Článek
Lesy ČR mají podle Ministerstva životního prostředí zaplatit pokutu 40 tisíc korun za vykácení stovek stromů v 250 let starém lese u Litvínova, které provedly v prosinci 2021. Takových lesů máme v Česku naprosté minimum a jejich hodnota je z hlediska ochrany přírody a ochrany biodiverzity mimořádná.
Nejen podle nás, ale i podle Krajského úřadu Ústeckého kraje, České inspekce životního prostředí i Ministerstva životního prostředí k takovému kácení potřebovala firma povolení. To však neměla. O povolení si sice Lesy ČR požádaly, ale až v okamžiku, kdy kácení proběhlo. Přestože zástupci firmy nejdříve chybu uznali, později otočili a nyní tvrdí, že povolení nepotřebovali. A důvod? Prý není jasné, jestli jsou lesní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny rovnocenné, nebo jestli má jeden nad druhým navrch. Z chování firmy ovšem implicitně vyplývá, že podle ní je důležitější lesní zákon - kdyby si to nemyslela, tak by žalobu nepodávala.
Lesy ČR se snaží uměle vytvořit představu, že je tu nějaký spor o postavení obou zákonů. To je samozřejmě nesmysl. Dotčené lesy se nacházejí na území evropsky významné lokality, která spadá do celoevropské sítě chráněných území Natura 2000. Činnosti, které se zde provádějí, musí proto také dodržet příslušná ustanovení zákona o ochraně přírody. Režim ochrany, který v tomto území platí, má navíc základ v evropském unijním právu. Těžko to tudíž můžeme ignorovat a tvrdit, že jde o spor o to, který ze dvou českých zákonů je důležitější. Pokud by Lesy ČR souhlas s těžbou nepotřebovaly, jak teď říkají, nedává smysl, proč o něj krajský úřad požádaly. Ve všech dalších případech si přece o kácení v Krušných horách řádně žádaly.
Počínání Lesů ČR je skandální
Žaloba Lesů ČR zpochybňuje celý právní režim, který má cenným lesům zajišťovat ochranu. Kdyby byla úspěšná, mělo by to obrovský negativní vliv na ochranu lesů nejen v Krušných horách.
Ta žaloba je zároveň nesmyslná a má jen minimální šanci na úspěch. Ale už to, že takovou potenciálně nebezpečnou a destruktivní žalobu podává správce státních lesů, který by měl jít v péči o naše lesy příkladem, je skandální.
Ilegálně vykácené stromy
Vůbec celé je to absurdní. Divné je už to, když státní firma žaluje stát za to, že jí říká, co a jak má dělat. A vůbec nechápeme, proč se Lesy ČR chtějí točit na správní žalobě, která by mohla ohrozit ochranu všech lesů v Česku, kvůli směšné pokutě ve výši 40 tisíc korun, když vydělávají ročně na prodeji dřeva miliardy korun. Jen na nelegálně vytěženém dřevu, o kterém je řeč, si Lesy ČR mohly vydělat přes 1,2 milionu korun.
Chtějí Lesy ČR vůbec chránit Krušné hory?
A co by se stalo, kdyby platilo, co si myslí Lesy ČR, že lesní hospodářské plány nebo lesní zákon mají přednost před ochranou přírody?
Konkrétně v Krušných horách by to mohlo vést k úplnému zničení Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, která má být jedním z nejcennějších území nově vznikající Chráněné krajinné oblasti a která má díky místním obcím potenciál dostat se i na seznam přírodního dědictví UNESCO. Ústecký krajský úřad jako orgán státní správy lesa totiž vlastníkům lesů v této lokalitě povolil značně naddimenzované lesní hospodářské plány. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny jasně říká, že kdyby vlastníci - včetně Lesů ČR - hospodařili podle těchto plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích několika let by podle lesních hospodářských plánů došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %.
Dokud si budou vlastníci lesů - stejně jako Lesy ČR - myslet, že mohou v chráněných lesích kácet, jak se jim zamane, nebudou vzácné bučiny v Krušných horách v bezpečí. Lesy ČR sice nyní slibují, že budou v Krušnohoří vytyčovat bezzásahové zóny, ale zatím vyhlásily bezzásahový režim jenom na necelých 18 hektarech a v tu samou usilují o pokácení více než 15 tisíc stromů ještě před vyhlášením CHKO Krušné hory. Kdyby přitom nemusela firma dostávat povolení na každé kácení, mohla by okamžitě kácet přes 150 tisíc stromů (respektive by mohla vytěžit 440 000 m3 dřeva). Je tedy víc než kdy dřív důležité, aby byla CHKO vyhlášena co nejdříve a aby byla ochrana místních lesů nastavena co nejpřísněji.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace
Jaromír Kyzour, právní zástupce Greenpeace
