Článek
Vzhledem k nekontrolovatelnému šíření ohromného požáru bylo od soboty evakuováno tisíce turistů a obyvatel do bezpečí. Vlna veder, sucha a silných větrů v průběhu celého týdne způsobila vznik desítek požárů na většině území ostrova. V pátek večer a během soboty situace na ostrově Rhodos dosáhla svého vrcholu. Silný vítr začal hnát plameny ze severní části ostrova směrem k jihu, směrem k Laermě, a požár se začal rychle šířit, což vyústilo v evakuaci místních obyvatel i turistů.
Podle řeckých médií, konkrétně Kathimerini, jde o doposud největší evakuaci v historii Řecka, kdy bylo evakuováno téměř 19 tisíc lidí. Mezi evakuovanými turisty bylo i několik stovek Čechů.
Klimatická změna a rostoucí riziko extrémních požárů
Klimatická změna hraje klíčovou roli ve vzrůstajícím počtu požárů na celém světě. Ideální podmínky pro jejich vznik představuje kombinace horka, sucha a silného větru, a právě vlivem klimatických změn se tyto podmínky stávají čím dál častějšími a intenzivnějšími.
Průměrná teplota na Zemi stoupá a s ní roste pravděpodobnost extrémních teplotních vln, které společně s nedostatečnými srážkami zvyšují riziko sucha. Délka období s vhodnými podmínkami pro požáry se prodlužuje, a to v kombinaci se zvětšujícími se oblastmi, kde jsou tyto podmínky přítomny. Nárůst pravděpodobnosti vzniku požárů lze pozorovat zejména v jižní Evropě, severní Eurasii, USA, Austrálii a pravděpodobně i na jihu Číny.
Častější vlny veder: Důsledek změny klimatu a hrozba pro svět, jak ho známe
Je důležité zdůraznit, že klimatická změna neznamená jen zvýšení teploty, ale také větší pravděpodobnost extrémního počasí. Požáry jsou způsobeny kombinací faktorů, jako jsou teplota, vlhkost, a vítr, které se vlivem klimatických změn stávají nebezpečnějšími. Kromě toho, lidé hrají roli v rozsahu a intenzitě požárů, ať už úmyslně či nedbalostí, ale klimatická změna přispívá k tomu, že požáry mají tendenci být častější, větší a nebezpečnější.
Přestože data o požárech nejsou všude stejně dostupná, je jasné, že klimatická změna má vliv na zvyšující se riziko požárů na celém světě. Řízené vypalování lesů a opatření ke snižování lidského zavinění mohou být důležité pro snižování požárů v některých oblastech, ale představují pouze částečné řešení. Celkově je třeba se zaměřit na opatření na celosvětové úrovni, která sníží produkci emisí skleníkových plynů a pomůžou zadržovat vodu v krajině. To je nevyhnutné pro zmírnění klimatické krize, aby se zamezilo dalšímu zhoršování situace a ochránila se planeta před častějšími a nebezpečnějšími požáry.
Zesílený skleníkový efekt
Současná klimatická změna je důsledkem lidské činnosti, což ji výrazně odlišuje od přírodních změn klimatu v minulosti. Je to činnost člověka, jako je spalování uhlí, ropy a zemního plynu, a další faktory, které vedou ke změně složení atmosféry a zvyšují koncentraci skleníkových plynů. Tento zesílený skleníkový efekt způsobuje globální oteplování, které má důsledky, jako je tání ledovců, stoupající hladiny oceánů, dlouhodobá sucha a častější extrémní projevy počasí, včetně vln veder.
Dopady klimatické změny na společnost i přírodu, s nimiž se budeme setkávat v následujících letech a desetiletích, budou přímo závislé na množství skleníkových plynů, které ještě do atmosféry vypustíme. Důležité je, abychom omezili emise skleníkových plynů, které vznikají spalováním fosilních paliv a jinými lidskými aktivitami, aby bylo možné minimalizovat negativní dopady klimatické změny a ochránit naši planetu pro budoucí generace.
S postupující klimatickou změnou dochází k častějšímu výskytu a zvýšené intenzitě extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder na pevnině i tzv. mořské vlny veder, přívalové deště, dlouhá období sucha, hurikány (tropické cyklóny) nebo podmínky pro vznik lesních požárů, kdy se spojí suchost a silný vítr.
