Článek
Novela energetického zákona zvaná Lex plyn ve čtvrtek prošla Hospodářským výborem, který doporučil několik jejích pozitivních úprav. I přes tyto dílčí změny ale zůstává hlavní problém návrhu: stále umožňuje uhlobaronům, jako je Pavel Tykač, čerpat dotace z kapes spotřebitelů a prodlužovat život zastaralých uhelných elektráren.
Zatímco vláda slibuje konec uhlí a spravedlivou transformaci energetiky, Lex plyn dává fosilnímu průmyslu záchranné lano — a účet posílá domácnostem. Pokud to vláda s dekarbonizací myslí vážně, musí Lex plyn zásadně opravit. A nebo — v případě uhelné části — rovnou zahodit. Protože místo další pomoci uhlobaronům bychom měli investovat do čisté energie, která slouží lidem, ne fosilnímu byznysu.
Jakub Šedý, Greenpeace
Na tento problém jsme upozornili happeningem na Malostranském náměstí. Před Poslaneckou sněmovnou se objevil uhlobaron Pavel Tykač s doutníkem a sklenkou šampaňského v ruce, sedící na honosné židli a šlapající po planetě. Vedle něj Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu, mu na stříbrném podnose servíroval miliardy korun – symbol státních dotací, které mohou skončit v kapsách fosilních firem.
Drobné opravy? Nestačí
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny sice navrhl některé úpravy – například zamezil možnosti, aby uhlobaroni inkasovali dotace za to, že v létě přeruší provoz, a potvrdil nutnost získat evropskou výjimku pro veřejnou podporu uhelných elektráren. Jádro problému ale zůstává.
Lex plyn umožňuje v krizových situacích dotovat provoz uhelných elektráren bez férového výběru nejlevnějšího provozovatele. To dává prostor uhlobaronům, jako je Pavel Tykač, vydělávat i v momentě, kdy jejich elektrárny přestávají být rentabilní. A co víc – zákon umožňuje dotovat nejen provozní ztráty, ale i „přiměřený zisk“. Jinými slovy: uhlobaroni vydělají, i když by jejich elektrárny měly skončit.
Jakub Šedý, Greenpeace
Peníze lidem, ne uhlobaronům
Hlavní otázka zůstává: chceme veřejné peníze investovat do zastaralých uhelných elektráren, nebo do moderní energetiky, která lidem přinese čistší vzduch, nižší účty za energie a větší energetickou bezpečnost?
Lex plyn má být podle vlády pojistkou pro krizové situace, kdy by například hrozil nedostatek elektrické energie. Šéf Hospodářského výboru Ivan Adamec k tomu během jednání řekl: „Je to jen pojistka. Doufám, že na její použití nebude muset dojít. Není cílem dotovat majitele uhelných elektráren.“
Jenže právě v tom je problém. Lex plyn otevírá možnost, aby si uhlobaroni takové „krizové situace“ sami vytvořili. Uhelné firmy, které kontrolují celý řetězec — od těžby po výrobu elektřiny — mohou manipulovat s nabídkou a cenami, aby se na dotace kvalifikovaly, byť rozhodnutí bude na Energetickém regulačním úřadě. Výsledkem by pak nebyla záchrana energetického systému, ale jen další miliardy přelité do fosilního byznysu.
Pokud má Česko opravdu mířit ke konci uhlí a spravedlivé transformaci energetiky, podobné zákony tomu nesmí házet klacky pod nohy. Lex plyn ve své současné podobě místo řešení problémů otevírá dveře dalšímu spekulativnímu obohacování uhlobaronů na úkor domácností. A to je něco, co si Česká republika nemůže dovolit.
Marta Janko, mediální koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Čr
