Článek
„Písek, který po povodni pokryl celou zahradu, jsme teprve nedávno úplně odklidili a zasypali i poslední díry, které na zahradě po vodě zůstaly,“ vypráví paní Anna, jejíž domov v Moravskoslezském kraji loni zasáhla zářijová povodeň. Voda zničila staré stromy, poškodila střechu a ohrozila fotovoltaickou baterii ve sklepě. Peníze z pojistky jim pomohly opravit část škod, dnes ale platí vyšší pojistné. Pokud by přišla další povodeň, nemají žádnou ochranu.
Jeseník, povodně, záplavy
A podobně jsou na tom tisíce domácností po celé zemi. Před rokem zasáhly Českou republiku povodně, při kterých v Jeseníkách spadlo během jediného dne téměř 400 mm deště. To je víc než při katastrofálních záplavách v roce 1997. Zaplaveny byly stovky obcí, voda brala domy, úrodu i silnice. Povodně si vyžádaly lidské životy a způsobily škody za víc než 70 miliard korun.
Na další extrémy nejsme připraveni
Řada obcí dodnes nemá protipovodňová opatření, která by je před podobnou katastrofou ochránila, a není ani jasné, z čeho se zaplatí. Přitom podle vědců budou podobné extrémy kvůli změně klimatu stále častější a ničivější. Podle mezinárodní studie World Weather Attribution byly srážky během loňské povodně nejméně o sedm procent silnější kvůli lidské činnosti a událost se stala dvakrát pravděpodobnější. Stejné analýzy upozorňují, že takzvané „stoleté vody“ se v dnešním klimatu mohou opakovat v mnohem kratších intervalech a způsobovat vyšší škody než dřív. Pokud by podobná povodeň přišla znovu, mnoho domácností by zůstalo opět bez systémové ochrany a škody by opět nesli především lidé ze svých kapes.
Jeseníky povodně
Přispěli všichni, kromě těch, kdo nesou vinu
Na obnovu se skládala celá společnost: stát vyčlenil miliardy na opravu veřejné infrastruktury, neziskové organizace vybraly téměř miliardu korun od dárců a lidé si pomáhali mezi sebou prostřednictvím sbírek. Všechny tyto peníze ale pocházejí z veřejných rozpočtů a kapes občanů. Ti, kdo by měli nést hlavní odpovědnost, tedy fosilní korporace, jejichž byznys klimatickou krizi způsobuje, přispívají jen symbolicky.
Podle nejnovější analýzy Carbon Majors pochází více než 80 % světových emisí CO₂ z fosilních paliv a cementu a pouhých několik desítek největších společností je odpovědných za většinu těchto emisí. O dopadech svého podnikání přitom vědí desítky let. Přesto náklady na povodně, sucha a další extrémy platí lidé, ne firmy, které je způsobují.
Kde vzít potřebné finance?
Toto smutné výročí by mělo být připomínkou, že se musíme připravit na další podobné události. Potřebujeme vybudovat protipovodňová opatření, posílit pomoc pro postižené a investovat do ochrany před klimatickými extrémy. Peníze jsou nutné i k tomu, aby si většina společnosti mohla dovolit odchod od fosilních paliv, zateplit domy, pořídit obnovitelné zdroje energie a mít dostupnou veřejnou dopravu.
Dnes ale tyto náklady nesou hlavně lidé, zatímco fosilní korporace, které klimatickou krizi způsobují, se placení vyhýbají. Místo přispívání čerpají veřejné dotace a často se vyhýbají existujícím daním. Greenpeace Česká republika proto vyzývá politiky a političky, aby zajistili, že náklady na řešení klimatické krize a její následky neponesou jen občané. Velcí znečišťovatelé by měli nést spravedlivý díl odpovědnosti.
Autorka článku je Marta Janko, mediální koordinátorka klimatické kampaně
