroven,
- vyšší riziko požáru,
- omezení procesů závislých na vodě.
Problém je, že jednotlivá rizika nepřicházejí izolovaně. Vyšší teploty zvyšují potřebu chlazení a vody právě ve chvíli, kdy dlouhodobé sucho její dostupnost snižuje.Tím se firmám zároveň zmenšuje prostor pro rychlou reakci.
Riziko nekončí u brány závodu
Další slabé místo představují dodavatelské řetězce. Nízké hladiny vody na klíčových evropských vodních cestách mohou omezit přepravní kapacitu, zvýšit náklady a způsobit zpoždění dodávek.
Zvlášť citlivé jsou společnosti fungující v režimu just-in-time, kde může mít i několikadenní zpoždění významné ekonomické důsledky. Analýza rizik by proto neměla končit u vlastní provozovny. Měla by zahrnovat také klíčové dodavatele, přepravní trasy a externí infrastrukturu, na kterých je firma závislá.
Kolik může klimatické riziko stát?
Ekonomické dopady už nejsou abstraktní. Studie Univerzity v Mannheimu a Evropské centrální banky odhaduje škody způsobené vedrem, suchem a povodněmi v Evropě během léta 2025 na přibližně 43 miliard EUR. Do roku 2029 by související ztráty mohly dosáhnout přibližně 126 miliard EUR.
Do výsledného účtu totiž nevstupují pouze škody na majetku. Patří sem také ztráta produktivity, přerušení provozu, narušení dodavatelských řetězců a pokles tržeb.
Otázka pro management: Je náš byznys dostatečně odolný?
Právě zde se klimatické riziko mění z environmentálního tématu na strategickou otázku pro vedení firmy.
Nestačí se ptát, zda bude možné konkrétní závod nebo kancelář bezpečně provozovat. Důležitější je otázka:
Dokáže náš obchodní model zůstat ekonomicky úspěšný, pokud bude voda méně dostupná, energie nebo doprava omezenější a extrémní teploty častější?
Proto by analýza klimatických rizik měla vedle fyzických aktiv zahrnovat také provoz, zaměstnance, dodavatelské řetězce, náklady, tržby a tvorbu hodnoty.
Od klimatických dat k rozhodnutí
Firmám dnes nechybějí data. Klimatická data, meteorologická pozorování a rizikové modely poskytují stále lepší pohled na možný vývoj. Skutečnou výzvou je převést dostupné informace do konkrétních rozhodnutí.
Které provozy jsou nejzranitelnější? Kde jsme závislí na vodě? Který dodavatel nebo dopravní koridor představuje kritický bod? A jaký by měl několikadenní výpadek skutečný finanční dopad?
Právě propojení klimatických scénářů s provozními a finančními dopady umožňuje vedení firem určit, která rizika jsou skutečně významná a kam má smysl směřovat adaptační opatření.
