231 mrtvých v klubu Jet Set - Co stálo za zhroucením střechy? 8.4.2025 v Dominikánské republice

Před pár dny se mi dostala do rukou předběžná zpráva: statika o důvodech neštěstí a rozhodl jsem se celý incident na jejím základě pro českého čtenáře shrnout.

Pokud žijete v Dominikáně, rychle vám dojde, že se tu nebezpečí chápe jinak. Občas vůbec. Ostatně proto je tahle země dlouhodobě na špici světových statistik úmrtnosti na silnicích.

Pro představu v Česku to bylo v roce 2024 něco kolem 4,1 mrtvého na 100 000 obyvatel. Dominikánská republika měla 27,5 mrtvého na 100 000 obyvatel už v roce 2022. A od té doby se provoz znásobill. Za minulý rok jsem tady najel 17 000 kilometrů, vím, co mluvím…

Důvody jsou vcelku prozaické.

Každý den tu na silnici umírají lidé, nejčastěji motorkáři. Situace se nevyvíjí, a prezident (podle mě) nemá odvahu přijímat rázná opatření, protože by sklidil kritiku. Motorku tu má každý a je to častokrát jediný prostředek dopravy. Pokud by se zde začal vymáhat ekvivalent české STK, neprošly by ¾ silničních vozidel.

Co nám k tomuto ukázala tragédie diskotéky Jet Set? Že tenhle hloupý přístup se netýká jen provozu na silnicích. To stejné se děje i ve stavebnictví.

Na sociálních sítích se šíří informace, že Antonio Espaillat, majitel budovy a provozovatel Jet Setu, se snaží chránit svůj majetek a záměrně ho přesouvá, aby se vyhnul jeho případné ztrátě. Dnes jeho advokát vydal prohlášení, že to není pravda.

Trestní odpovědnost pro hrubou nedbalost takového rozsahu trestá dominikánský systém trestního práva maximálním trestem odnětí svobody až na dva roky. Je důležité poznamenat, že v Dominikánské republice je trestní odpovědnost za hrubou nedbalost často kritizována jako nedostatečná, zejména v případech, kdy dojde k tragickým následkům.

Slyšel jsem, že Antonio Espaillat hodně podpořil kampaň aktuálního prezidenta a jeho rodina dozajista má konexe…

Bylo úterý 8. dubna a v klubu Jet Set měl koncert Roberto Antonio Pérez Herrera, známý jako Rubby Pérez. Muzikant a zpěvák v Dominikánské republice milovaného stylu Merengue. Merengue je oblíbené napříč generacemi, takže skladba návštěvníků tomu odpovídala.

Jet Set byl po desítky let pojmem. Nešlo jen o klub, ale o místo, kde se v Dominikánské republice formovala hudební scéna. Svého času tam hrála živá hudba každé pondělí.

Jet Set byl známý svou rodinnou atmosférou a důrazem na bezpečnost a kvalitu. Pod vedením Grecie Lópezové a později jejího syna Antonia Espaillata klub neustále zlepšoval své technické vybavení, ozvučení a design, aby vyhověl měnícím se požadavkům návštěvníků.​

Budovu otevřela Grecia Lópezová 6. dubna 1973 jako kino a byla postavena s typickou konstrukcí bez vnitřních sloupů, která umožňovala volný výhled a otevřený prostor tak, aby bylo vidět promítací plátno.

Teprve v roce 1994 se z něj stal noční klub Jet Set, který v dalších letech prošel dvěma rekonstrukcemi – v letech 2010 a 2015. Prostor nabízel dvoupodlažní výšku nad hlavním tanečním parketem a pojal přes 1000 stojících hostů, při dalších 700 místech k sezení.

V průběhu let postupně přibyla mohutná světelná technika, ozvučení i klimatizace. Na střeše budovy byly umístěny velké průmyslové klimatizace a generátory, které sice zajišťovaly komfort uvnitř, ale výrazně zatěžovaly konstrukci.

Normální úterní večer se rázem změnil a v závěsu za sociálními sítěmi začalo COE (Centro de operaciones de emergencias) obratem komunikovat informace o neštěstí. Zprávu obratem převzala všechna média.

Na místo se začaly sjíždět záchranářské jednotky a COE povolalo specialisty s vybavením a zkušenostmi s vyprošťováním z celé země. Veškeré možné zachránářské kapacity byly povolány na místo katastrofy. Vyprošťovací práce trvaly několik dní.

Sociální sítě byly plné zpráv o pohřešovaných. Počet pohřešovaných postupem času klesal a počet obětí se postupně zvyšoval. Záchranáři pracovali v dvanáctihodinových směnách a lidé pomohli a přinášeli na místo jídlo a pití pro záchranáře.

Dodržoval se zákaz natáčení videí na místě z pietních důvodů. Mrtvých bylo hodně. Dnes už víme, že v době pádu se v klubu nacházelo přes 2000 osob.

Na dominikánské poměry byla akce zvládnuta profesionálně. COE zároveň vše neustále a velmi profesionálně komunikovala.

