Velké zúčtování 2026: Důchodcům přidali tisíce, ale nepoznají to. Komu v peněžence nic nezbyde?

Začněme tou dobrou zprávou, kterou se politici chlubí nejraději. Ano, důchody se od ledna 2026 zvyšují. Podle oficiálních dat si průměrný senior polepší o 668 korun měsíčně, což dělá oněch magických 8 000 korun ročně. Na papíře to vypadá krásně a mnozí si možná plánovali, jak s těmito penězi naloží. Realita je však mnohem střízlivější.

Musíme si uvědomit, jak se k tomuto číslu došlo. Valorizační vzorec se změnil – zatímco dříve zohledňoval polovinu růstu reálných mezd, dnes započítává pouze jednu třetinu. Stát tak fakticky ušetřil na důchodcích miliardy korun, které by jim podle starých pravidel náležely. Těch „přidaných“ 668 korun je tedy spíše náplastí než skutečným zvýšením životní úrovně, obzvláště pokud zohledníme tzv. důchodcovskou inflaci, která se často liší od té obecné.

A je tu ještě jeden „kalendářní podraz“. Mnoho seniorů spoléhá na přesné termíny výplat důchodů. V roce 2026 však kvůli rozložení státních svátků a víkendů dojde k posunům výplatních termínů v dubnu, květnu a červenci. Pro někoho banalita, pro člověka s napjatým rozpočtem a nastaveným inkasem na pátého v měsíci to může znamenat upomínky a sankce.

To pravé „peklo“ roku 2026 se ale skrývá v nákladech na bydlení. Majitelé bytů a domů, kteří se ještě nevzpamatovali z chaosu kolem daně z nemovitosti v minulých letech, letos narážejí na novou realitu. Vzpomínáte si na zprávy o tom, jak se daň z nemovitosti „omylem“ zvýšila a měla se snižovat? V mnoha obcích tento slib zůstal jen na papíře, protože místní zastupitelstva využila koeficienty k tomu, aby výpadek dorovnala.

A nejde jen o daně. Podívejme se na poplatky za služby, které jsou často vázány na lokální monopoly:

Teplo: například obyvatelé Příbrami zažívají šok, když cena centrálně dodávaného tepla roste o více než 100 Kč za gigajoule, což město řadí mezi nejdražší v republice. Pro starší pár v paneláku to může znamenat roční nárůst nákladů v řádu tisíců korun.

Odpad: v Brně zaplatí každý občan paušálně 900 Kč za svoz odpadu. Pro čtyřčlennou rodinu je to 3 600 Kč ročně, které musí „vykouzlit“ z rodinného rozpočtu.

Voda: Ve Zlínském kraji zdražuje vodné a stočné o 2,6 %.

Těch „přidaných“ 668 korun měsíčně k důchodu tak mizí jen v těchto položkách dříve, než si za ně stihnete koupit jediný rohlík.

Pokud si uděláme jednoduchou bilanci, zjistíme, že vítězů je v tomto roce pomálu. Na straně plusů máme v podstatě jen dvě položky. První je zmíněná valorizace důchodů, která přináší průměrně 668 Kč měsíčně navíc, ačkoliv její reálnou hodnotu snižuje inflace. Druhým pozitivem je úspora na elektřině díky tomu, že poplatky za obnovitelné zdroje (POZE) na sebe opět převzal stát, což může znamenat úsporu v řádu stovek korun ročně.

Seznam mínusů je však podstatně delší a finančně bolestivější. Nejmenší živnostníci v prvním pásmu paušální daně musí nově platit státu 9 984 Kč měsíčně. Pokud spadají do třetího pásma, částka skáče na drtivých 27 139 Kč. Senioři bez internetového bankovnictví čelí vyšším poplatkům za SIPO a služby České pošty. A zcela novou skupinou „poražených“ jsou nájemníci, na které dopadá zvýšený limit pro drobné opravy v bytě ve výši 9 000 Kč ročně.

Pokud si myslíte, že jako nájemníci jste z toho venku a zdražování nemovitostí se vás netýká, jste na velkém omylu. Rok 2026 přináší nenápadnou, ale naprosto zásadní změnu v tom, co všechno musíte v pronajatém bytě platit ze svého.

Vláda upravila limity pro tzv. drobné opravy, které hradí nájemník a nikoliv majitel. Pro standardní byt o velikosti 60 m² se tato roční hranice posouvá na 9 000 Kč. Co to znamená v praxi? Prasklá vodovodní baterie, výměna zásuvek, oprava splachovadla nebo i dražší servis plynového kotle – to vše jde nyní za vámi až do vyčerpání tohoto limitu.

Dříve tyto náklady často řešil majitel jako součást správy nemovitosti. Dnes zákon říká jasně: plaťte. Je to další skrytá daň za bydlení, která se nikde ve statistice inflace neobjeví, ale z peněženky vám může vytáhnout v průměru 750 korun měsíčně, pokud máte smůlu na starší vybavení bytu. A s ohledem na zprávy o tom, že mnoho panelových domů je již technicky „po smrti“ a jejich životnost končí , se četnost těchto oprav bude jen zvyšovat.

Zatímco běžní občané počítají každou korunu na poplatcích za SIPO (které Česká pošta pro rok 2026 opět potichu zdražila ), čteme v novinách zprávy, které zvedají tlak každému poctivému plátci daní. Příkladem budiž skandál v pražské Nemocnici Na Františku, kde podle informací Seznam Zpráv fungovaly „černé duše“ – fiktivní zaměstnanci, na které se vyplácely peníze, a systém „malých domů“ pro vyvolené.

Tento kontrast je frustrující. Na jedné straně stát tvrdě vymáhá každou korunu po živnostnících. OSVČ v paušálním režimu musí v roce 2026 zaplatit v prvním pásmu 9 984 Kč měsíčně. Pokud ale spadnete do třetího pásma, stát po vás chce nekompromisních 27 139 Kč každý měsíc. To je částka, která pro mnoho drobných podnikatelů v regionech představuje likvidační zátěž.

Jakou motivaci má člověk platit téměř třicet tisíc měsíčně státu, když vidí, jak mizí miliony v neprůhledných tocích veřejných institucí? To je otázka, kterou si v lednu 2026 klade nejeden český podnikatel.

Když se podíváme na celkový obraz roku 2026, vidíme jasný trend. Stát se snaží zalepit díry v rozpočtu, ale dělá to způsobem, který nejvíce dopadá na střední třídu a seniory. Úspora na ceně silové elektřiny (díky státnímu převzetí poplatků POZE) je sice vítaná , ale v kontextu zdražování tepla, vody, odpadů, daní a údržby bydlení je to jen kapka v moři.

Valorizace důchodů je fajn, ale inflace životních nákladů – ta skutečná, kterou vidíte na složence, ne ta ve statistickém úřadu – si svůj podíl vzala zpět i s úroky. Rok 2026 tak nebude rokem bohatnutí, ale rokem, kdy budeme muset opět velmi pečlivě počítat, co si můžeme dovolit.

A jak to vychází vám? Pociťujete zvýšení důchodů, nebo ho spolkly nové složenky? Je podle vás spravedlivé, aby nájemníci hradili opravy až do 9 000 Kč? Napište nám do diskuze, jaká je realita ve vašem městě.

Použité zdroje