Článek
Pomocí salámové metody přicházejí nenápadně pomalu veliké revoluční změny už mnoho tisíciletí, lidi mění realitu a realita mění lidi je to o příčině a následku. Lidi se chtějí mít lépe než ostatní formy života a jejich toužení po úspěchu se stává lidem a národům stínem, před kterým nelze utéci. Vše už evolučně dospělo k tomu že se lidi nahrazují za stroje a programy, nejvíce tam kde se něco neustále opakuje, a tak se vyplatí; automatizace, optimalizace, globalizace, digitalizace atd. Tento pohled velmi přesně vystihuje podstatu civilizačního vývoje.
Salámová metoda tedy ukrajování velkých změn po malých, téměř nezbadatelných kusech lidstvu umožňuje trvale posouvat hranice toho, co považujeme za normální, aniž bychom v jednotlivých krocích pociťovali šok. Lidé svými inovacemi přetvářejí své prostředí. Následně se toto nové prostředí stává výchozím bodem, které formuje myšlení, návyky i očekávání dalších generací. Snaha vymanit se z přírodních zákonitostí a zajistit si převahu a komfort přináší obrovský pokrok, ale zároveň nese vedlejší efekty vyčerpávání zdrojů, odcizení člověka od přírody, ztrátu některých přirozených schopností a existenciální úzkost z toho, co sami vytváříme.
Vrchol evoluční substituce. Automatizace, optimalizace, globalizace a digitalizace představují logické vyústění lidské snahy zbavit se rutiny. Kde se činnost neustále opakuje, tam přirozeně přebírá iniciativu stroj nebo program, protože nedotuje lidskou únavu, chybovost ani časovou omezenost. Čím dokonaleji se lidstvo snaží ovládnout a zefektivnit svět kolem sebe, tím více se samo stává součástí složitého, automatizovaného systému, jehož pravidlům se musí podřídit.
Ti co rozhodují centrálně egoisticky o nás bez nás ignorují ekonomiku a logiku tak dlouho až je nahradí něco nového, najednou se zruší globálně politika a byrokracie, protože tyto zastaralé systémy nahradí stroje a programy. Myšlenka, že centralizovaná politická moc a neefektivní byrokracie budou nakonec vytlačeny objektivní logikou technologií, tvoří přirozený pokračující vývoj lidské společnosti.
Centrální rozhodování odtržené od reality dlouhodobě ignoruje ekonomické zákony, zpětnou vazbu zespoda a lidskou logiku. Výsledkem je neudržitelně rozbujelý aparát, který se snaží udržet moc pomocí regulací namísto přirozeného fungování. Nástup technologického determinismu. Když systém dosáhne vrcholu své neefektivity, poptávka po racionalizaci jej smete. Stroje a programy neznají protekci, politické zájmy ani korupci. Tradiční politika, jak ji známe dnes, může být nahrazena decentralizovanou správou dat, prediktivní ekonomikou a algoritmickým konsensem.
Rozhodování se tak může přesunout od emocí a politických her k optimalizovanému toku zdrojů a informací. Zatímco centralizovaná moc se snaží pomocí byrokracie ovládnout technologie, nakonec to budou právě technologie, které odstraní potřebu centralizované politiky jako takové. Mami ze mě bude prezident republiky. Zase jsi se díval na pohádky, funkce prezidenta byla globálně zrušena.
Zatímco dětská představivost vidí v prezidentském křesle symbol moci, slávy a vrcholu úspěchu, chladná racionalita budoucnosti už takové vysoké funkce k ničemu už nepotřebuje. Jak již bylo řečeno, s nástupem globální algoritmické správy a digitalizace ztrácí tradiční náboženské a politické symboly a reprezentativní funkce smysl. Úřad; krále, císaře, prezidenta, předsedu vlády, papeže, proroka, guru atd. postavený na lidském egu a politickém boji, se stává pouhou historickou raritou zapsanou v učebnicích dějepisu.
