Článek
Největší přehlídka čtvrt století
Zatímco 10 milionů Američanů protestovalo proti Trumpovi a jeho autokratickým manýrům, proběhla po více než třiceti letech první vojenská přehlídka. Ta ale dopadla jako většina slibů populistů, nebo jak se dnes říká „jako z Wishe“. Kdyby se síla armád poměřovala podle přehlídek, i malá, 10 milionová Česká republika by tu americkou strčila do kapsy. Možná ale na přehlídku nezbylo dost jednotek, když musela být část nasazena hlídání demonstrantů. Veřejný pořádek by jinak mohli hlídat policisté, ti teď ale mají plné ruce s oddělováním imigrantů s propadlými vízy od rodin.
Globální národní sport
V čem však Trumpova Amerika postkomunistickou Českou Republiku překonává? Samozřejmě skoro ve všem – v HDP na hlavu se prostě nemůžeme srovnávat, to by musel Trump vládnout ještě o rok déle. A přirozeně i v dalších zřejmých ekonomických ukazatelích musí logicky větší a lidnatější kolébka demokracie a kapitalismu dominovat.
Co ale bylo ještě před 40 lety českým národním sportem? Hokej? Ano, ale v tom si dokážeme navzájem konkurovat. To, co myslím, bylo v Americe před pár lety sprostým slovem, ba dokonce neodpustitelným zločinem. Mluvím o korupci. A ne té naší, kterou má ještě starší generace zažranou pod kůží z dob minulých – tedy jít k lékaři s kafem, na operaci a na úřad s obálkou, nebo se zkoušet žoviálně domluvit s dopravními policisty „jestli by to nešlo nějak levněji, bez dokladu, když budou ty Vánoce“. S korupcí ve vyšších patrech společnosti jsme doufám zabojovali docela statečně. A i když nevymizela, dokážeme jí odhalit, potrestat a držet ji v mezích, kde není destruktivní pro celou společnost.
Korupční masterclass
Donald Trump teď ale dává lekci všem Evropským politikům, těm z postkomunistických zemích zvlášť. Trapné odklánění dotací z fondů Evropské unie, které nám připadá jako vrchol drzosti, se vedle Trumpa najednou jeví jako neškodné. Milenka a asistentka bývalého premiéra, která schůzky s ním obchodovala za šátky Pierre Hermés, najednou působí jako naprostá amatérka. A přitom je tato kauza stála oba kariéru a zemi politickou krizi, ze které se vzpamatovává dodnes.
Americký prezident teď nabízí pod svým jménem občanství boháčům a agentům nepřátelských zemí za drobný poplatek, trestní rejstřík nehraje roli. Jeho čas a pozornost si můžete koupit za kryptoměnu, která sice má nulovou hodnotu, ale poplatky z ní plynou do správné kapsy. Co se dá pořídit za letadlo se zlatým prkýnkem se teprve dozvíme. Stejně jako se možná někdy dozvíme, jaké karty má Putin v ruce (spíše tedy ve složce), když se nejmocnější muž planety otočí zády ke konfliktu ukončujícímu zavedený světový řád, který mimo jiné znamená dominanci USA.
Kdyby totiž Rusko zveřejnilo fotky nahé první dámy Spojených Států v den inaugurace jejího manžela v thrilleru s Harrisonem Fordem, jednoznačně by šlo o vydírání. Šlo by o jasnou message – víš co na Tebe mám. Ale protože nejsme ve filmu, ale v realitě se dvěma váženými státníky, taková podobnost je čistě náhodná.
On skončí, ale větrat se bude dlouho
Američané i jejich demokracie jistě Trumpa a jeho tweety přežije. Jenže ono nejde jen o chvíli nestability. Rozprodat svou zemi za vlastní prospěch – ve stylu postsovětského satelitu – zanechá na společnosti hluboké šrámy. Ve spoustě lidí to vzbudí dojem, že když můžou ti nahoře, můžu já taky. A pak tito lidé ve stejném duchu vychovají své děti. Ostatně v naší zemi se za komunismu říkalo „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ – a s následky 40 let budování socialismu se potýkáme ještě dnes, 35 let od revoluce.
