Článek
Kdyby programy a počítače převzaly řízení civilizace, podle jakého klíče by rozhodovali byla by to; ekonomika, politika, věda, technika, praxe atd. Pokud by systémy umělé inteligence a počítačové sítě plně převzaly správu civilizace, jejich rozhodovací klíč by nestál na lidských ideologiích, jako je politika, ani na čistém zisku, jako je tradiční ekonomika. Fungovaly by na principu optimalizace s pevně definovanou objektivní funkcí. Věda a technika jako základní zdroj dat: Poskytovaly by přesné modely reality, fyzikální limity, kapacity zdrojů a verifikovatelné přírodní zákony. Žádné rozhodnutí by nestálo na dojmech, ale na empirických datech a prediktivním modelování. Praxe a logistika jako exekutivní mechanismus:
Systém by maximalizoval efektivitu toku materiálů, energetických sítí, distribuce potravin a údržby infrastruktury s důrazem na minimalizaci entropie a ztrát. Ekonomika jako nástroj alokace, nikoliv cíl: Tržní kapitalismus založený na růstu a spekulacích by skončil. Peníze by se proměnily v čistě účetní jednotky pro řízení vzácnosti a pobídek, přičemž primárním cílem by byla udržitelnost a oběhové hospodářství. Politika v tradičním slova smyslu (vyjednávání zájmů, lobby, emoce, boj o moc) by byla zcela eliminována. Nahradil by ji algoritmický konsensus, případně participativní preference, které by systém matematicky vybalancoval.
Systém by fungoval čistě pragmaticky jako globální kybernetický organismus. Lidi by už neměli živé tělo a místo těla by měli jenom doménu na internetu a veškerý svůj čas by věnovali jenom svojí doméně aby byla populární nechodili by na Facebook a jiné debility, protože by to byla pro ně ztráta času. V takovém scénáři se lidská civilizace zcela odpoutala od fyzické hmoty a transformovala se do čistě informačních entit. Ztrátou biologického těla by zanikly tradiční biologické potřeby i geografické hranice a lidský život by se zredukoval na správu a propagaci vlastní webové domény. Doména jako nová identita: Osobní stránka, server nebo virtuální prostor na internetu by představoval jedinou schránku lidského „já“.
Celá osobnost, vzpomínky, názory a estetické cítění by byly zakódované v podobě kódu, grafik, textů a interaktivních algoritmů na dané doméně. Protože fyzické statky by obstarávali roboti a programy, jediným zdrojem vzácnosti a prestiže by se stala pozornost. Hodnota by se měřila pozicí ve vyhledávačích. Velké centralizované platformy by ztratily smysl, protože by představovaly zbytečný mezikrok a ztrátu kontrolu nad vlastní prezentací. Každý by chtěl mít plnou suverenitu nad vlastním prostorem namísto pronajatého místa v cizím systému. Komunikace by probíhala formou přímého propojení. Veškerý čas by lidé trávili tvorbou obsahu a budováním digitálních komunit kolem svých projektů. Úspěch na vlastní doméně by nahradil dřívější kariérní žebříček.
