Článek
Ve středu 26. dubna Evropská komise představila dlouho očekávanou Dohodu o čistém průmyslu, neboli Clean Industrial Deal (CID), aby zvýšila konkurenceschopnost evropského průmyslu, po které volal byznys v Antverpské deklaraci z února 2024. Tlak na předložení průmyslové strategie ale vedl k odložení legislativního návrhu nového klimatického cíle pro rok 2040, který se nově očekává na konci března.
Cílem dohody je vytvořit podmínky pro snižování emisí evropského průmyslu, posílit jeho konkurenceschopnost a zajistit Evropě větší soběstačnost v klíčových oblastech budoucnosti. Tato iniciativa, navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a má vytvořit plán na příštích pět let, který pomůže udržet silnou ekonomiku, posílit konkurenceschopnost a zároveň chránit klima a zajistit energetickou bezpečnost v turbulentní geopolitické situaci.
CID má podpořit evropský průmysl, zvýšit energetickou soběstačnost a snížit závislost na drahých fosilních palivech. Je založena na šesti pilířích, které mají představovat hnací sílu pro podnikání v EU:
- cenová dostupnost energie - součástí strategie je i osobitní Akční plán pro dostupné energie,
- podpora dekarbonizace a vedoucích trhů,
- rozvoj a financování dekarbonizace průmyslu,
- podpora oběhového hospodářství a posílení surovinové bezpečnosti,
- globální konkurenceschopnost a obchodní politika unie se strategickými partnerstvími na dovoz klíčových surovin a technologii
- podpora spravedlivé transformace.
Představená strategie je reakcí na stav evropského průmyslu, který se v současnosti potýká s rostoucími cenami energií, narušenými dodavatelskými řetězci a konkurencí zemí, které masivně investují do čistých technologií – například Spojených států, Číny nebo Indie. Dohoda o čistém průmyslu má být odpovědí na tyto výzvy a zároveň krok k dekarbonizaci energeticky náročného průmyslu na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jejím úkolem je zajistit, aby evropský průmysl nejen přežil, ale i prosperoval v době nezbytné ekologické transformace.
Co se v CID nachází?
Jedním z hlavních cílů této dohody by mělo být ukončení závislosti Evropy na fosilních palivech, aby nebyla tak citlivá na výkyvy cen, a na geopolitické tlaky. Závislost na dovozu energií a nerostných surovin z nestabilních regionů zvyšuje nejen ceny energií, ale i hospodářskou a politickou závislost EU. Clean Industrial Deal proto vytváří podmínky pro podporu rychlého přechodu na obnovitelné zdroje energie, snižování spotřeby energie průmyslem a rozvoj domácí výroby klíčových materiálů a technologií. Celkově je ale plán zaměřený jen na průmysl a nenabízí konkrétní opatření, která by pomohla běžným lidem snížit jejich náklady na energie.
Stále chybí plán pro řešení hlavní příčiny vysokých a nestabilních cen energií - ukončení závislosti na dovozu fosilních paliv.
Evropská komise sice ve své strategii uznává, že dovoz fosilních paliv (uhlí, ropa a plyn) je důvodem vysokých a nestabilních cen energií ale v dokumentu nestanovila žádný termín pro ukončení jejich využívání. Naopak chce finančně podporovat zahraniční dovoz LNG/ plynovou vývozní infrastrukturu, výměnou za dlouhodobě levnou cenu plynu, čímž jde na ruku požadavkům nového amerického prezidenta Trumpa. Takové závazky by ve skutečnosti vedly ke zvýšení emisí skleníkových plynů a nákladů na energie a nijak by neřešily závislost na dovozu fosilních paliv - naopak by Evropu na desítky let uzamkly v používání drahých a toxických paliv. Navíc je tento plán v rozporu s klesající poptávkou po plynu v EU a i s výpočty samotné Evropské komise – ta totiž odhaduje, že úspory energie a obnovitelné zdroje mohou snížit výdaje na dovoz fosilních paliv o 45 miliard eur v roce 2025 a do roku 2030 o 130 miliard eur ročně.
Cílem dohody o čistém průmyslu a akčního plánu pro cenově dostupnou energii by mělo být zvýšit odolnost hospodářství EU a efektivněji využívat zdroje a energii, ale tyto plány opomíjejí potenciál efektivního využívání zdrojů a úspor energie. Evropská komise nenavrhuje nový cíl pro energetickou účinnost pro rok 2040 a nezavádí nová závazná a konkrétní opatření k plošnému snížení spotřeby energie napříč sektory.
V dohodě se sice zmiňuje cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990, ale zároveň Evropská komise odkládá návrh konkrétního závazku. To vysílá špatný signál v době, kdy většina zemí stále nezveřejnila své klimatické plány (NDC) do roku 2035.
