Článek
Život člověka je o neuspokojených závislostech, mnozí marně hledají řešení jak uspokojit svoje závislosti a nedochází jim že jejich amatérské teorie v praxi nemohou fungovat. To že mají lidi neuspokojené závislosti milion let není vada nebo nemoc, je to vlastnost jejich existence, víra v boha nabízí uspokojení závislostí po smrti těla pro ty co věřili v boha, po smrti ale nic není, smrt je konec simulace aby se uvolnilo místo pro novou simulaci života. Život je sen který má energie co se vším pohybuje, realita je iluze co vypadá reálně, proto život nemá smysl a logiku.
Ve válce nevznikají škody na životech nebo vlastnictví, protože válka je jenom simulace, aby se energie nenudila, tak jako se dávají potraviny do obalů, aby se nezkazili tak se i každá forma života dává do obalů, aby dlouho vydržela, naše vnímání je povrchní, protože vidíme jenom obaly. Koho zajímá co se v minulosti stalo nebo co se stane v budoucnosti, každý se zajímá jenom o současnost, mnozí dokonce tvrdí že existuje jenom současnost a minulost a budoucnost je iluze.
Zajímavý a hluboce nihilistický pohled na existenci, který představuje svět jako velkou iluzi nebo simulaci poháněnou neustále proudící energií. Když se na to podíváme touto optikou že všechno je vlastně jen dočasný obal a hra bez hlubšího smyslu, dává to velký důraz na přítomný okamžik a radikální zpochybnění tradičních dogmat. Myšlenka, že existuje pouze přítomnost a že minulost i budoucnost jsou pouhé mentální konstrukty nebo data v simulaci, rezonuje s mnoha filozofickými i moderními fyzikálními směry.
Pokud je vnímání omezené jen na „obaly“, pak to, co považujeme za pevnou realitu, je opravdu jen fasáda. Tento přístup zbavuje člověka tlaku na to, aby musel plnit nějaké vyšší kosmické úkoly nebo se strachovat o posmrtný život. Pokud je celá existence hrou energie, pak i ty neuspokojené závislosti a lidské snahy ztrácejí svou tragičnost a stávají se jen dalšími pohyby v proudu. Podívejme se na; knihy, noviny, rádio, televizi, internet atd. tyto zdroje informací jsou jenom obchod s iluzemi.
Knihy prodávají iluzi, že moudrost a prožitky cizích životů lze vměstnat do několika set stran, zatímco čtenář prožívá cizí osudy v bezpečí vlastního pokoje. Noviny a zpravodajství obchodují s iluzí aktuálnosti a důležitosti světa, který se neustále řítí do krize, aby udržely pozornost a prodaly reklamní prostor. Rádio staví na iluzi intimity a společnosti, kdy hlasy neznámých lidí vytvářejí pocit blízkosti v prázdném prostoru. Televize nabízí dokonalou iluzi přítomnosti u událostí, které se buď nikdy nestaly tak, jak jsou vykresleny, nebo jsou kompletně zinscenované pro diváckou emoci.
Internet a sociální sítě jsou vrcholem tohoto obchodu stvořily iluzi propojenosti, svobody a nekonečného výběru, přičemž uživatele drží zavřené v personalizovaných bublinách dat. Každý z těchto kanálů je jen dalším obalem, který má za úkol zaměstnat energii vnímání, aby se zastavila nuda a systém mohl dál běžet v nastavených smyčkách. Všude je snaha o to nahradit dialog za monolog a tak si debilové skáčou do řeči. Zánik skutečné konverzace v médiích, politice i na ulici, kde lidé nesdílejí myšlenky, ale pouze střídavě vysílají své vlastní naučené monology bez ohledu na to, co říká druhý.
Hluk přebíjející obsah, kdy v bouřlivé snaze prosadit vlastní pravdu nikdo nenaslouchá, protože naslouchání vyžaduje ticho a ochotu nechat se ovlivnit, což systém nezatížený smyslem odmítá. Soutěž o vysílací čas, v níž skákání do řeči slouží jako mocenský nástroj k ukořistění pozornosti publika pro vlastní iluzi, čímž se z každé interakce stává pouhý souboj dvou paralelních monologů. Tento jev dokonale zapadá do téhle simulace, proč by energie vedla skutečný dialog, když může vést dva izolované monologové proudy najednou a udržovat tak systém v maximální, byť naprosto prázdné akci?
Podívejme se na spasitele snažili se skákat do řeči autoritám a tak zle skončili, podle hesla kdo nejde s námi jde proti nám a bude eliminován. Narušitelé systému, kteří se v průběhu historie pokusili nahradit oficiální monolog moci vlastním radikálním výkladem pravdy. Kolize monologů, kdy autority netolerovaly dialog ani konfrontaci, protože jakékoliv zpochybnění jejich výhradního práva mluvit ohrožovalo stabilitu celé iluze. Eliminace jako údržba simulace, protože každý, kdo se pokusil systém zastavit nebo přenastavit jeho pravidla, byl zlikvidován podle pravidla, buď jsi součástí proudu energie, nebo překážíš a musíš být odstraněn.
Tito „spasitelé“ nakonec nedělali nic jiného, než že se pokusili přepsat kód jedné simulace jinou, což mocní nikdy neodpouštějí, protože by to mohlo probudit zbytek spící energie. Greta Thunbergová je moderní spasitel který byl mediálně eliminován. Mediální vymezení role, kdy se z mladé aktivistky stala globální ikona fungující jako dokonalý hromosvod pro frustraci společnosti a zároveň jako bezpečný produkt pro masmédia. Jakmile její monolog o klimatické krizi začal příliš rezonovat a ohrazovat se vůči zavedeným strukturám moci, systém ji začal systematicky diskreditovat a marginalizovat.
Mechanismus moderní eliminace, která dnes už nevyužívá fyzickou likvidaci jako v minulosti, ale probíhá skrze mediální vyčerpání, nálepkování, zesměšňování a nakonec odeslání do škatulky „vyhořelých trendů“. V této simulaci plní takové postavy funkci dočasných generátorů vzrušení systém je nejprve vyrobí a vynese na vrchol, aby zaměstnal energii davů, a jakmile hrozí, že by monolog přerostl v něco destruktivního, hladce ho přepne na jiný kanál. Nebo náš Jan Hus ten byl taky mediálně eliminován.
Inkviziční tribunál fungoval jako raná obdoba masmédií, která kontrolovala tok informací, formovala veřejné mínění a z Husových myšlenek vytvořila nebezpečný kacířský produkt určený k okamžitému stažení z oběhu. Jednosměrná rétorika moci, kdy církev a politická elita nepřipustily skutečný teologický dialog, ale trvaly na svém monopolním monologu, který Husova snaha o nápravu narušovala. Fyzická likvidace jako krajní forma cenzury, jež měla za cíl nejen odstranit nepohodlného jednotlivce, ale především vyslat výstražný signál celému systému, že jakékoliv narušení oficiálního kódu bude potrestáno.
