Článek
Majitel skupiny Sev.en, uhlobaron Pavel Tykač nedávno oznámil, že zavře tři ze svých uhelných elektráren: Počerady, Chvaletice a Kladno, která kombinuje výrobu elektřiny a tepla. Média tato zpráva oběhla s určitou dávkou obav. Budeme mít dostatek elektrické energie, zvládneme to bez výroby elektřiny z těchto zdrojů? Nezboří se svět (a česká energetika)? Právě naopak! Nejenže nejde o žádnou tragédii, bez Počerad a Chvaletic se bez problémů obejdeme už teď, Po letech táhnutí uhelné koule u nohy se konečně otevírá prostor pro skutečnou transformaci, kterou Česká republika potřebuje a která je v této chvíli už nadosah. Jediná otázka, co se týče zmíněné trojice zdrojů, pak zůstává u výroby tepla v teplárně Kladno. Její zařazení do této trojice však svědčí především o tom, že Pavel Tykač se stále ještě snaží získat finanční podporu, aby mohl nadále provozovat a vydělávat na špinavých a zastaralých elektrárnách Počerady a Chvaletice.
Uhlí se už nevyplatí a nebude potřeba
Ekonomika uhelných elektráren se v posledních letech postupně zhoršovala. Náklady na provoz starých uhelných elektráren rostly, zatímco jejich přínos pro českou energetiku klesal. Už dříve analýzy ukázaly, že elektřina bez uhlí bude levnější, protože uhelné zdroje drží ceny nahoře a zvyšují riziko pro spotřebitele. Některé uhelné provozy navíc dlouhodobě nedokázaly plnit ani základní emisní limity. Počerady například po vypršení výjimky překračovaly limit rtuti a Pavel Tykač se místo nápravy pokoušel přes úřady oddálit povinnost emise snížit. Vše dohromady ukazuje, že plošné udržování uhlí při životě nedává smysl ani po technické, ani po ekonomické stránce. Výkon Počerad a Chvaletic je navíc podle nezávislých analýz reálně nahraditelný existujícími řiditelnými kapacitami.
Trochu odlišná situace je u tepláren, která pro dodávky tepla zatím potřebujeme a jejich náhrada bude trvat o něco déle. To je případ i Tykačovy teplárny Kladno.
Tykač pouze vyhrožuje
Už v roce 2024 Pavel Tykač ve snaze zajistit svým uhelným provozům finanční podporu zkoušel vyhrožovat tím, že své uhelné elektrárny vypne již v letošním roce. Strašil rychlým odstavením elektráren a vytvářel tlak, aby byly spuštěny mechanismy kapacitních plateb, které by udržely jeho umírající byznys při životě. Tyto platby by znamenaly přímé dotování uhlí z veřejných peněz, a to i v situaci, kdy uhelné zdroje nejsou nejlevnější ani nejefektivnější. Nakonec své výhrůžky nenaplnil a své uhelné elektrárny dosud neodstavil. Nyní hovoří o jejich konci na začátku roku 2027. Zpětně se dozvídáme i to, proč své elektrárny dosud nevypnul. Jak naznačil v podcastu Štětení, Pavel Tykač zřejmě nenašel patřičné pochopení u tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). Nyní zřejmě doufá, že se situace s novou vládu a Motoristy v ní změní.
Zároveň změnil svoji rétoriku. Nyní Tykač tvrdí, že nechce, aby vznikl dojem,že od státu něco chce a tváří se, že je připravený své elektrárny vypnout na začátku příštího roku. V tomto kontextu zaznělo i jeho nedávné prohlášení, že by si je za korunu mohlo převzít třeba Greenpeace. Taková nadsázka jen zakrývá skutečnost, že Tykač se snaží zbavit odpovědnosti ve chvíli, kdy provozy přestaly generovat zisk a čekají je kroky spojené s útlumem. Aktuálně už Sev.en oznámil správci síti, státnímu podniku ČEPS, že trojici zdrojů vypne na začátku roku 2027 a nyní je na tahu ČEPS, aby do 60 dnů rozhodl, zda jednotlivé elektrárny, Počerady, Chvaletice a Kladno považuje za nutné pro fungování sítě. Pokud správce sítě potvrdí, že tyto zdroje, nebo některé z nich, nejsou strategické, není důvod je držet při životě prostřednictvím veřejných peněz. Klíčové je, aby si ČEPS udržel svoji nezávislost a nenechal se ve svém rozhodnutím ovlivnit žádnými politickými či byznysovými tlaky.
Na uhlí se vykašlat musíme, na ohrožené lidi nesmíme
Konec uhlí je nevyhnutelný, rozumný a z hlediska ekonomiky i klimatu správný. Je ale nutné zajistit, aby změna nedopadla na uhelné regiony a běžné lidi zaměstnané v tomto sektoru. Stát musí garantovat spravedlivý postup, podporu regionům a řešení tam, kde je potřeba zajistit náhradu za ukončené provozy. Česká energetika má dost kapacit, aby spolehlivě fungovala i bez uhlí. To, co je potřeba, není záchrana zastaralých a ztrátových elektráren, ale rychlá rozhodnutí a jasný plán transformace.
autory článku jsou Marta Janko a Jaroslav Bican, Greenpeace Česká republika
