Článek
Společně s kolegy jsme se bezprostředně po začátku invaze začali bavit o tom, jak by se měla Česká republika a potažmo celá Evropa zachovat a co by měla dělat. Rusko bylo v tu chvíli největším dovozcem fosilních paliv do Evropské unie - dodávky z Ruska tvořily dlouhodobě zhruba 49 % veškerého černého uhlí, 40 % zemního plynu a 27 % ropy, které se spotřebovaly v Evropě. Bylo nám jasné, že Evropa se musí dovozu fosilních paliv z Ruska zbavit, i když to bude těžké a bolestivé, protože jinak se bude přímo podílet na financování války a bude riskovat, že ji agresivní a nevypočitatelný Putinův režim přeruší dodávky v tu nejhorší možnou chvíli a způsobí energetickou krizi.
Dali jsme za českou pobočku Greenpeace dohromady seznam požadavků, které jsme na začátku března zaslali vládě a pro které jsme začali sbírat podporu u veřejnosti. Vyzývali jsme k solidaritě s přicházejícími uprchlíky, aktivnímu potírání dezinformací, podpoře obnovitelných zdrojů, energetických úspor a zateplování, pomoci lidem ohroženým vysokými účty za energie a energetickou chudobou, zřízení bezplatného poradenství v oblasti energetických úspor a - jak už jsem zmínil - k ukončení dovozu ruských paliv, tedy plynu, ropy a jaderného paliva. Černé uhlí jsme explicitně nezmiňovali, protože se ho do Česka dováželo jen minimum, a to ještě přes Polsko, a protože jsme věděli, že zákaz dovozu černého uhlí bude prioritou pro naše zahraniční kolegy.
Protest Greenpeace Německo proti dovozu ruského uhlí do Evropy.
Původně jsme mezi požadavky měli i zřízení tzv. „válečné daně“, ale to jsme vyškrtli, protože jsme na začátku března ještě nevěděli, jaké by taková daň měla mít parametry a kdo by ji měl platit a za jakých podmínek. A upřímně - v tu chvíli nám to přišlo jako příliš revoluční myšlenka a obávali jsme se, že s ní u lidí narazíme.
Narazili jsme ale úplně s něčím jiným - a to jsme nečekali. Myšlenka, že by Evropa měla aktivně ukončovat dodávky plynu a ropy z Ruska, byla pro spoustu lidí děsivá, nepochopitelná a mnozí si mysleli, že to není ani technicky proveditelné. A naši výzvu vládě proto nechtěli podepisovat a ve svých reakcích nám to dávali pěkně sežrat.
„Zbláznili jste se? To chcete, aby energie zdražily?“ No to jsme samozřejmě nechtěli, ale věděli jsme, že ke zdražení kvůli válce a nejistotě, jestli Putin nezavře kohoutky, dojde tak jako tak. A čím dříve se Evropa ze závislosti na Rusku vymaní, tím lépe. Prostě jsme předběhli dobu.
Stala se ale pozoruhodná věc - naše požadavky se postupně začaly plnit.
Z míst bojů proudily do Česka každý den tisíce uprchlíků a uprchlic, většinou žen a dětí. Někteří přijížděli auty, někteří přeplněnými a brutálně zpožděnými humanitárními vlaky na pražské Hlavní nádraží. A vláda se za jejich přijímání postavila, poskytla jim pomoc a podpořila práci skvělých občanských iniciativ i jednotlivé občany, kteří přijíždějícím lidem pomáhali. Spolu s tím vláda vypnula dezinformační weby, které o ruské agresi na Ukrajině šířily bludy.
V energetice jsme se nejdříve dočkali konce dovozu jaderného paliva. V dubnu společnost ČEZ, v níž má stát necelých 70 % akcií, oznámila, že palivo pro elektrárnu Temelín bude odebírat z neruských zdrojů. Na valné hromadě v červnu pak na můj dotaz zástupci firmy uvedli, že pracují i na náhradě paliva pro elektrárnu Dukovany po spotřebování současných zásob.
Promítání na rafinérii v Litvínově.
