Článek
Česko zasáhly několik dní trvající silné deště a rozsáhlé povodně. Myslíme teď hodně na lidi, na které tento projev extrémního počasí přímo dopadá. Na mnoha místech překonaly rozvodněné řeky a potoky hranici stoleté vody, komplikují dopravu, ničí obydlí, majetek a ohrožují lidi na životech. Svým rozsahem, kdy extrémní deště zasáhly většinu území Česka, nemají dnešní povodně obdoby, a tak je na místě se ptát – co je způsobilo? Bude se taková situace opakovat? A může za to i klimatická změna?
Do Evropy v minulém týdnu začal proudit nezvykle silný mrazivý vzduch z Arktidy. Teploty se tak na mnohých místech – včetně Česka – propadly o neuvěřitelných 20 stupňů Celsia hluboko pod průměr teplot obvyklých pro tuto dobu v září. Zároveň ale z jihu Evropy stoupala spousta horkého vlhkého vzduchu. To dává dohromady perfektní koktejl pro současné extrémní počasí ve střední Evropě.
Je jasné, že změny klimatu a rostoucí globální teplota ovlivňují počasí po celém světě. Vědci říkají, že nyní nelze bez dalšího zkoumání jednoznačně prohlásit, že tato konkrétní povodeň, i když neobvykle silná, pro daný měsíc neobvyklá či nečekaná, je přímým důsledkem klimatické změny. Jedna vlaštovka jaro nedělá, stejně jako jedna povodeň neznamená, že tu máme klimatickou krizi. Klimatická změna mění dlouhodobé vzorce počasí, takže je těžké s ní přímo spojit jednu konkrétní extrémní událost, jako je povodeň. Přesto vědci dospěli k závěrům, že třeba nedávné ničivé povodně v Německu by bez měnícího se klimatu byly mnohem mírnější, nebo že vražedná vlna veder v Africe, při níž teploty na jaře lámaly rekordy a atakovaly 50 stupňů Celsia, by bez klimatické změny vůbec nebyla možná.
Jedna povodeň tedy ještě nemusí být jasným důkazem klimatické změny, ale to, že jsou podobné jevy častější a silnější, už zcela jednoznačně. S jistotou můžeme už teď říci, že člověkem způsobená klimatická změna s sebou přináší mnohem větší množství extrémních projevů počasí, než na jaké jsme byli v minulosti zvyklí.
Jak klimatická změna ovlivňuje přívalové deště
Teplejší atmosféra zadržuje více vlhkosti. To znamená, že v teplejším prostředí se více vody vypařuje a kondenzuje, což vede k intenzivnějším srážkám. Podle vědců může teplota vzduchu zvýšená o 1 °C vést k nárůstu vlhkosti o 7 %, což přímo přispívá k intenzitě lijáků. Tento jev je jedním z hlavních důvodů, proč globální oteplování vede ke zvýšení extrémních dešťových událostí. Klimatická změna má také vliv na četnost výskytu podmínek, které vedou k bouřím a přívalovým dešťům.
Pro Českou republiku sice neexistuje jednoznačný důkaz o přímé souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémními povodněmi v minulosti, ale i přesto můžeme očekávat nárůst extrémních projevů počasí, jako jsou prudké bouře, horka, sucho a tedy i povodně. Klimatická změna také zvyšuje nepravidelnost a nepředvídatelnost počasí, což zesiluje vliv těchto extrémních jevů.
Extrémní počasí není jen u nás, ale globálně
Jak ukazují zprávy ze světa, v důsledku globálního oteplování dochází k častějšímu a intenzivnějšímu extrémnímu počasí. Například vysoké teploty způsobují nejen více destruktivních bouří a častější povodně, ale také například snadnější šíření lesních požárů. Změny v počasí se projevují i v neobvykle chladných obdobích, které jsou rovněž spojeny s klimatickou změnou.
Jen v posledních několika týdnech se po celém světě objevilo mnoho extrémních meteorologických jevů od záplav v Thajsku a Nigérii a povodních v Maroku a Alžírsku, až po supertajfun Yagi na Filipínách a v Číně.
Mapa zaznamenávající projevy extrémního počasí po celém světě v reálném čase https://severeweather.wmo.int/
Protipovodňová opatření nestačí
Česko bylo na povodné letos připravené mnohem lépe, než na povodně před dvaceti lety. Do protipovodňových opatření šly desítky miliard korun. Přesto se nepodařilo zabránit škodám a povodně způsobily vážné následky. Samotná protipovodňová opatření nemusí stačit na to, co nás v budoucnu čeká. Klimatická změna neustále posouvá hranice toho, co považujeme za běžné počasí, a zvyšuje frekvenci i intenzitu extrémních meteorologických jevů. Přizpůsobení se těmto novým podmínkám bude vždy zaostávat za skutečnými výzvami, pokud nebudeme dostatečně rychle a efektivně jednat a řešit klimatickou krizi a její příčiny, tedy snižovat emise skleníkových plynů.
