Článek
Je na čase sebrat volební právo seniorům?
Ponechme stranou, že se mi líbí víc, jak hlasují mladí ve studentských volbách. I když obvykle hlasuje studentů víc, než dost – školních voleb se účastní ve větší míře studenti gymnázií, tedy zpravidla vzdělanější studenti z lépe situovaných rodin. Je to tedy podobné, jako se radovat z výsledků v Praze a přehlížet Šluknov.
Až nastoupí Marcela se svými sloupcovými a koláčovými grafy – a tady bych rád navrhnul nasnímání Marcely pro AI model, který bude prezentovat výsledky voleb za další desetiletí. Tedy až se začnou sčítat hlasy, vím že budu trpět tím, že si jiné regiony a jiné věkové kategorie dovolily hlasovat jinak, než bych si představoval.
Neživíš, tak nepřepínej
A pak začnu zcela vážně uvažovat o tom, jakou váhu má mít hlas někoho, kdo už se stal „čistým příjemcem“ – tedy neplatí daně, ale jen čerpá. To samotné je samozřejmě v pořádku, jen je zcela logické, že člověka v důchodu trápí školství nebo věda o něco méně než nás, kteří ještě pár desetiletí budeme produktivní.
Na druhou stranu, odpovím si ve vteřině, jsou taky mladí, co je zajímá víc legalizace konopí, nebo hranatá vizáž než nuance v rozpočtu. Ne každý mladý je rozený liberální demokrat, stejně jako ne každý důchodce se nechá koupit koblihou plněnou „Masarykem“ na dárky pro vnoučata.
Tedy zjevně tu životní zkušenost hraje jistou roli. Jenže žijeme (a bude hůř) ve společnosti, kde roste počet seniorů a mladé a produktivní výrazně přečíslí. Měl by mít volič v produktivním věku hlas s větší váhou?
Jenže tady narážíme na to, že to nikdy nebude spravedlivé. Proč by rovnou neměli mít vyšší váhu hlasy vysokoškolsky vzdělaných lidí? Čistě logicky by měli mít lepší představu o tom, jak směřovat naši zemi než někdo se základní školou.
A co jiné měřítko?
Máme jedinečný způsob, jak dát najevo, jak nám na čem záleží. Tornádo? Válka? Nová kavárna za rohem? Hlasování peněženkou.
Co kdyby každý volič dostal poukázku na částku reprezentující zhruba obnos, který za jeden hlas dostávají politické strany dnes. Zároveň by se mohl nechat vyřadit ze seznamu voličů a tato částka by mu přišla na účet.
Reprezentuje to, jak vám na volbách záleží? Jen do značné míry. Pro část lidí, kteří se o politiku třeba i trochu zajímají by přesto taková částka mohla znamenat na účtu víc než jejich jeden hlas. A na druhou stranu vím alespoň o jednom miliardáři, který by volil sám sebe, takže by to opět nebyla záruka fundovaného rozhodování.
Tak jak teda?
Letos jako o každých volbách mi z toho tak vychází podobný závěr, jako když přemítám o demokracii samotné. Má spoustu vad, ale nic lepšího zatím nemáme.
Před tlučením hlavou do zdi z toho, jak „tihle“ zase mohli volit „tamty“ nás neochrání jiný volební systém. Jediné, co může pomoci, je volit podle svého nejlepšího svědomí a tohoto práva se nevzdávat.
I letos se pokusím volit ty, kteří se budou snažit, aby se důchodci cítili dost důstojně na to, aby se dali opít jednorázovým všimným. Ty, kteří nenechají utopit celá města v dluzích – ač si za to dotyční můžou často sami, když je v tom necháme, zpečetíme jen osud jejich dětí. Čeká mě těžké rozhodování a už teď vím, že nikoho výše popsaného nenajdu. Ale vyberu toho, kdo se bude této mé ideji blížit nejvíce.
