Článek
S blížícím se koncem podpory (aktualizací) Windows 10 jsem se musel zamyslet, co s počítači v širší rodině, kde zdaleka všechny nepodporují přechod na Windows 11. Jako mladší bych zkusil Windows 11 prostě nainstalovat s použitím některého ze známých triků. Možné to totiž je, i 10 let starý počítač na nový systém stačí, pokud to nebyl úplný střep už na začátku. Ale s rodinou a ubývajícím časem nemám rád nestandardní řešení – navíc bez záruky, že budou fungovat i po další aktualizaci.
První možnost – prodloužení podpory
U mých rodičů, kteří zvládají upravovat fotky, zadávat online platby a podobně, pravděpodobně vyměníme počítač. Z pohledu hardware to ale pro jejich potřeby nedává smysl. U nich zvažuji jednu z možností – prodloužení aktualizací za peníze. Rok aktualizací by měl být dostupný za cca 700 Kč a po čase nový počítač.
Druhá možnost – jiný OS
Druhou možností je instalace alternativního OS - operačního systému. Zavedené distribuce (rozuměj varianty) Linuxu jsou poměrně známé. Jejich grafické rozhraní je už dlouhé roky podobné rozšířenějším systémům a zvyknout si tak na ně není tak těžké. U těch větších distribucí, jako např. Ubuntu se zpravidla ani nesetkáte s tím, co bylo bolístkou linuxových OS před dvaceti lety – tedy že jste sháněli tu ovladač od grafické karty, tu od zvukovky.
Silnou stránkou Linuxu byla vždy bezpečnost – i kvůli slabšímu rozšíření se na něj útočníci tolik nezaměřují. Jenže hromadnou licenci antiviru mám pro jedno zařízení za zanedbatelných 300 Kč ročně, a navíc nebezpečí pro neznalého uživatele už dávno nečíhá v nakažené stažené MP3. Kompromitovat svá data můžete i na Linuxu, a to dnes často stačí. Investice, spoře oděné dámy, nebezpečí pro váš bankovní účet číhá všude.
Linux je super, než ho dáte dědovi
Přesně do skupiny výpočetní technikou nepolíbených uživatelů patří můj tchán. U něj mě první napadla možnost C – neřešit to. On reálně používá jen prohlížeč, a to zpravidla na fotbal na OnePlay a pak na maily s přáteli. Nemá bankovnictví, neplatí ani kartou. Jenže právě u něj je riziko možná největší – riziko chyby z neznalosti.
U ostatních členů rodiny doufám, že neklikají, kam nemají a pokud ano, včas se zastaví. Jenže to bych nesměl nedávno vidět jednoho počítačově gramotného, staršího člena rodiny, jak vyplňuje číslo karty do formuláře údajného kurýra, když prodával nějakou elektroniku. Je to snad nejrozšířenější podvod dneška – on ho prostě neznal a nečekal. A to přitom zvládnul počítač sestavit, kdysi se naučil základy programování, upravuje si fotky – vyzná se, řekli byste.
Nešlo by to jednodušeji?
A tak jsem pro tchána hledal nějakou jednoduchou variantu. Zvažoval jsem i pořízení Chromebooku – notebooku s jednoduchým systémem od Google. A při tom jsem to našel – OS Chrome Flex. Systém z Chromebooků, který se dá nainstalovat na jakýkoliv počítač. Systém s podporou a aktualizacemi velké firmy, jednoduchý na ovládání. Stáhne se na flash disk a dá se vyzkoušet bez instalace. A v jádru je to Linux, jen omezený pro jednodušší využití.
Při mém prvním pokusu na vlastním notebooku se ukázalo, že to ani tady nemusí být brnkačka. U některých značek jsou známé kolize s ochranou notebooku, a ne vždy to jde překlenout nastavením. Po hodinách hledání a pokusů jsem to vzdal. Podle informací na webu ale takové potíže u tchánova modelu nehrozily. Počkal jsem si tedy na jeho dovolenou a dnes přišel den D.
Prostředí Chrom OS Flex nijak nevybočuje z řady dnešních systémů. Nabízí i možnost připojení vzdálené podpory - třeba oblíbeného zetě.
Konec dobrý, všechno dobré
Zasunuji flashku, vybírám možnost „vyzkoušet bez instalace“ a vše funguje perfektně. Zakládám mu účet Google, testuji modelová využití. Prohlížeč chrome je dnes zcela standardní, doslova nemůžu narazit na problém. Čeho jsem se obával bylo připojení externího displeje – i to ale funguje na první dobrou. Jsem nadšený a hned po záloze dat se pouštím do instalace, ta proběhne rychleji než nastavení nového mobilu. Nastavení se synchronizují z Google účtu, po instalaci tak prakticky nemám co dělat.
Uživatelsky vypadá Flex úplně stejně, jako kterýkoliv jiný moderní systém – lišta, tlačítko „něco jako start“, připnuté oblíbené aplikace a hodiny s ovládáním wifi apod.
Chod počítače se navíc zrychlil, jak u minimalistických distribucí Linuxu bývá zvykem. A to díky SSD disku a dostatku operační paměti ani Win10 nebyly zvlášť pomalé. Dokonce jsem našel oficiální možnost vzdálené podpory přes prohlížeč chrome.
Chrome OS Flex tedy mohu nadšeně doporučit – zdaleka nejen naprostým laikům. Je vhodný pro kohokoliv, jehož práce se přesunula do záložek prohlížeče – a takových lidí dnes není málo.