Nejen Česká republika, ale Evropská unie jako celek osekávala dovoz fosilních paliv - nejdříve zakázala dovoz černého uhlí, pak i ropy, kde má Česká republika zatím výjimku. Konec dovozu ruského plynu sice EU neschválila, ale začala ho nahrazovat plynem z jiných států a začala s ním poměrně výrazně šetřit. Evropské státy se shodly, že sníží spotřebu plynu minimálně o 15 %, v průměru svůj závazek překonaly a dostaly se na 19 %. V současné době už téměř žádný ruský plyn do Evropy neproudí a experti se shodují, že pokud nenastanou nějaké komplikace či nečekané události, měli bychom to bez ruských dodávek zvládnout. Katastrofické scénáře, kterými strašili například bývalý premiér Mirek Topolánek (bez ruského plynu se vrátí středověk) či uhlobaron Pavel Tykač (konec dovozu ruského plynu bude fatální a přijdou větší demonstrace než v roce 89), tak nenastaly.
Zajímavé je, že podle aktuálních dat nedošlo k žádné úspoře v plynu v sektoru výroby elektřiny, který v loňském roce musel vykrývat snížení výroby evropských vodních elektráren kvůli extrémnímu suchu a obrovský výpadek jaderných elektráren ve Francii kvůli zanedbané údržbě, technickým problémům a nedostatku vody na chlazení. Dohromady kvůli jaderným a vodním elektrárnám chybělo Evropě 7 % celkové spotřeby elektřiny. V roce 2022 se proto vyrobilo o 5 TWh více elektřiny z plynu než v roce předchozím. Ukazuje se tak, že největší potenciál mají úspory plynu v průmyslu a v sektoru výroby tepla.
Z dat je jasné, že zvýšená spotřeba uhlí v loňském roce nenahrazovala plynové, ale jaderné a vodní elektrárny.
Vláda musela řešit i dopady vysokých cen energií. Začala například vyplácet vyšší příspěvky na bydlení, které mají lidem pomoci s vysokými účty. Zavedla cenové stropy, které ochránily domácnosti a firmy od těch nejhorších dopadů. Samy o sobě jsou ale stropy stále velmi vysoké. Naštěstí se nyní situace na burze uklidňuje a řada dodavatelů už zlevňuje energie pod hranici stropů, tak doufejme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a ceny energií půjdou dolů. Vláda kvůli vysokým cenám zavedla i bezplatné poradenství, byť ne v takovém rozsahu, jaký jsme si při psaní našich požadavků představovali. Zajímavým instrumentem je Nová zelená úsporám Light, která dává lidem peníze na dílčí zateplování domů, které mohou provádět i svépomocí.
Základní zateplení starých oken je poměrně levné a můžete si ho udělat sami, podobně jako dobrovolníci a dobrovolnice iniciativy Energie lidem.
A dočkali jsme se dokonce i té válečné daně, přesněji řečeno daně z nadměrných zisků, jejíž zavádění by bylo ještě před rokem nemyslitelné. Budou ji platit energetické společnosti, banky a rafinérie. Zde ale vláda poněkud selhala, protože daň na rozdíl od jiných států EU zavedla až od ledna 2023, takže fosilním korporacím nechala veškeré obrovské a nezasloužené zisky téměř za celý rok války.
Ve zbytku našich požadavků - podpora obnovitelných zdrojů, zateplování a potírání energetické chudoby - má ale vláda zatím značné rezervy a měla by se na ně zaměřit tento rok.
Vidíme nyní obrovskou poptávku po solárních střechách a zateplování. Už na konci minulého roku lidé žádali o připojení do sítě téměř 15 GW instalovaného výkonu ve střešních solárních panelech. Podobný boom se očekává i v sektoru renovací budov. Právě samovýrobou elektřiny či dobrým zateplením se dá výrazně ušetřit a srazit účty za energie na minimum.
Jenže ne každý si může vlastní solární panely či zateplování dovolit. Jak ukazuje studie, kterou v rámci společné kampaně ekologických a sociálních neziskových organizací Energie lidem připravili kolegové z Hnutí DUHA, Platformy pro sociální bydlení a iniciativy Za bydlení, již před krizí bylo v energetické chudobě kolem 910 tisíc lidí, tedy asi 8,7 % populace ve zhruba 500 tisících domácnostech. Proto požadujeme, aby zranitelným skupinám obyvatelstva (nízkopříjmové rodiny s dětmi, samoživitelé a samoživitelky, senioři) a lidem ohroženým energetickou chudobou stát - po vzoru kotlíkových dotací - proplatil minimálně 95 % nutné investice tak, aby si solární střechu a zateplení mohl dovolit každý. Zároveň je nutné, aby stát napnul síly ke zlepšení situace pro lidi v nájemním bydlení, protože před krizí se nacházelo v energetické chudobě 400 tisíc z nich.
Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
