Článek
Ne že by mi v návštěvě dentální hygieny bránilo zdraví, děti či snad finance (i když tady uznávám, že mám spoustu nápadů, jak veseleji, pokojněji a bezbolestněji utratit peníze), ale teprve nedávno i mé pocity přijaly fakt, který jim hlava vysílala přes dvacet let. Tím axiomem samozřejmě myslím tvrzení „Zubař je kámoš.“ Takže i když konečně nejsem před návštěvou zubaře nervózní měsíc, leč jen pár hodin, zvyknout si na nový, další a hlavně bezinjekční level práce v mé ústní dutině, se mi jevilo tak vyčerpávající, že jsem aktivně k návštěvě dentální hygieny žádné kroky neprovedla.
„Paní Bordovská, vy byste tu dentální hygienu ale potřebovala“
Proto mě vlastně zachránilo, že mě prakticky proti mé vůli (dělám si legraci) na hygienu objednala sestřička mého zubaře. Mého muže neobjednala. On to prý tolik nepotřebuje. Začínám mít trochu vztek, že v ordinaci našeho zubaře můj muž a mé děti stráví dohromady, tedy v součtu, zhruba 3 a půl minuty, zatímco já alespoň 15. A ne, není to tím, že bych se panu zubaři tak líbila a vesele si se mnou čtvrt hodinky povídal. Já se sice s odsávačkou v puse komunikovat snažím, ne že ne, neb po mnoha letech na rodičovské dovolené poměrně dravě vyhledávám možnosti konverzace s nedětmi, ale mé zuby jsou zjevně trojím kojením poznamenané více než zuby mého muže a mých dětí. Jak zvláštní.
Už jsem se vykecala, takže k věci. Dentální hygiena
Do ordinace jsem se přišoupala poněkud pochmurně. Paní dentální hygienistce, neb mě nezná a viděla mě poprvé, teprve po pěti minutách došlo, že jsem tak depresivní nikoliv kvůli mé povaze, leč kvůli strachu, v jehož zajetí jsem sledovala modely chrupu, zubní kartáčky, plakáty šťastných vyzubenců a hlavně hrozivé nástroje. Uklidnila mě, že dentální hygiena bolí pouze lidi, kteří mají zánět dásní, o kterém ale prakticky nikdo ani neví, že ho má. To jsem si skutečně vydechla a uvolněně se položila na lehátko.
Naturalistická pravda. Jen pro otrlé! (Kecám, čtěte)
Nemusíte se bát jako já. Bolelo to jen trochu, bolelo to jen místy. Ano, příjemné to nebylo, ale ano, dalo se to v pohodě přežít. Čistého to mohlo trvat tak 20-25 minut, ale moc se neradujte, je možné, že vy si poležíte déle. Vše se odvíjí od zubního kamene, skvrn a kdo ví čeho ještě.
Poté jsme si do hloubky promluvily o mém stylu čištění zubů. Takže netlačit na kartáček a používat mezizubní kartáčky. Přiznávám se všem, veřejně, vím, že se mají používat, nepoužívala jsem je. Dnes začnu. Doufám.
Objednaná jsem zase za rok, dříve nepotřebuji, mám nádherné zuby. To mě ostatně baví, jak mi můj zubař a nyní už i má dentální hygienistka (cítím se už skoro jak americkém seriálu) stále opakují, jak krásné zuby mám, přitom jejich barevný nádech i četnost zaplombování něčím nadpozemsky krásným já osobně neshledávám. Ale jo, proč ne. Když už mi tito zubní lidé působí mírnou fyzickou bolest, tak nechť alespoň pohladí mou duši.
Aaa dáme si anketku, ať zjistíme, kdo je sto let za opicemi, jako jsem byla já.