Ilustrační foto - peníze úspory bankovky měna hotovost české koruny
Kdo to celé zaplatí?
Dohoda o čistém průmyslu nezajišťuje nové zdroje financování, přestože slibuje 100 miliard na dekarbonizaci průmyslu. Zrušení dotací na fosilní paliva a daň ze zisků fosilního průmyslu by toho mohly dosáhnout. Místo toho ale hrozí, že peníze daňových poplatníků a fondy na ochranu životního prostředí a klimatu budou přesměrovány na krmení budoucího „fondu pro konkurenceschopnost“ na podporu průmyslu, bez jakýchkoliv environmentálních nebo sociálních podmínek. Dohoda o čistém průmyslu se sice zmiňuje o nutném postupném ukončení dotací na fosilní paliva, ale není v ní uveden žádný termín jejich ukončení. Chybí také konkrétní kroky k ukončení jakéhokoli druhu těchto dotací.
Co by měla nová Dohoda o čistém průmyslu reflektovat?
Nevládní organizace, dlouhodobě usilující o ochranu klimatu a životního prostředí, připravily k představené Dohodě o čistém průmyslu společné stanovisko, ve kterém vyjadřují své obavy i očekávání ohledně nového návrhu. Konkrétně apelují na:
- Posílení konkurenceschopnosti a odolnosti Evropy snížením poptávky po energiích a snížením závislosti na drahých fosilních palivech - podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a snížení energetické náročnosti průmyslu umožní Evropě snížit závislost na dovozu fosilních paliv a zajistit stabilnější a dostupnější ceny energií pro firmy i domácnosti.
- Udržení dlouhodobé a konzistentní vize klimatické politiky - konkurenceschopnost a dekarbonizace nejdou proti sobě, naopak jsou úzce propojené. Vodítkem pro průmyslovou strategii EU a řízení investic i politiky v celé EU by mělo být pokračování plnění klimatických cílů - v krátkodobém horizontu závazky z balíčku „Fit for 55“ do roku 2030 a také přijětí ambiciózního cíle snížení emisí minimálně o 90 % do roku 2040 pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. tak, aby byla zachována jejich návaznost a konzistentnost.
- Posílení sociálního rozměru CID a důraz na sociálně spravedlivou transformaci - průmyslová transformace musí být spravedlivá aby nikdo nezůstal pozadu. Výnosy z emisních povolenek a další finanční nástroje mohou pomoci nízkopříjmovým domácnostem a regionům nejvíce zasaženým energetickou transformací. Podpora rekvalifikace pracovníků a investice do regionů závislých na těžkém průmyslu mohou zmírnit sociální dopady této změny.
- Efektivní využívání zdrojů a ochrana přírody - Přechod k oběhovému hospodářství má potenciál výrazně snížit spotřebu přírodních zdrojů, omezit emise skleníkových plynů a ochránit biologickou rozmanitost. Udržitelnější hospodaření s materiály může zároveň snížit náklady a zvýšit odolnost evropské ekonomiky.
- Přesměrování veřejných financí a jejich účelové využívání - CID musí otevřít cestu k ukončení veřejné podpory fosilním palivům a přesměrování těchto prostředků do rozvoje čistých technologií. EU dosud investovala miliardy eur do dotací fosilních paliv a dovozu fosilního plynu – prostředky, které by mohly být lépe využity pro podporu obnovitelných zdrojů, ekologických inovací, ochrany klimatu a podpory nejzranitelnějších skupin obyvatel.
Dohoda o čistém průmyslu je pro Evropu příležitostí
Dohoda o čistém průmyslu je šancí modernizovat evropský průmysl tak, aby byl nejen konkurenceschopný, ale i ekologicky udržitelný a sociálně spravedlivý. Jde o strategii, která musí propojovat ochranu klimatu s podporou inovací. Přechod na udržitelný ekonomický systém CID by měl zajistit, že Evropa nebude závislá na dovozech energií a surovin z geopoliticky nestabilních regionů a bude schopna čelit budoucím krizím s větší odolností. Je to pro Evropu příležitost ukázat, že klimatická politika může být nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná.
Dohoda o čistém průmyslu představuje strategický dokument, ve kterém Evropská komise popisuje směřování EU na nejbližší období a má sloužit jako vodítko pro členské státy, průmyslové odvětví i investory. Stejně jako Zelená dohoda pro Evropu není právně závazná, ale budou na ni navazovat konkrétní legislativní návrhy, které bude schvalovat Evropský Parlament společně s Radou EU. Teď je klíčové sledovat, jak budou členské státy a Evropský parlament na návrh reagovat a zda se z CID stane skutečný motor spravedlivé a udržitelné průmyslové transformace, který EU tak nutně potřebuje.
Miriam Macurová je vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
