Článek
Podle dat z roku 2022 se od roku 1970 populace divokých zvířat snížila v průměru o 69 procent. Evropská unie i Česko si problém uvědomuje, přesto fatálně selhávají při její ochraně. To vyplývá i z nové studie Greenpeace i aktuálního návrhu Zprávy o životním prostředí České republiky 2021. Paradoxně v ten samý moment financuje Ministerstvo zemědělství kampaň Žeru maso, přestože chov zvířat má na svědomí 80 procent odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv – především sóji – nebo kvůli vytváření nových pastvin, což má vliv na vymírání druhů, kterým se neustále zmenšuje jejich životní prostor. Právě tato bizarní kampaň plasticky ilustruje zásadní rozpor mezi slovy a činy v důsledné ochraně přírody, který je symptomatický pro Česko i velkou část EU.
Jak ukazuje studie Greenpeace, Evropa ničí svou vlastní vzácnou přírodu a biologickou rozmanitost zejména intenzivním chovem zvířat a nadměrným kácením lesů, většinou pro výrobu produktů s krátkou životností, jako je karton, či pro spalování dřeva.
V Česku je situace obdobná. Podle připravované Zprávy o životním prostředí ČR 2021 se stále nedaří zlepšit ani stav půdy a biodiverzity v rámci zemědělské krajiny, naopak některé ukazatele se nadále zhoršují. Vodní erozí je stále ohrožena více než polovina zemědělské půdy, významně se navýšilo ohrožení větrnou erozí. I nadále také klesají počty polního ptactva, od roku 1982 již o 32 procent, přičemž hlavní příčinou je stále se zvyšující intenzita zemědělství. Nadlimitní koncentrace pesticidů byly nalezeny ve 28 procentech podzemních vod. Oproti minulým rokům, kdy spotřeba minerálních hnojiv klesala, se letos jejich spotřeba i přes nárůst cen zvýšila o 2,5 procenta.
Zdravotní stav lesů v ČR stále patří k nejhorším v Evropě. Emise skleníkového oxidu uhličitého stagnují, a to především kvůli tomu, že se plošně těží odumírající lesy, které dříve vázaly uhlík (a emise tak naopak pohlcovaly). Nyní jej ve velkém uvolňují při těžbě (z půdy na holosečích) a následně při spalování dřeva či jeho zpracování na produkty s nízkou životností. Dostatečná není v Česku ani ochrana unikátních starých lesů, jak ukazuje naše dlouhodobá kampaň za záchranu krušnohorských bučin. Během ní jsme zjistili řadu pochybení jako holosečné kácení, vysazování nepůvodních druhů či nelegální kácení bez patřičných povolení na místech, která jsou součástí sítě Natura 2000 a měla by být přísně chráněná.
Foto bukového lesa (c) Greenpeace - Petr Zewlakk Vrabec
Evropská unie si obrovský problém s biodiverzitou uvědomuje, stanovuje si cíle, vytváří strategie, plány a navrhuje zákony, které by měly úbytek biodiverzity zastavit nejen v EU, ale celosvětově. Máme Biodiverzitní strategii do roku 2030, Strategii od Farmáře po vidličku, v procesu je přijímání Zákona proti globálnímu odlesňování či návrh Zákona o obnově přírody. Ale všechny dosavadní snahy zatím nebyly dostatečné. Cíle buď nejsou pro členské státy závazné, ale pouze dobrovolné, nebo opatření zůstavají na půl cesty jako v případě reformy Společné zemědělské politiky, případně se zájmové byznysové skupiny snaží zákony oslabit, což nyní sledujeme například v případě Zákona proti odlesňování, kde se především dřevařský průmysl snaží zákon změnit tak, aby se nevztahoval na drtivou většinu lesů v EU.
Obdobné tlaky lze očekávat i při přijímání Zákona o obnově přírody, podle kterého by se měly stanovit závazné cíle pro obnovu evropské krajiny do roku 2030, například obnovu ekosystémů na 20 procentech suchozemských i vodních plochách v EU do roku 2030, obnovu říčních toků do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně. Mezitím je ovšem v Česku opět na stole plán na stavbu nesmyslného jezu u Děčína, který by nenávratně zničil unikátní Labský kaňon u národního parku České Švýcarsko.
Rozpor mezi realitou a slovy, sliby, či dokonce mezinárodními závazky je často do očí bijící. Přitom se EU za vedení českého předsednictví staví do role lídra ochrany globální biodiverzity. Již za několik dní se celý svět sejde na konferenci COP 15 v Montrealu a zaváže se v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti k novým cílům pro ochranu biodiverzity do roku 2030. A EU pod českým vedením jede do Montrealu s velmi silnou pozicí a plány na ochranu přírody. To nelze než ocenit. Ale Evropa i Česko si musí udělat pořádek na vlastním dvorku, pokud chtějí ukázat skutečný leadership v ochraně přírody a klimatu.
Realita je šokujícím způsobem vzdálená závazkům na papíře. Stále kácíme vzácné evropské lesy, které nás chrání před extrémními výkyvy počasí, a to i v chráněných oblastech Natura 2000, nebo znečišťujeme přírodu kvůli nadměrné produkci masa a mléčných výrobků. EU nesplnila své závazky stanovené do roku 2020, a evropské vlády, včetně té české, musí urychlit své úsilí a zastavit úbytek biologické rozmanitosti a vzácné přírody.
Jan Freidinger je koordinátor kampaní Greenpeace.
