Článek
Požáry v Kanadě překonaly dosavadní rekord z roku 1986 již dvojnásobně a stále nejsou u konce, v Řecku plane největší požár Evropy, na Havaji před několika týdny shořelo bývalé hlavní město. Vlny veder zasáhly letos v létě obrovskou část světové populace, mořské vlny veder ohrožují mořskou faunu a floru a korálové útesy mizí kvůli vysokým teplotám a okyselování oceánů. Řešení je přitom jasné a zřejmé: potřebujeme začít rychle snižovat emise ze spalování fosilních paliv.
Člověk by mohl zaváhat, zda a jak velký přímý vliv má na extrémy počasí růst průměrné globální teploty. Věda ale hovoří ale jasně - růst průměrné globální teploty zhoršuje extrémy počasí a dělá je intenzivnější.
Požáry v Kanadě byly kvůli změně klimatu o 20 % - 50 % intenzivnější a nejméně dvakrát pravděpodobnější. A přestože povětrnostní podmínky příznivé ke vzniku a šíření požárů byly letos bezprecedentní, nejsou dnes již extrémně neobvyklé. V současném klimatu lze očekávat, že podobné povětrnostní podmínky nastanou jednou za 25 let, což znamená, že každý rok je asi 4% šance, že se takové požáry vyskytnou. A jak analýzy vědců ukazují, pokud se planeta bude nadále oteplovat, riziko, že se budou objevovat ještě větší požáry, dále poroste.
Celá oblast Středozemního moře se stává klimatickým hotspotem, tedy místem, které je růstem průměrné globální teploty zásadním způsobem ohroženo. Růst teploty znamená pro tuto oblast především sucho. I při stejném objemu srážek roste riziko dlouhodobého nedostatku vody jak pro lidi, tak v krajině. Ačkoli současný požár v Řecku klimatická změna jistě nezapálila, vytvořila podmínky, aby byl větší, rozsáhlejší a intenzivnější.
Na Havaji je situace specifická. Lidé kvůli chovu zvířat změnili na Havaji složení místního rostlinstva, jenže nově vysázené nepůvodní druhy trav hoří lépe než domácí druhy. Urbanizace vylidnila venkov, proto v odlehlejších oblastech žije méně lidí, kteří mohou včas požáry nahlásit. Z krajiny zmizely cesty, které umožňují efektivní pohyb hasičů. A i na Havaji je dobře vidět, jak klimatická změna prohlubuje místní problémy, protože klimatická změna způsobuje na Havaji především méně srážek, což opět znamená jediné, sucho. Když se k tomuto mixu problémů připojí nedaleký hurikán Dora a s ním spojená vysoká rychlost větru, stačí doslova jen malá jiskra, aby vypukl extrémně ničivý a nebezpečný požár.
Během letošního července zažila velká část severní polokoule extrémní vlny veder. Bez změny klimatu by tyto extrémní teploty byly nejméně 1 - 2 °C nižší. V Číně by tak extrémní teploty, jaké byly letos, bez vlivu růstu průměrné globální teploty nebyly vůbec možné. Ačkoli se můžeme v mnoha ohledech na vlny veder připravit, stále se jedná o jedny z nejnebezpečnějších extrémů počasí pro naši společnost. Ohrožují především ty nejstarší a nejmladší a obyvatele našich měst a vesnic, kteří se nemají kam schovat, nebo musí fyzicky pracovat ve volné krajině. A pokud budeme sedět s rukama v klíně, máme jednu jistotu - vlny veder a další extrémy počasí se budou zhoršovat.
Pokud chceme zabránit ještě ničivějším dopadům klimatické krize v budoucnosti, věda opět hovoří jasně. Řešením je snížit naše emise skleníkových plynů do roku 2050 na nulu. A do tohoto úsilí se musí zapojit všichni, celé lidstvo.
Jako Česká republika jsme se i my v rámci Pařížské dohody zavázali, že nedopustíme překročení průměrné globální teploty o více jak 2 °C ve srovnání s teplotou před průmyslovou revolucí a že uděláme vše proto, aby teplota nevzrostla o více jak 1,5 °C. Stejné závazky má i dalších 195 států světa, tedy prakticky všichni. Času ale není nazbyt, vždyť průměrná globální teplota je nyní již o minimálně 1,2 °C výše, než byla před průmyslovou revolucí.
Klimatických závazků má Česko celou řadu, zatím je ale neplní. Proč? Zeptejme se politiků. Právě nyní totiž projednávají strategické dokumenty, které se týkají především energetiky, teplárenství a průmyslu a které mají řešit, jak našich klimatických závazků dosáhnout. Strategické dokumenty dávají základní rámec ochraně klimatu v ČR, řeší elektroenergetiku i adaptaci naší krajiny na vyšší průměrnou teplotu. Naše cíle v ochraně klimatu jsou dlouhodobě neambiciózní a neplní ani minimální doporučení EU. Proč to tak je, když vše, co potřebujeme k řešení, máme k dispozici? Chybí nám politická vůle naše politické reprezentace. A řada vlivných hráčů by ráda zachovala status quo, který jim nyní přináší ekonomický zisk. Změnit to jistě nebude snadné, ale dokázali jsme v minulosti skvělé věci. Nyní nám schází jen odvaha a vůle začít.
Milan Vitek je expert Greenpeace ČR na klimatickou změnu.
