Článek
Na konferenci COP28, která se koná od 30. listopadu do 12. prosince ve Spojených arabských emirátech, se světoví lídři shromáždí, aby diskutovali a jednali o klíčových otázkách týkajících se změny klimatu. Hlavní agenda letošního summitu se zaměřuje na financování klimatických opatření v rozvojových zemích a hodnocení plnění závazků Pařížské dohody. Fond pro ztráty a škody dohodnutý loni v Egyptě, představuje krok směrem k poskytování finanční podpory zemím, které nejvíce ohrožují klimatické změny. Avšak otázky týkající se příjemců a přispěvatelů stále zůstávají otevřené, zejména kvůli kategorizaci zemí a nejasnému přístupu Číny k fondu.
Co můžeme očekávat od letošní konference?
Financování klimatických opatření v rozvojových zemích, přestože bylo závazně přislíbeno vyspělými státy, zůstává nedostatečné. Česko se zavázalo poskytnout v letech 2024–2027 částku ve výši 4 miliony dolarů. Globální inventura, která poskytuje přehled o plnění závazků Pařížské dohody, naznačuje v prvním reportu ze září 2023, že je potřeba přijmout ambicióznější opatření, pokud má lidstvo udržet oteplení pod 1,5 °C.
Naplňování národních závazků bude předmětem revize, zvláště s ohledem na nové ambice vyplývající z balíčku Fit for 55. Summit se rovněž zaměří na otázku ukončení využívání fosilních paliv a diskusi o dosažení ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030. Definice globálního cíle pro adaptaci na změny klimatu bude klíčovým tématem, které vyžaduje jednání a dohodu. V neposlední řadě se očekává, že summit přinese oznámení o narovnání bilaterálních vztahů v oblasti ochrany klimatu mezi USA a Čínou, což má zásadní význam vzhledem k jejich významnému postavení.
Spojené arabské emiráty jako hostitelská země poskytnou prostředí pro mezinárodní dialog a spolupráci, přičemž se očekává, že konference bude zaměřena na implementaci opatření vyplývajících z dohod dosažených na předchozích klimatických summitech. COP28 bude rovněž klíčovým fórem pro jednání o finančních mechanismech, technologických inovacích a strategiích na ochranu životního prostředí.
Přestaňte vrtat, začněte platit
Největší ropné společnosti jako Total, BP, Shell, Eni, Repsol, Woodside, Exxon, Chevron, ConocoPhillips a Equinor, jsou známé svým masivním přispíváním ke klimatickým změnám. Jejich emise skleníkových plynů způsobují nejen změnu klimatu, ale také častější a intenzivnější extrémní počasí, které postihuje naši planetu.
Zkušenosti s ropnými haváriemi a úniky, například s incidentem tankeru Exxon Valdez či katastrofou těžební plošiny Deepwater Horizon bohužel svědčí o nedostatečném respektu těchto firem k životnímu prostředí. Závažná obvinění vůči společnosti Shell za porušování lidských práv v deltě Nigeru a finanční podpora organizacím, které zpochybňují existenci klimatických změn ze strany ExxonMobil jasně ukazují, že ropné a plynárenské společnosti nechtějí nést odpovědnost za své jednání.
Nedávná studie Time to Pay the Piper odhalila, že největší fosilní korporace dluží minimálně 209 miliard USD ročně na klimatických reparacích. Tato částka by měla sloužit k odškodnění komunit postižených jejich znečišťováním.
Fosilní korporace musí zastavit aktivity, které ničí klima, omluvit se za své chování a nést odpovědnost za nápravu a odškodnění škod, které způsobily. Ropný průmysl se sám od sebe nezmění, je proto nutné, aby začaly jednat vlády, zákonodárci a soudy. COP28 by měl být prostorem, kde se světoví lídři domluví na bezpodmínečném, urychleném a spravedlivém ukončení využívání fosilních paliv a zajistí, aby ropné společnosti nesly plnou odpovědnost za své zločiny.
Důležitým faktorem je také ekonomická stránka věci. Jen v roce 2022 dosáhlo pět největších ropných a plynárenských společností celkového výdělku téměř 200 miliard dolarů. Zisky těchto firem, včetně Exxon, Shell, Chevron, Total a BP jsou obrovské, a přesto nejsou společnosti ochotny převzít odpovědnost za škody, které způsobily.
Jaké je východisko? Znečišťovatelé by měli platit za ztráty a škody, zdanit své zisky, zavést daně z těžby a přestat pobírat dotace na fosilní paliva. Získané finanční prostředky by se pak mohly převést do Fondu pro krytí ztrát a škod s velkým důrazem na transparentnost a odpovědnost.
Prázdné sliby nebo reálné činy?
Konference COP28 má i letos klíčový význam v celosvětovém dialogu o klimatu. Vedoucí představitelé mohou posunout diskuzi o finančních mechanismech a donutit fosilní společnosti nést odpovědnost za škody a ztráty, které způsobily. Jen tak můžeme zajistit spravedlivý přechod směrem k udržitelnější budoucnosti.
Klimatická spravedlnost překračuje hranice pouhého finančního vyrovnání; zahrnuje i změnu postojů a praktik. Světoví lídři by měli promptně přijmout opatření k udržení omezení globálního oteplení na 1,5 °C. Současně je klíčové vypracovat progresivní politiky a mechanismy, které zajišťují ochranu životního prostředí a podporu pro budoucí generace.
COP28 má potenciál stát se zlomovým okamžikem, kde svět prokáže svou jednotu a odhodlání ke skutečným změnám. Letošní konference může být historickým milníkem, kdy společně překročíme éru závislosti na ropě a vrátíme naši planetu zpět na udržitelnou trajektorii. Otázkou však je: Budou to jen prázdné sliby, nebo dojde i na skutečné činy? Na světových lídrech je nyní, aby jednali a zajistili, že naše děti a vnoučata budou mít možnost žít na zdravé a prosperující planetě.
Šimon Hauser je mediální koordinátor Greenpeace ČR.
