Článek
Popelář
Já: „Co budeš dělat, až vyrosteš?“
Syn: „No přece řídit popeláři.“
Ach ano. Jistě. Jak jinak. Je zábavné pozorovat, jak se dětský (a hlavně chlapecký) svět zastaví, když se na scéně objeví popeláři. Vždycky musíme počkat, dokud popelnice nevysypou a neodjedou. Nikdy nehasnoucí evergreen. Tímto chci poděkovat všem popelářům, kteří jsou si vědomi obdivu malých chlapečků, a ochotně mávají. Díky. ♥
Hasič a policajt
Líbí se mi, že hlavně u kluků ještě pořád frčí nebezpečná povolání, jejichž náplní je pomáhat a zachraňovat. Někdy se do reálných profesí přišmodrchají ještě ty fiktivní superhrdinské, ale dokud má můj syn chuť zachraňovat svět, tak je mi celkem jedno, jestli jen „jako“ nebo doopravdy.
Řidič prakticky čehokoliv. Jo a taky kosmonaut
Co já vím, tak kluky ještě hodně láká řídit nějaký nadrozměrný dopravní prostředek, autobus, trolejbus, tramvaj, vlak, ještě lépe letadlo. A úplně nejlépe? Raketu.
Hokejista, fotbalista
U nás doma sportovní profese nefrčí, ale jsme srozuměna s tím, že spoustu chlapců touží po kariéře dejme tomu pana Jágra. Je zvláštní (nebo spíš ne), že jsem ještě neslyšela, že by nějaké dítě chtělo být profesionálním lukostřelcem, cyklistou či synchronizovanou plavkyní, takže obecně ty sporty pro děti asi zas tak lákavé nejsou, ale co obsahuje dresy, puk nebo míč, a dá se sehnat na sběratelských kartičkách, má bezesporu své kouzlo.
Maminka
I když maminka není povolání v pravém slova smyslu, nedokážu to své dceři vymluvit. Nejvíc ze všeho chce být maminkou. Včera mi dokonce říkala, že se už nemůže dočkat, až bude mít své vlastní děti. Tak jsem jí poradila, ať si zkusí najít něco časově dosažitelnějšího, na co se bude těšit, protože děti zřejmě ještě dlouho mít nebude. Kromě maminky však bere na milost i další povolání.
Já: „Čím chceš být?“
Dcera: „Maminkou, doktorkou a cukrářkou.“
Já: „A jak to všechno stihneš?“
Dcera: „Nejdřív budu doktorka, pak maminka a pak cukrářka.“
Zajímavé pořadí, ale neříkám nic, nehodlám mařit dětské sny a plány.
Doktorka, zdravotní sestra, veterinářka
Každé dítě, které má doma doktorský kufřík, koketuje s myšlenkou, že se vrhne do zdravotnictví. Ať už jako doktor(ka), zdravotní sestra nebo již v úvodu zmiňovaná veterinářka (někdy i veterinář). Proč ne. Škoda jen, že to málokomu nakonec vydrží.
Učitelka
Holčičky ve školce a ve škole často vzhlížejí k paní učitelce, takže i ony jednou chtějí stanout na jejich místě. Upřímně ale musím říci, že když jsem v dětství po tomto povolání toužila já, nemotivovala mě touha věnovat se dětem a předávat jim znalosti, leč si uvařit každé ráno čaj, ten popíjet, psát fixy na tabuli, kdy a co se mi zachce, zapínat rádio s písničkami, vybírat peníze na divadlo do obalů od rozpustných vitamínů a zapisovat známky do žákovské.
Showbyznys a média
Nevím jak dnes, ale za mého dětství ještě celkem letělo být herečkou, modelkou nebo zpěvačkou. Dneska nejspíš každý bude chtít být youtuberem a influencerem.
Čím jsem chtěla být já?
U mě se to střídalo. Knihovnice, květinářka, sekretářka, učitelka, učitelka v ZUŠ, doktorka, módní návrhářka, malířka, kadeřnice a pak jsme ještě měly s kamarádkou sen bydlet v maringotce a živit se prodejem ručně vyráběných náramků. Dobře, že jsme to neuskutečnily, ona je teď úspěšná doktorka a já…Já mám červený diplom z oboru, který nechci dělat, a děti. 😂
Do čeho natlačit (čti namotivovat) naše děti?
Tak jako při zavádění příkrmů stále dokola předkládáme i potraviny, které kojeneček nechce vzít na milost, stejně trpělivě navrhuji dětem předkládat a v nejrůžovějších barvách malovat povolání, jejichž nedostatek nás citelně zasahuje, tedy konkrétně třeba zubaři a logopedi a mnohá další, že ano. Protože vážení, pokud vaše dítě bude třeba ten zubař, máte docela velkou šanci, že až do smrti nebudete muset řešit otázku, ke komu si jít nechat spravit zuby. PS: tento odstavec byl myšlen jako vtip. Rozhodně mladým ponechme svobodnou volbu. Ale nebudu zastírat, že kdyby se některé mé dítě vrhlo na zubařinu, zlobit se rozhodně nebudu.
