Česko zasáhly zničující vedra. Jak chránit sebe i své blízké?

Do Česka se vrátilo léto avšak poněkud extrémněji, než bychom chtěli. Teploty míří vysoko nad třicítku, na některých místech se vyšplhaly až na 37° C. Meteorologové vydávají výstrahy pro většinu území a zdravotníci varují před přehřátím. Ohrožení jsou obzvláště starší lidi, těhotné ženy, děti, lidé trpící chronickými nemocemi nebo například zvířata. Horké dny navíc zhoršují kvalitu ovzduší a přinášejí vyčerpání i psychickou únavu.

Titulky médií hlásí další tropické dny, dočteme se o tepelných kupolách a ostrovech horka. Všechno to působí beznadějně. Horko je tady, lidé umírají a my si na to máme zvyknout jako na nový normál. Můžeme si o tom přečíst, pokrčit rameny a smířit se s novou realitou. Málokde ale zaznívá, proč se to děje, co to způsobuje a už vůbec ne, co s tím můžeme udělat.

Česko zasáhly zničující vedra následky klimatické krize

Změna klimatu způsobená lidskou činností vede k tomu, že extrémní meteorologické jevy, jako jsou vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha, jsou v mnoha částech světa častější a intenzivnější. Neplatí to sice pro všechny typy extrémů stejně, ale u vln veder je vliv oteplování jednoznačný: více tepla v atmosféře znamená vyšší pravděpodobnost horkého počasí. Ke změně pravděpodobnosti dochází nejrychleji právě u nejextrémnějších teplot.

Podle zprávy IPCC jsou vlny veder, které dříve přicházely jednou za 50 let, dnes téměř pětkrát častější, a pokud se planeta ohřeje o 2 °C, budou téměř čtrnáctkrát častější a také ještě teplejší.

Tyto jevy mají závažné dopady: ohrožují lidské zdraví a životy, způsobují ztrátu úrody, poškození infrastruktury a výrazně narušují ekonomiku. Nedávná desetidenní vlna veder v evropských městech si vyžádala přibližně 2 300 životů, z nichž kolem 1 500 bylo přímo přičítáno klimatické změně, která horka zesílila.

Sponzorem klimatické krize jsou fosilní korporace. Účet ale platíme my

Klimatickou změnu způsobuje hromadění skleníkových plynů v atmosféře, především oxidu uhličitého (CO₂) a metanu (CH₄), které vznikají hlavně spalováním fosilních paliv, tedy ropy, uhlí a zemního plynu. Tyto plyny pak fungují jako deka kolem Země: zachytávají teplo a zvyšují průměrnou teplotu planety. Čím více fosilních paliv spálíme, tím víc tepla se v atmosféře hromadí a tím častější a intenzivnější jsou extrémní projevy počasí, jako jsou právě i vlny veder.

Mezinárodní ropné a plynárenské společnosti, jako Shell, Exxon a ďalší, které jsou největšími znečišťovateli planety, o těchto dopadech vědí už desítky let. Místo aby tuto skutečnost reflektovaly a začaly přecházet na čisté zdroje energie, investovaly miliardy do dezinformačních kampaní a lobbingu. Cílem je oddálit řešení, udržet těžbu a prodej fosilních paliv a maximalizovat tak své zisky. Výsledkem jsou extrémy, které ničí úrodu, poškozují infrastrukturu, zvyšují náklady na zdravotní péči a připravují lidi o životy a majetek. Jen v roce 2023 způsobily extrémní projevy počasí, a teda klimatická krize, ekonomické škody přes 300 miliard dolarů.

Dejte si meloun a přijměte znečišťovatele k odpovědnosti

Co tedy můžete udělat, abyste ochránili sebe a své blízké? Pijte hodně vody, vyhýbejte se přímému slunci, zůstaňte ve stínu, dejte si meloun. A hlavně: podepište výzvu, která požaduje, aby znečišťovatelé platili za následky klimatické krize, kterou způsobují. Fosilní korporace na úkor naší planety vydělávají miliardy, zatímco na zvládání dopadů extrémního počasí často chybí peníze. Mnoho lidí nemá klimatizaci, přístup k lékařské péči ani jiné prostředky, jak se chránit před horkem, povodněmi či suchem. Následky tak nesou ti, kdo k problému přispěli nejméně a to není fér.

Výzva Znečišťovatelé platí je součástí globální iniciativy Polluters Pay Pact, jejímž cílem je, aby vlády po celém světě vytvořily systém, který přinutí fosilní společnosti platit za ztráty a škody způsobené klimatickou krizí od ničivých vln veder přes záplavy až po sucho. Tyto prostředky by mohly financovat ochranu lidí, obnovu po katastrofách i přechod na čistou energii.

Autorka článku je Marta Janko, mediální koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Česká republika