Článek
Když někomu řeknu, že do Itálie jezdím nejradši v září, dívá se na mě, jako bych tvrdila, že Vánoce jsou hezčí v lednu. Přitom za tím není žádná výstřednost. Za třicet let, co do Itálie jezdím, jsem si prostě všimla jedné věci — srpen je tam přeplněný, rozpálený a drahý, zatímco září je furt to samé moře jako předtím, jen bez fronty a bez spálených zad.
Nejsem cestovní kancelář a nemám důvod Vám nic prodávat. Jen jsem během těch let nasbírala dost zkušeností na to, abych věděla, kdy se do Itálie vyplatí jet a kdy je lepší zůstat doma s ventilátorem. Září patří jednoznačně mezi ty lepší měsíce, i když ho spousta lidí automaticky přeskočí, protože si ho spojuje s koncem prázdnin a návratem do práce.
Pamatuji si dovolenou, kdy jsem v polovině srpna strávila dvacet minut hledáním jediného volného místa na parkovišti u pláže. O tři týdny později jsem na stejném místě v září seděla sama, kde předtím nebylo k hnutí, a přemýšlela, proč jsem tohle neobjevila mnohem dřív.
Srpen je italská verze Černého pátku
V srpnu se do Itálie sjede prakticky celá Evropa najednou. Italové navíc mají tradičně volno kolem svátku Ferragosto, takže pobřeží praská ve švech i díky domácím turistům. Parkoviště u pláží se plní už kolem osmé ráno, restaurace mají fronty a rezervovat slušné ubytování na poslední chvíli je skoro sportovní disciplína. Platí to dvojnásob pro oblíbená letoviska jako Rimini, kde si v srpnu lehátko bez rezervace spíš jen odškrtnete jako zbožné přání.
V září se tenhle tlak zázračně vytratí. Rodiny s dětmi odjíždějí domů kvůli začátku školního roku, italské rodiny se vracejí do práce a pláže se najednou dají procházet bez slalomu mezi lehátky. Osobně mi tohle přijde jako největší benefit celého měsíce — konečně slyším moře, a ne cizí rádio ze sousedního ručníku. Klidnější sever si pak dokážu užít i v místech jako Cesenatico, které se v porovnání se sousedním Riminim mění v podstatě k nepoznání.
Cesta autem, která najednou nebolí
Kdo jezdí do Itálie autem, ví, že srpnové kolony na dálnicích kolem Brenneru nebo přechodu do Rakouska umí zabrat i o hodiny víc, než ukazuje navigace. V září tenhle chaos výrazně opadá, protože velká vlna dovolenkářů se přesouvá domů už koncem srpna. Ušetřený čas na cestě se dá jednoduše přeložit na den dovolené navíc, a to je argument, který mě osobně přesvědčí vždycky.
Moře je pořád teplé, i když kalendář říká podzim
Tohle je věc, která lidi nejvíc překvapí. Voda se v létě ohřívá postupně a svého vrcholu dosahuje spíš na konci sezóny než uprostřed. V září tak bývá moře podél Jadranu i Tyrhénského pobřeží často stejně teplé jako v červenci, někdy i teplejší. Vzduch už tolik nepálí, ale do vody se pořád dá skočit bez toho zoufalého nádechu.
Kombinace příjemnějšího vzduchu a stále teplého moře je podle mě ideální recept na dovolenou, kde si člověk konečně užije pláž, aniž by se celý den schovával ve stínu. Kdo má rád klidnější varianty severního pobřeží, může se inspirovat třeba u Milano Marittimy, kde se v tomto období dá sedět na pláži bez rezervace lehátka tři dny dopředu.
Ceny jdou dolů, servis nahoru
Hlavní letní sezóna v Itálii oficiálně končí zhruba v polovině září, a s ní padají i ceny ubytování, půjčoven aut i některých plážových služeb. Personál v restauracích má zase čas se věnovat hostům, protože sály nejsou nabité do posledního místa. Není to sice žádná záruka slev na všechno, ale rozdíl proti srpnu je citelný, hlavně u apartmánů a penzionů mimo velká letoviska. Kdo chce mít čísla černé na bílém, najde je v kompletním přehledu cen v Itálii pro rok 2026.
Počasí, které se dá přežít i bez neustálého pocení
Italské léto umí být nekompromisní, hlavně ve vnitrozemí a ve velkých městech jako Florencie nebo Řím, kde teploty přes den běžně přesahují třicetpět stupňů. V září teplota klesne na příjemnější úroveň, obvykle mezi pětadvaceti a devětadvaceti stupni, a večery nejsou jako outdoor sauna.
Díky tomu se dá skloubit pláž s výletem do historického centra, aniž by člověk po dvaceti minutách chůze vypadal, že právě vylezl ze sprchy. Osobně mám radši Itálii v tomhle rytmu — dopoledne moře, odpoledne procházka po městě, večeře venku aniž by se plastový ubrus lepil na stůl .
Večery navíc bývají příjemně svěží, takže se konečně dá obléct něco jiného než tílko a žabky. Tenký kardigan přes ramena a procházka po promenádě funguje v září úplně jinak než uprostřed srpnového dusna, kdy se člověk potí i ve spánku.
