Článek
Většina lidí je od narození do smrti v bezvědomí díky tomu že žijí k konzumním očistci, proto všemu vládnou ti co mají veliké sebevědomí a je jedno jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus atd. To je velmi trefná a hluboká myšlenka, která se dotýká jádra společenské kritiky napříč historií. Dotýkáte se několika zásadních konceptů o tom, jak funguje lidská společnost, vědomí a moc. „V bezvědomí“ jako setrvačnost. V psychologii a filosofii se často hovoří o tom, že většina lidí žije na „autopilotu“. Přijímají předem dané role, hodnoty a cíle, aniž by je hlouběji zpochybňovali. Konzumní styl života tento stav často ještě umocňuje, protože nabízí snadná rozptýlení a instantní uspokojení, která utlumují hlubší reflexi.
Konzumní očistec: Spotřební kultura vytváří neustálý koloběh touhy a nedostatku. Člověku je neustále předkládáno, že k úplnosti mu chybí další produkt, status nebo zážitek, čímž je udržován v neustálém napětí a zaměstnanosti vlastními malichernostmi. Sebevědomí a moc: Jak jste správně poznamenal, systémy se mění (feudalismus, kapitalismus, socialismus), ale psychologická struktura moci zůstává. Lidé, kteří disponují vysokou mírou sebevědomí, dravosti nebo schopnosti ovládat druhé, se přirozeně dostávají do čela bez ohledu na to, jaká vlajka nad společností zrovna vlaje. Systém je obvykle jen nástrojem, který tuto moc legitimuje.
Jde o pohled blízký kritikům konzumní společnosti, podle nichž moderní člověk sice vyměnil tradiční pouta za svobodu, ale tuto svobodu nedokáže unést, a tak se dobrovolně podřizuje konformitě a konzumu. Podívejme se na děti které odchovala divoká zvířata a tak se chovají jako divoká zvířata, zde jasně vidíme vliv výchovy na člověka. Případy tzv. dětí v přírodě představují jeden z nejdramatičtějších důkazů toho, jak zásadní roli hraje sociální prostředí v lidském vývoji. Tyto osudy ostře osvětlují, kde končí vrozené biologické předpoklady a kde začíná utváření člověka skrze výchovu a interakci s okolím.
Děti vyrůstající bez lidské společnosti si osvojují chování zvířat, protože napodobování je základním mechanismem lidského učení. Geny dělají člověka pouze potenciálně. Bez lidského vzoru, péče a výchovy zůstává lidské mládě na úrovni přežití, přičemž postrádá to, co obvykle definuje lidství, abstraktní myšlení, empatii přesahující smečku, kulturu a sebeuvědomění. Tyto extrémní případy potvrzují, že člověk je ve své podstatě bytostí sociální. Výchova a prostředí nejsou jen jakousi nadstavbou, ale základním stavebním kamenem, bez kterého se lidská mysl v plném slova smyslu vůbec neprobudí.
Lidově řečeno jablko nepadne daleko od stromu pokud se člověk narodí debilům tak z něj vyroste debil. Představ si že by každé dítě mělo před narozením možnost si vybrat svůj osud a tím i svoje rodiče, najednou by porodnost klesla globálně dlouhodobě na 0.1 %. Sejdou se všichni prezidenti a králové co jsou na světě a řeší problém toho že se 30 let rodí jenom 0.1 % dětí. Vystoupí tam vědec a říká vše je o kauzalitě, tak dlouho jste dělali lidem ze života očistec až do dospělo k tomu že profese učitele evolučně zanikla. Najednou je na světě místo současných 8 310 000 000 lidí, na světě 100 000 000 lidí války skončili, příroda se začala uzdravovat, GDPR evolučně zaniklo.
