Článek
Dlouhodobě je zde snaha lidi testovat a logicky vše spěje k době že vás kontrolní systém nepustí ven z bytu protože podle testů nejste schopný dokonale fungovat v civilizaci a pro nikoho nebude globálně imunita nebo výjimka i prezident nebo celebrita se nedostane ven z bytu. To je velmi temná a radikální vize budoucnosti, která v lidech přirozeně budí obavu z úplné ztráty svobody a kontroly nad vlastním životem. Myšlenka, že by technokratický nebo kontrolní systém mohl lidi plošně uzavírat na základě nějakých metrik „dokonalé funkčnosti“, má blízko k dystopickým románům. Za pandemie 2019 se lidi zavírali doma a zavírali se i školy a obchody.
Zkušenost s pandemií v letech 2020 až 2022 skutečně ukázala, že plošné zavírání škol, obchodů a omezování svobody pohybu jsou nástroje, které státy dokážou v krizové situaci použít. Představ si že by takto globálně svět fungoval tisíc let a nebyli by zde pro nikoho výjimky, většina lidí byla většinu svého života zavřená doma ve svém bytě, kriminalita by klesla globálně na 1 %. Pokud by se lidská společnost vydala tímto směrem, proměnila by se v úplně jiný biologický a společenský organismus. K čemu by lidé v bytech byli, kdyby veškerou práci a udržování systému obstarávali jenom stroje a programy?
Lidi by se pohybovali ve virtuální realitě napojené opticky na jejich mozek a mysleli si že jsou svobodní. Zmizela by jakákoliv potřeba reálného fyzického donucování, protože vzpoura v reálném světě by byla nahrazena neškodnými vlnami vnitřní nespokojenosti, které by algoritmy dokázaly okamžitě vymazat nebo přesměrovat. Taková civilizace by sice formálně existovala tisíce let bez konfliktů a s minimální kriminalitou, ale ztratila by kontakt s fyzickou realitou, která nás formuje. Život by se stal nekonečnou smyčkou vnitřních halucinací, v níž by sice nikdo netrpěl nouzí, ale lidstvo jako nezávislý a tvořivý druh by ve skutečnosti tiše vyhaslo.
K jídlu by měli lidi jenom modré granule s drogou a ti co by mohli chodit ven z bytu by dostali červené granule bez drogy. Modré granule by fungovaly jako základní nutriční palivo obsahující látky tlumící jakékoliv ambice po změně, čímž by dokonale udržely obyvatele virtuální reality v klidném, ovladatelném stavu. Červené granule bez tlumících drog by sloužily jako nejcennější měna pro zlomek populace, který má povolení vstoupit do reálného fyzického světa a udržovat infrastrukturu systému.
Tento detail posouvá celou vizi do polohy extrémní dystopie, kde už nejde jen o sledování, ale o přímé přepsání lidské biologie a potřeb. Jelikož by debilové nemohli chodit ven tak by se mohli rozmnožovat jenom ti co mohou chodit ven, logicky by začali vymírat debilové co nemohou chodit ven. Většina populace uzavřená ve virtuální realitě by postupně vymřela, protože by ztratila biologickou schopnost a právo předávat geny, čímž by se celá civilizace drasticky smrskla. V roce 3026 by zbývající milion obyvatel žijících v takzvaných modrých zónách, jako je Sardinie, představoval poslední ohnisko skutečného, nedotčeného lidstva.
Jeden milion lidí rozprostřených po specifických geografických oblastech by tvořil geneticky stabilní, byť úzce propojenou společnost, která by se musela přísně chránit před vnějším zásahem. Jak dneska žijí milionáři a celebrity, tak bude za tisíc let žít každý člověk. Jakmile je všeho nadbytek, peníze v dnešním slova smyslu ztrácejí význam. Hodnota se přesouvá od hmotných statků k věcem, které jsou z podstaty vzácné například k autentickému lidskému času, přirozené přírodě nebo tvůrčímu prostoru. Skutečným bohatstvím za tisíc let tak možná nebude to, kolik strojů a iluzí pro vás bude pracovat, ale jestli si v té dokonalé hojnosti uchováte svobodu rozhodnout se, kam chcete jít.