Omezení fosilních paliv klíčem k ochraně před katastrofálními následky
Klimatická změna však není náhodný boží zásah – je výsledkem vládní politiky. V tomto ohledu má Řecko ostudné výsledky, protože jeho vlády k ní aktivně přispívají. Dokonce i nyní, navzdory varování mezinárodní vědecké komunity, má Řecko ve srovnání se zbytkem EU největší procento plánovaného rozvoje infrastruktury pro fosilní plyn. Pokračuje také v průzkumu a těžbě fosilních paliv na pevnině a v nedotčených mořských oblastech – jedná se o obrovské pozemky, které byly licencovány společnostem ExxonMobil, Energean a HelleniQ Energy.
Vlivem lidské aktivity, zvláště spalováním fosilních paliv, se vlny veder stávají stále častějšími v Severní Americe, Evropě i v Číně. To odpovídá očekáváním z minulých klimatických prognóz a zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). V současném klimatu již tyto extrémní teplotní události nejsou vzácné, a v případě USA/Mexika se podobná vlna veder očekává jednou za 15 let, v jižní Evropě jednou za 10 let a v Číně jednou za 5 let. Avšak bez lidského zásahu by byly tyto vlny veder vzácnými jevy. Například v Číně by se podobná událost mohla opakovat zhruba jednou za 250 let, a extrémní vedra, jako byla ta v červenci 2023 v oblasti USA/Mexika a jižní Evropy, by byla prakticky nemožná.
Studie ukazují, že v dnešním klimatu jsou vlny veder v porovnání s klimatem před průmyslovou revolucí o 2,5 °C teplejší v jižní Evropě, o 2 °C teplejší v Severní Americe a přibližně o 1 °C teplejší v Číně, což je výsledkem změny klimatu způsobené člověkem.
Problém se zhorší, pokud neomezíme spalování fosilních paliv. V tomto případě se budou vlny veder vyskytovat ještě častěji a budou trvat déle. Očekává se, že ve světě, který bude o 2 °C teplejší než v předindustriální éře, se vlny veder, jako byly ty nedávné, budou vyskytovat každých 2-5 let.
Existuje však naděje. Regiony po celém světě přijímají akční plány na zvládnutí veder a důkazy naznačují, že tato opatření snižují úmrtnost v důsledku horka. Města s plány na zvládnutí extrémních teplot také snižují efekt městského tepelného ostrova, což jim pomáhá zůstat chladnějšími. Vzhledem k vzrůstající zranitelnosti, způsobené křížením změny klimatu, stárnutí populace a urbanizace, je naléhavé urychlit zavádění těchto akčních plánů na zvládnutí horka, aby se minimalizovaly důsledky budoucích vln veder.
Investice do obnovitelných zdrojů - ekologicky a ekonomicky výhodné rozhodnutí
Ukončení využívání fosilních paliv přináší mnoho výhod. Elektrická energie z obnovitelných zdrojů je mnohem levnější, a dokonce i samotné společnosti působící ve fosilním průmyslu uznávají, že provoz jejich elektráren na fosilní paliva v nadcházejících letech není ekonomicky udržitelný bez dotací od státu. Tyto společnosti se snaží udržet své obrovské zisky za cenu břemene neseného občany a jejich peněženkami. Klíčové je tedy přesunout investice z uhlí, které zatěžuje životní prostředí, směrem ke zdrojům, které mají budoucnost a jsou ekonomicky smysluplné.
Podpora fosilních paliv znamená setrvávání v minulosti a zbytečné plýtvání finančními prostředky ve prospěch fosilního průmyslu. Namísto toho je třeba investovat do zdrojů, které jsou udržitelné a přinášejí dlouhodobé výhody. Přechod na obnovitelné zdroje energie je nejen ekologicky nezbytný, ale také ekonomicky výhodný pro společnost. Tímto směrem se ubírá budoucnost, a podpora těchto zdrojů je důležitá pro naše životní prostředí i ekonomický rozvoj. Vlády zemí globálního Severu by měly zakázat nové projekty v oblasti fosilních paliv, které ničí klima, a donutit fosilní korporace, aby financovaly Fond OSN pro klimatické ztráty a škody.
Šimon Hauser je mediální koordinátor klimatické kampaně Greenpeace.
