Článek
Euro tedy nebylo položkou, kterou bychom si mohli jen tak odškrtnout z programu, když se nám přestane hodit. Bylo součástí naší evropské integrace. Bez pevného data, ale s jasně daným směrem.
Dnes se však v rámci politického boje místo příprav na přijetí eura diskutuje o tom, jak korunu zakotvit přímo v Ústavě. Vláda v čele s Andrejem Babišem tento návrh 26. října 2026 podpořila. Případná změna měny by tak v budoucnu vyžadovala ústavní většinu. Nejde ani tak o to, že by s eurem koruna zítra zmizela. Jde o to, že současná vláda se snaží pojistit se tak, aby to budoucí vlády měly mnohem těžší.
Hrdí Češi
My Češi jsme hrdí na mnohé věci: českou vlajku, české pivo, českou korunu i na mnoho jiných symbolů své samostatnosti. Řada z našich spoluobčanů má totiž v živé paměti dobu, kdy to o samostatnosti úplně nebylo, ač se to tak na oko vydávalo. Koruna se pro mnoho lidí stala symbolem národní identity, který jim brání v přijetí eura.
Zatímco si neustále stěžujeme na zdražování a inflaci, svádíme drahotu na válku, nepříznivý vývoj ve světě nebo na neoblíbeného politika (všichni víme, které dva myslím), málokdo ale kouká i za naše hranice a hledá odpovědi.
Fakta jsou tvrdá: dlouhodobě 60-70 % obyvatel ČR je proti přijetí eura.
Šestka bez eura
ČR není jedinou zemí v rámci EU, která euro zatím nepřijala. Další země s vlastní měnou jsou: Polsko, Dánsko, Švédsko. Také Maďarsko a Rumunsko, ale s těmi se srovnávat nebudeme. Naši sousedi nám ale k porovnání mohou posloužit dobře. HDP na obyvatele je v Polsku nižší, ale poslední roky pozorujeme daleko dynamičtější růst než v ČR. Investice do infrastruktury, zemědělství ale i obrany nasvědčují, že nás Polsko ekonomicky brzy předběhne. Vláda zde začala plnit podmínky pro přijetí eura, ale jinak je navenek spíš vlažnější. Veřejnost zde také není úplně pro přijetí, ale souhlasí že by se euro mělo přijmout „až bude lepší doba“.
Jenže Poláků je 3,5× víc. Lehce zjednodušeným pohledem: větší trh vytváří vyšší tlak na ceny. Když půjdeme hezky popořadě v dodavatelské řetězci. Polsko má masivní zemědělský sektor s větší konkurencí, bez množství velkých konglomerátů. Průměrná polská farma má desetinu rozlohy a ekonomické velikosti oproti té české. Tudíž lze předpokládat, že zde dochází ke zdravému soupeření. Nižší mzdy dávají prostor firmám fungovat s nižšími náklady. Koncový spotřebitel v obchodě nakoupí některé potraviny s nižším DPH. A mixem toho všeho je, že se Čechům žijícím v pohraničí často vyplatí jezdit nakupovat do Polska.
Nechceme slevu zadarmo
Odmítáním eura tak vzniká paradox, který má také méně viditelný dopad na konečné ceny v ČR. Dnes se totiž do cen mnoha produktů promítá nejen samotná hodnota zboží, ale i nejistota spojená s kurzem koruny. Firmy, které dovážejí zboží nebo obchodují v eurech, si často vytvářejí „polštář“ – rezervu pro případný výkyv kurzu. Výsledkem jsou ceny, které jsou preventivně nadsazené. Což si ve finále každý může zkontrolovat v řadě řetězců působících na evropském trhu, které uvádějí na cenovce ceny v různých měnách. Samozřejmě přijetí eura neznamená automatické snížení všech cen, ale existovala by pak snazší kontrola a porovnání napříč státy eurozóny.
Jaká budoucnost čeká korunu?
Samotná podpora vlády ale k zakotvení koruny do Ústavy nestačí. Návrh musí získat ústavní většinu v obou komorách Parlamentu: ve Sněmovně pro něj musí hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců a v Senátu tři pětiny přítomných senátorů. Vládní koalice potřebuje hlasy i mimo vlastní řady, takže rozhodující bude, zda získá podporu části opozice. Pokud návrh projde, případný budoucí přechod na euro se tím výrazně politicky a právně zkomplikuje. Zatím je ale potřeba rozlišovat mezi tím, že vláda návrh podpořila, a tím, že by koruna už byla v Ústavě skutečně zakotvena.
Euro by tedy nebylo jen otázkou pohodlí při cestování, ale i nástrojem, který by mohl přispět k transparentnějším a realističtějším cenám v každodenním životě.
Nebo jen nechceme připustit, co by to znamenalo?
