Článek
Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 a její obdoba pro ochranu biodiverzity - Kunmingsko-montrealský rámec pro biologickou rozmanitost z roku 2022 - daly vládám i mezinárodnímu společenství politické prostředky k řešení vzájemně provázané krize klimatu a biologické rozmanitosti. Od slibů a závazků je ovšem skoro vždy velmi trnitá cesta k jejich realizaci a politická vůle potřebná k jejich prosazení z velké části chybí. Zejména pokud jde o regulaci některých zapojených subjektů, především finančních institucí, které financují a profitují z destrukce přírody a klimatu.
Evropská unie se často prezentuje jako lídr v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Bližší pohled ale ukazuje, že pod maskou zeleného PR zůstává nejeden problém, včetně kvetoucího byznysu evropských bank a dalších finančních institucí, které bez účinného omezení financují ničení přírody v celosvětovém měřítku.
Stovky miliard eur jdou na ničení přírody
Podle nové studie, kterou organizace Greenpeace International zveřejnila společně s dalšími nevládními organizacemi, půjčily evropské banky od roku 2015 téměř 256 miliard eur (v přepočtu přes 6,4 biliónu korun) velkým společnostem působícím v odvětvích, jako je produkce sójy a palmového oleje či chov dobytka, které ohrožují deštné pralesy, savany a další přírodní ekosystémy kritické z hlediska ochrany klimatu a biodiverzity.
Mezi podniky, které dostávají finanční prostředky od bank v EU, patří brazilský chovatelský gigant JBS, americká potravinářská společnost Cargill či indonéský konglomerát Sinar Mas, což jsou všechno korporace, které jsou spojovány s řadou nedávných kauz spojených s destrukcí přírody.
EU je po USA druhým největším světovým finančním centrem, které podporuje firmy spojované s deforestací a destrukcí klíčových ekosystémů za hranicí, ze které již není návratu. Z nové zprávy vyplývá, že finanční sektor EU, včetně gigantů, jako jsou banky BNP Paribas, Santander, Deutsche Bank, Rabobank a ING group, poskytl v období od roku 2016 do začátku roku 2023 velkým korporátním hráčům v těchto odvětvích neuvěřitelných 22,1 % celkových globálních úvěrů významným podnikovým subjektům v problematických odvětvích. Naprostá většina (86,6 %) těchto úvěrů pocházela od bank se sídlem ve Francii, Nizozemsku, Německu a Španělsku. Banky, penzijní fondy a správci aktiv se sídlem v EU rovněž poskytují 9,4 % současných globálních investic do odvětví, která jsou pro ekosystémy riziková.
EU musí řešit dopad bank na ničení přírody
Paradoxem je, že EU má přelomový právní předpis, nařízení EU o odlesňování (EUDR), který se vztahuje na komodity, jako je sója, palmový olej a hovězí maso, aby zakázala na svém trhu výrobky pocházející z těchto komodit, pokud jsou spojeny s odlesňováním. EUDR v současné době neupravuje finanční sektor. Brzy však proběhne cílený přezkum, a ten poskytne Evropské komisi skvělou příležitost předložit legislativní návrh, který by tuto mezeru odstranil a řešil dopad finančního sektoru EU na přírodu po celém světě.
Čelíme extrémnímu počasí, které řádí v Evropě i ve světě. Pravidelně se objevují nové teplotní rekordy, stejně jako sucha a povodně, které poškozují zemědělce. Je nepochopitelné, že se na finanční sektor nevztahují environmentální předpisy, jako je EUDR, a že to bankám stále prochází.
Abychom mohli splnit své cíle v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou a Montrealskou dohodou o biodiverzitě, je třeba zastavit expanzi produkce krmiv pro průmyslové zemědělství, chovu hospodářských zvířat, produkce palmového oleje a papíru a celulózy do míst, kde se nyní nacházejí lesy a další přírodní ekosystémy, a urychleně zvrátit způsobené škody. Abychom udrželi oteplení planety pod 1,5 °C, zastavili ztrátu biologické rozmanitosti a ochránili nás před extrémním počasím a dopady ohřívání planety, musíme zastavit finanční služby, jako jsou úvěry, upisování a investice pro společnosti spojené s ničením ekosystémů.
Je zřejmé, že kromě radikální regulace mezinárodního finančního systému svět potřebuje změnu ve vědomí toho, kdo z ničení přírody profituje a kdo ne. Příroda je spojencem domorodých a místních komunit, je klíčová pro zemědělce, kteří jsou závislí na půdě, slunci, dešti a vodě, a je základem našeho života. Musíme chránit a obnovovat přírodu hned teď a skoncovat s chamtivostí společností, které profitují z ničení naší budoucnosti. Musíme bankám, vládám a mezinárodním konglomerátům dát najevo, že je potřeba, aby naše vlády konečně jednaly a regulovaly bankovní sektor.
Kromě toho musí EU převzít odpovědnost a proměnit plané sliby v konkrétní kroky. Zatímco zákon o tom, že dodavatelské řetězce EU nesmí odlesňovat, je dobrým začátkem, nová studie odhaluje, jak obrovské jsou toky peněz do společností a odvětví spojených s ničením pralesů a dalších ekosystémů. EU musí zvýšit své ambice a plně řešit dopady těchto finančních toků a financovat ochranu a obnovu přírody - našeho skutečného bohatství, které je přínosem pro nás všechny.
Sigrid Detersová pracuje pro biodiverzitní kampaň v nizozemské pobočce Greenpeace.