Vinobraní, houby a konec sezónní nudy na talíři
Září je v Itálii měsíc vinobraní, takže spousta oblastí, zvlášť Toskánsko, Piemont nebo Marche, ožívá sklizní hroznů a menšími lokálními slavnostmi. Restaurace mění jídelníček směrem k podzimním surovinám — houbám, kaštanům, novému vínu — a turistický ruch se přesouvá z čistě plážového režimu i k venkovské gastronomii.
Kdo má rád kombinaci moře a jídla, které nechutná jako z fastfoodové linky pro turisty, najde v září ideální okno. Menší restaurace mimo hlavní sezónu totiž víc vaří pro místní, a to se na talíři vždycky pozná. Číšník vás obslouží s úsměvem, a ne s tím unaveným výrazem člověka, který za posledních šest týdnů neměl jediný volný den.
Za mě osobně patří k nejlepším zážitkům právě zářijová večeře v malé rodinné trattorii, kde majitel sám doporučí, co dnes uvařili z toho, co ráno přivezli. V srpnu na tohle často není čas ani kapacita, protože podnik jede na plný výkon od otevření do zavírací doby.
Mýty o zářijové Itálii, které si vždycky ráda vyvrátím
Kdykoliv zmíním, že jedu v září, slyším pořád stejné tři věty. Že už bude moře studené, že se všechno zavírá a že bez dětí ve škole to stejně nemá smysl plánovat. Realita je jiná a stačí se podívat na fakta, ne na dojmy z dětství, kdy rodiče jezdili výhradně v červenci.
Moře se ochlazuje se zpožděním za vzduchem, takže i konec září bývá koupatelný na většině pobřeží. Plážová zařízení mimo hlavní letoviska sice zkracují provozní dobu, ale úplně nezavírají dřív než v říjnu. Kdo chce jít ještě víc do detailu, najde konkrétní čísla a doporučení podle regionů v samostatném přehledu italských pláží v září.
Chyby, které jsem za ty roky viděla i udělala sama
Kdybych dostala euro za každou situaci, kdy nějaký český turista na italské pláži zjistí, že tam něco „nejde“, měla bych klidně na další dovolenou navíc. Italská pravidla plážového bontonu jsou totiž trochu jiná než u nás a pár klasických přešlapů se opakuje pravidelně jako reklama před filmem. Ráda jsem se u toho pobavila i sama na sobě, když jsem si první rok myslela, že vlastní slunečník na placené pláži je samozřejmost.
Kdo chce mít jistotu, že se nebude červenat před plážovým hlídačem, může si projít přehledný souhrn typických zádrhelů v článku 13 chyb, které Češi dělají na dovolené v Itálii, a rovnou i konkrétní pravidla v textu co se nesmí na plážích v Itálii. Beru to spíš jako zábavnou přípravu na dovolenou než jako seznam hrozeb — a upřímně, člověk se u italských pravidel vždycky aspoň jednou zasměje sám sobě.
Kam v září vyrazit, pokud chcete jistotu teplého moře
Sever Itálie kolem Emilia-Romagna se v září ještě drží slušných teplot, ale večery už bývají svěžejší, hlavně blíž k horám. Jih naproti tomu prodlužuje sezónu přirozeně, protože moře tam bývá teplejší už od jara a stejně tak vydrží déle na podzim.
Kdo chce mít jistotu, že se do vody nebude bát vlézt ani poslední zářijový víkend, měl by mířit spíš na jih nebo na ostrovy. Sicílie, okolí Tropey v Kalábrii nebo Salento s Otrantem v Apulii patří mezi oblasti, kde se koupání dá v pohodě protáhnout hluboko do podzimu, a to bez nutnosti platit letní přirážku za sezónu. Kdo si zatím neví rady, kam přesně vyrazit, může si projít i přehled konkrétních pláží podle typu dovolené, který pomůže zúžit výběr podle vlastních priorit.
Co si vzít s sebou a na co nezapomenout
Balení na zářijovou dovolenou je trochu jiné než na červencovou, protože se počasí umí i v jednom týdnu proměnit.
- Lehké oblečení na den, ale i tenčí bundu nebo svetr na večer
- Plavky a ručník, i když je moc nepoužijete každý den jako v létě
- Deštník nebo pláštěnku, protože září bývá o něco deštivější než srpen
- Pohodlnou obuv na procházky, hodí se víc než žabky
- Repelent, komáři v září ještě neházejí flintu do žita
- Opalovací krém, slunce sice nepálí jako v červenci, ale spálit se dá i na podzim
- Klobouk nebo kšiltovku na dopolední procházky po slunných náměstích
Kdo plánuje kombinovat pláž s výlety po okolí, ocení i praktický týdenní itinerář pro cestu po jižní Itálii, kde se dá zářijové počasí využít i na delší cesty autem bez obav z přehřátého motoru i řidiče.
Kdy tedy jet, pokud chcete to nejlepší z obou světů
Ideální okno vidím zhruba od poloviny do konce září. Hlavní turistický nápor už opadl, ale teplota vody i vzduchu je pořád na úrovni, kdy dovolená vypadá jako dovolená, a ne jako otužovací kurz. Kdo má flexibilní práci nebo dovolenou mimo prázdninové termíny, má tenhle měsíc v podstatě jako výhru v turistické loterii.
Pokaždé, když se v září vracím z Itálie, říkám si to samé — proč jsem tam nejela už dřív a proč tolik lidí pořád věří, že dovolená u moře patří jen do července a srpna. Moře to totiž neví a hřeje si dál, ať už kalendář tvrdí cokoliv.
