Článek
Daň z mimořádných zisků energetických firem a velkých bank, známá jako windfall tax, by měla v České republice pokračovat i v příštím roce. Ministr financí Zbyněk Stanjura potvrdil, že nebude navrhovat její zrušení, jelikož příjmy z této daně za poslední dva roky pořád nestačí na pokrytí mimořádných výdajů spojených s energetickou krizí, které se vyšplhaly na zhruba 124 miliard korun. Podle dosud známých údajů stát na windfall tax vybral výrazně méně, než předpokládal a než by odpovídalo vysokým ziskům uvedených společností. Mnohé z těchto firem totiž našly způsoby, jak se placení daně vyhnout.
Co je windfall tax a jak by měla fungovat
Windfall tax je dočasná daňová přirážka, která se uvaluje na neočekávané zisky firem, jež vznikly bez jejich přičinění, typicky vlivem vnějších krizí, jako byla pandemie covid-19 nebo energetická krize způsobená válkou na Ukrajině. Vlády po celém světě tento nástroj zavedly jako způsob, jak získat finanční prostředky na pomoc domácnostem, které čelily extrémním výkyvům cen energií a dalším následkům těchto krizí. Energetické společnosti a banky naopak v těchto obdobích často vykazovaly obrovské zisky.
V České republice byla windfall tax zavedena od ledna 2023 a vztahuje se na společnosti v oblasti energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Daň se uplatňuje jako 60% přirážka na nadměrný zisk, který se počítá jako rozdíl mezi základním ziskem firmy v letech 2023–2025 a průměrem základů daně za čtyři roky před krizí (2018–2021), zvýšeným o 20 %. Tento mechanismus měl zajistit, že budou daněny pouze firmy, které vykázaly zisky nad úrovní běžných zisků.
Nejen pokračovat, ale také opravit a zdanit
Zatímco stát plánoval vybrat na této dani v roce 2023 přibližně 85 miliard korun, skutečný výnos byl pouhých 39,1 miliardy. Důvodem tohoto nedostatečného výnosu je nejen pozdní zavedení daně, které nezahrnulo zisky z roku 2022, ale také špatně nastavená úprava zdanění, která mnoha firmám umožnila se dani z velké části vyhnout. Například Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a Sev.en Pavla Tykače na windfall tax zaplatily podstatně méně, než kolik by odpovídalo jejich mimořádným ziskům.
Skupina Se.ven v červenci na dotaz Seznam Zpráv odpověděla, že v loňském roce zaplatila dohromady na windfall tax a odvodu z nadměrných příjmů, který se týká výrobců elektřiny po celé EU, jenom 1,4 miliardy korun. Navíc ale chce po státu ještě část odvodů vrátit, takže výsledné číslo se dále sníží. Vybranou částku, která se v porovnání s původními vládními očekáváními jeví jako strašně nízká, skupina vysvětluje tím, že velkoobchodní ceny elektřiny mezi roky 2022 a 2023 výrazně klesly (pro srovnání skupina ČEZ na windfall tax v loňském roce odvedla 30,1 miliardy korun). Snad ještě menší dopad měla windfall tax na Křetínského EPH, která totiž, jak informovala média, včas přestěhovala své výrazně ziskové aktivity v oblasti velkoobchodu s energiemi z České republiky do Švýcarska, takže windfall tax z této skupiny platily jen firmy EP Energy Trading a Dobrá energie, které prodávají elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v Česku. Uvedené skutečnosti ukazují, že je nezbytné windfall tax nejen zachovat, ale také zpřísnit a rozšířit, aby dopadla na všechny firmy, které profitovaly z krizí a drancování planety, a aby takto získané prostředky mohly být použity na pomoc těm, kteří jsou krizemi ještě stále ohroženi.
Přestože ceny energií v roce 2023 poklesly, zůstávají stále nad předkrizovou úrovní, a mnoho domácností stále čelí energetické chudobě. Získané finanční prostředky z windfall tax by měly být použity na podporu těchto domácností, stejně jako na řešení dlouhodobých výzev, jako je zvyšování energetické účinnosti budov či snižování spotřeby v dopravě.
Veřejnost windfall tax podporuje, firmy, které z krizí profitovaly, by měly přijmout svoji zodpovědnost
Průzkumy ukazují, že většina lidí v Česku vnímá zdanění zvýšených zisků jako spravedlivý nástroj. Podle průzkumu agentury OMG podporuje zdanění velkých energetických firem a použití těchto prostředků na kompenzace vysokých účtů za elektřinu 78 % lidí v České republice. Evropská komise ve svých doporučeních také upozornila na nízký poměr daňových příjmů v Česku k HDP a na neoptimální daňový mix. Většina daňových příjmů pochází ze zdanění práce, především díky relativně vysokým sociálním odvodům. Daňové zatížení osob s nízkými příjmy zůstává nad průměrem EU, přičemž nadprůměrné daňové zatížení druhých výdělečně činných osob v rodinách s dětmi snižuje motivaci k opětovnému nástupu do zaměstnání. Tyto faktory jen podtrhují potřebu zvýšení podílu finančních prostředků získaných právě z windfall tax.
Zdanění firem, které vydělávají na krizích, a použití těchto peněz na pomoc těm, kteří krizemi trpí, je nejen spravedlivé, ale také nezbytné pro udržení sociální soudržnosti a stability společnosti. Windfall tax by měla být nástrojem, který tuto spravedlnost zajistí, a proto je třeba nejen její zachování, ale také zpřísnění a rozšíření jejího dosahu.
