Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Před 10 lety přepadlo ozbrojené ruské komando aktivisty Greenpeace v Arktidě

Foto: Greenpeace

Přepadení lodi Arctic Sunrise 18. září 2013.

Před deseti lety vylezla skupina aktivistů a aktivistek Greenpeace z lodi Arctic Sunrise na vrtnou plošinu Prirazlomnaja, aby zde pokojně protestovali proti těžbě ropy v Arktidě. O pár hodin později mířily aktivistům do obličeje střelné zbraně.

Článek

Ropná plošina ruského státního energetického gigantu Gazprom v ledových vodách Pečorského moře byla první komerční těžbou ropy na moři v ruském arktickém sektoru. Aktivisté se vydali do této odlehlé oblasti světa, aby upozornili na nebezpečí spojené s rozšiřováním těžby ropy v Arktidě.

Reakce byla nečekaně tvrdá. Loď pobřežní stráže vypálila do míst před Arctic Sunrise několik výstřelů. Pak se na loď z vrtulníků spustilo maskované komando ruských bezpečnostních služeb, které zadrželo všech 30 lidí na palubě. Maskovaní ozbrojenci jim přitom mířili automatickými puškami na obličeje.

Foto: Greenpeace

Ruské bezpečnostní složky slanily z vrtulníku na palubu lodi Arctic Sunrise a se zbraní v ruce se zmocnily lodi i posádky.

Skupinu aktivistů a aktivistek, která se proslavila jako „Arktická třicítka“, obvinily ruské úřady z pirátství. Každou noc chodili spát do cely v Murmansku s vědomím, že pokud budou odsouzeni, stráví nejméně dalších 10 let v ruském vězení.

Případ Arktické třicítky šokoval lidi po celém světě. Intenzivní kampaň a podpora ze zahraničí vedla k tomu, že byli aktivisté a aktivistky nakonec po třech měsících volní. Těžba ropy v Arktidě se stala jedním z témat celosvětové diskuse.

Vedl jsem tým Greenpeace, který pomáhal zadrženým aktivistům a aktivistkám přímo na místě, a na vlastní oči jsem viděl, jaký dopad a stres tyto události na něměly. Inspirovala mě ale jejich odvaha, statečnost a přesvědčení. A mnozí z nich se i dnes účastní akcí, protestů a kampaní.

Foto: Greenpeace

Protest proti těžbě ropy přímo v soudní síni.

Vzpomínám na toto výročí a během toho se připravuji na první den zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Téma rozpravy je zaměřeno na globální solidaritu a naléhavou potřebu urychlit opatření, která řeší oblasti udržitelnosti a míru.

Když se podívám na těch deset let od akce Prirazlomnaja, musím říci, že se spousta věcí změnila. Ale spousta věcí ne.

Letos v březnu zveřejnili přední světoví klimatologové své hodnocení stavu klimatické nouze a jejich poselství bylo jednoznačné: „Rozhodnutí a opatření provedená v tomto desetiletí budou mít dopady nyní i po tisíce let.“

Poukazují na „rychle se uzavírající okno příležitosti“ a jasně říkají, že ačkoli je klimatická krize špatná již nyní, stále se zhoršuje a bude zhoršovat.

To není žádné tajemství.

Lidé na celém světě se probouzejí a vnímají dopady klimatické krize, zatímco jiní s ní žijí a umírají už roky. Na vlastní oči vidí, jak obrovskou cenu platí, když se zisk a moc soukromého sektoru staví nad lidi a planetu.

Stále více lidí s tím chce něco dělat.

Přesto, když se ohlédnu zpět na Arktickou 30 a na oběti, které byla ochotná přinést, aby zabránila masivní ropné expanzi do křehké oblasti Arktidy - obávám se, že takový tvrdý postup proti aktivistům a neziskovému sektoru se stává stále rozšířenějším.

Jsme svědky toho, že mocní v mnoha zemích jsou ochotni podniknout dříve neslýchané kroky, aby potrestaly a pronásledovaly klimatické a ekologické aktivisty a zabránily jim v činnosti.

Začátkem letošního roku ruské úřady označily Greenpeace International za „nežádoucí organizaci“, což donutilo ruskou kancelář Greenpeace ukončit svou činnost a ukončit 30 let tvrdé práce v zájmu životního prostředí v této zemi.

Vždy však existuje síla naděje a akce. Naděje je praxe, disciplína, nikoliv akt slepé víry. Nutí nás jednat ve prospěch lepší budoucnosti tváří v tvář nespravedlnosti, ne proto, že je zaručeno vítězství, ale proto, že pokud tak neučiníme, je jisté, že selžeme.

Chceme-li dosáhnout globálních změn potřebných k řešení klimatické krize, nenásilný protest stále hraje zásadní roli a síla klimatického hnutí roste. Po celém světě lidé, občanská hnutí a neziskové organizace spolupracují, aby požadovaly a prosadily změnu.

Jen když se spojíme, můžeme doufat, že budeme dostatečně silní, abychom zatlačili na vlády, které se snaží potlačit pokojné protesty a stále prosazují zájmy fosilního byznysu.

Mads Flarup Christensen je ředitelem Greenpeace International.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz