Nechápeme, že tu CHKO už dávno není, shodují se místní lidé z Krušných hor

„Tamhle je další velká hromada pokácených stromů, která už je z poloviny odvezená. A to je furt. Každý týden se to tady mění. Jezdí auta, potkáváte je ráno, večer, i klidně v deset večer, prostě jezdí furt,“ ukazuje mi Drahomíra Rudolská, zatímco s ní a její dcerou chodíme po lese. Kácení lesů je podle ní velký problém a doufá, že se je díky nové CHKO podaří lépe chránit.

Radka Pechová se s manželem přestěhovala do Litvínova po delší době strávené v zahraničí. Když se zabydleli, vyděsilo je, kolik kácení se v oblasti děje, a to včetně nelegálního. Potkali jsme se na Tesařově stezce - oblíbené trase mezi Litvínovem a Mezibořím, která prochází místními starými lesy. „Krušné hory bychom měli zachovat nejenom pro nás, ale i pro budoucí generace, pro naše děti – v tomto stavu, aby prostě ty lesy mohly takhle zažít,“ myslí si Pechová.

Vladimír Buřt je dlouholetý starosta Horního Jiřetína, města, které mělo ustoupit nedalekému uhelnému dolu, ale podařilo se ho zachránit. Již řadu let také upozorňuje na nešetrné kácení v okolí města a nedalekého zámku Jezeří. To, že ještě nebyla vyhlášena CHKO Krušné hory, bere jako křivdu a důkaz toho, jak špatně se v minulosti vlády chovaly k severním Čechům. Myslí si, že odpor proti CHKO je minimální a že jsou za ním byznysové zájmy. „Já osobně jsem přesvědčen o tom, že ti, kteří se staví proti vyhlášení CHKO - Krušné hory, tak že upřednostňují svoje nebo skupinové zájmy, obecně asi tedy zisk, před ochranou Krušných hor. Myslím, že ty důvody, které často slyším, jsou spíše zástupné,“ říká Buřt.

„Na Jezeří byly krásný bukový lesy. A už se vykácely, ze dvou třetin. V okolí Chomutova máte překrásný buky, ale jaký! To jsou průměry - přes sedmdesát centimetrů kmeny. To je paráda. Hub je tam jak máku. A když jsem ještě mohl jezdit, tak rok od roku těch stromů tam bylo míň a míň. Tak mi řekněte, jakou to má cenu. Asi jenom pro ty společnosti, který to tady kácej,“ říká Václav Vodička z Vysoké.

Hana Vodrážská se v Podkrkonoší narodila a bydlí v Kadani. Ve svém povolání pracuje s lidmi a počítačem, proto do přírody utíká za klidem a regenerací. „Krušné hory jsou pro mě tou oázou klidu, kde potřebuju prostě nabít baterky. Vlastně se divím, proč Chráněná krajinná oblast už tu dávno neexistuje. Tenhle region byl průmyslem zasažen historicky opravdu velmi, a tu přírodu bychom si tady měli chránit,“ říká Vodrážská.

Marie Sieberová, fotografka a kameramanka Greenpeace Česká republika.