Video z momentu pádu střechy

Veřejnost truchlila nad ztrátou více než dvou stovek životů a odborníci zjišťovali, co přesně způsobilo pád střechy klubu Jet Set. Vypracováním předběžné zprávy byl pověřen stavební inženýr Piter J. Bonilla.

Zpráva odhaluje kombinaci dlouhodobého přetěžování konstrukce, vibrací a skrytého poškození, které v tichosti narušovaly stabilitu budovy.

Jak jsem zmínil v úvodu, Jet Set sídlil v objektu, který byl původně postaven jako kino. Kino mělo jednu výraznou konstrukční vlastnost, a to rozlehlý prostor bez vnitřních sloupů tak, aby nic nepřekáželo výhledu na plátno. K tomu sloužila sofistikovaná konstrukce ze železobetonu s tzv. předpjatými nosníky, které překlenovaly vzdálenost až 25 metrů.

Když se kino měnilo v noční klub, došlo k zásadní změně účelu, a v následných pracích i zatížení střechy a zmíněných nosníků. Na střechu byly instalovány těžké klimatizační jednotky, generátory, transformátory i vodní nádrže. Zpráva odhaduje, že šlo až o 4000 kg dodatečné zátěže, která nebyla vůbec zohledněna v původním návrhu budovy.

Zásadním faktorem byly také vibrace, resp. kombinace vibrací z techniky na střeše, a ze silného ozvučení uvnitř klubu. Právě nízkofrekvenční basy, při kvalitně nazvučených koncertech tak běžné, způsobovaly opakované napětí v konstrukčních prvcích budovy.

K tomu se přidalo působení vody, která se z dešťů a špatně servisovaných klimatizačních jednotek dlouhodobě hromadila na prohnutých místech střechy.

Kombinace vibrací, vlhkosti a přetížení vedla k mikroprasklinám v betonu, korozi ocelové výztuže a postupnému oslabení celé struktury. Podle zprávy se kolaps neodehrál náhle, ale byl výsledkem dlouhého a tichého selhávání trvajícího roky.

Varovné signály jako trhliny, průsaky nebo deformace mohly a měly být viditelné, ale byly pravděpodobně přehlíženy.

Zpráva rovněž upozorňuje na zásadní nedostatek kontroly při změně účelu stavby. Budova byla využívána jako klub bez důkladného statického posouzení a bez pravidelné technické kontroly.

Už v roce 2023 došlo k požáru způsobenému úderem blesku do generátoru na střeše. Ačkoli hasiči tehdy budovu označili za strukturálně bezpečnou, odborníci později upozornili na možné oslabení betonové konstrukce vlivem požáru a přetížení.

Konstrukce střechy nebyla adekvátně podepřena sloupy, což mohlo vést k jejímu zhroucení. Majitel prostoru si musel rizik být vědom. Technická zpráva doslova říká, že: „Pomalý kolaps začal dávno před 8. dubnem…“.

Na sociálních sítích kolují příběhy obětí. Prezident vyhlásil pátek po nehodě dnem národního smutku, který nakonec trval až do 13. dubna.

Mezi oběťmi byli významní členové dominikánské společnosti, právě včetně zpěváka Rubbyho Péreze, bývalých baseballistů Octavia Dotela a Tonyho Blanca, guvernérky provincie Monte Cristi Nelsy Cruz, módního návrháře Martína Polanca a dalších.

Z některých příběhů běhá mráz po zádech. Například příběh Caroliny Perez, která měla sice stejné příjmení jako zpěvák Rubby, ale šlo pouze o shodu jmen.

Carolina Perez slavila den před zmíněnou nocí své 33. narozeniny. Chtěla znovu začít žít. Byla to její první noc venku od tragické nehody před půl rokem, kdy přišla o manžela při vážné autonehodě na dálnici, kde byla sama vážně zraněna.

Tu noc jí přátelé připravili překvapení, a to video s osobním přáním k narozeninám od jejího oblíbeného zpěváka, Rubbyho Péreze. Údajně křičela štěstím, když ho viděla. A radost ještě vzrostla, když dostala jako dárek možnost se s ním osobně setkat ve VIP sekci klubu Jet Set jen pár minut před začátkem koncertu.

Netušila, že to bude jejich první a zároveň poslední setkání.

Oba - Carolina i Rubby, zemřeli během kolapsu střechy, který tu noc změnil oslavu v noční můru. Carolina, která právě začínala psát novou kapitolu svého života, tak tragicky odešla.

Její dcera tak přišla v rámci půl roku nejen o otce, ale nyní i o matku.

Aktuálně se naplno otevírá diskuze o tom, jak nastavit systémová řešení a legislativní rámec, který by podobným tragédiím dokázal předcházet. A hlavně – jak konečně začít v Dominikánské republice brát odpovědnost za údržbu a provoz staveb vážně.

Doufejme, že řešení přijde.
Doufejme, že odpovědný člověk bude potrestán.
Doufejme, že to tentokrát – po dominikánsku – nevyšumí.

JH.