Článek
Schválit dohodu trvalo přes 20 let, během nichž probíhaly intenzivní mezinárodní jednání, ale také kampaně ekologických organizací v čele s Greenpeace. Aby se podařilo schválenou dohodu o oceánech uvést v život, musí nejméně 60 států co nejdříve úmluvu ratifikovat, aby vstoupila do roku 2025 v platnost. I tak nám bude zbývat pouhých pět let na vytvoření sítě chráněných oblastí na volném moři, což bude vyžadovat úsilí a mezinárodní spolupráci v rozsahu, jaký dosud lidstvo v žádné oblasti ochrany přírody nezažilo. I proto organizace Greenpeace tlačí na světové státy - včetně Česka, aby smlouvu ratifikovaly co nejdříve a bez prodlení podaly návrhy na nové rezervace.
Chránit oceány znamená chránit naši budoucnost. Dostáváme se do fáze, kdy je třeba sliby na papíře přetransformovat do činů. Jak to světové společenství myslí vážně s ochranou oceánů, uvidíme poměrně brzy. Smlouvu zatím ratifikovalo pět zemí - Palau, Belize, Chile, Seychely a Monaco. Stále zbývá 55.
Smlouva se stane závazná pro jednotlivé státy až po její ratifikaci, v případě Česka oběma komorami parlamentu a podpisem prezidenta. Aby smlouva vstoupila v platnost, je třeba, aby jí ratifikovalo minimálně 60 států. Bohužel některé příklady z minulost, například i Úmluva OSN o mořském právu, jejíž ratifikace trvala trvala 12 let, ukazují, že je nutné jednat rychle a je potřeba vytvořit na státy dostatečný tlak, aby se podobné excesy neopakovaly.
Rekordně rychlá ratifikace smlouvy je jedním z hlavních cílů kampaně Greenpeace po celém světě. Proto i česká pobočka vyzvala českou vládu, ministerstvo zahraničí a obě komory parlamentu i prezidentskou kancelář, aby smlouvu co nejrychleji ratifikovaly. Pokud nebude úmluva rychle ratifikována, tak se z historického vítězství může rychle stát velká blamáž.
Oceány jsou pro miliardy lidí hlavním zdrojem potravy a obživy, stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. Ale hlavně – oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Ukládá se v něm skoro třetina skleníkových plynů a pohlcuje 90 % tepla, které je přímým důsledkem změn klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme. Změna klimatu je spolu s drancováním oceánů a jejich znečišťováním největší hrozbou pro oceány.
Studie, kterou nechala zpracovat organizace Greenpeace, jasně dokazuje, že tlak na cenné oblasti oceánů za posledních pět let enormně stoupá. A objevují se nové hrozby, především tlaky na zahájení hlubokomořské těžby. V letech 2018 až 2022 se počet hodin, ve kterých byly i ekologicky významné oblasti doporučené k ochraně vystaveny intenzivnímu rybolovu, zvýšil o 22,5 %. To jasně ukazuje naléhavou potřebu jednat. S každým okamžikem prodlení se přitom hrozby pro naše oceány zhoršují a není pochyb o tom, že bez zdravých a odolných oceánů nemáme šanci zvládnout klimatickou krizi.
