Článek
SHEIN je prostě gigant a v očích mých spokojených kamarádek splněný sen o tom, jak se vlk nažere a koza zůstane celá, rozuměj nakoupíš si oblečení a přitom ani nemusíš do další výplaty přežívat na konzervách, co ti zbyly z dob lockdownu.
Já jsem statečně odolávala, protože tyhle čínské společnosti já nemusím. Ne že bych byla takový patriot, ale co je čínské, nejspíš bude daleko, tedy na zboží budu čekat více než 3 dny a toho bohdá nebude, abych v jednadvacátém století kurýra vyhlížela jak babka důchod nebo matka rodičák.
Ale závislost je závislost a místní sekáče a Vinted už mi byly málo. Na léto je třeba se obléct stylově a samozřejmě hlavně levně. A tak, vybavena pozitivními zkušenostmi kamarádek, jala jsem se na SHEINu nakupovat. Vybírání mi zabralo dva večery, ale statečně jsem se milionem kousků prokousala a pár svých vyvolených jsem si vybrala. To, že po několika hodinách urputné „práce“ jsem si ke spodku plavek zapomněla objednat i vrch, raději nebudu komentovat, protože jsem blahosklonná a dávno jsem si odpustila.
SHEIN příjemně překvapil. Zboží dorazilo už asi za týden, nejspíš z toho důvodu, že nemají sklad v Číně, ale kdesi v Evropě, nicméně každý musí mou neznalost omluvit, protože já jsem prostě odborník spíš přes ty vintedy, rozumějme si.
Jakmile jsem nejmladší dítě uložila k odpolednímu spánku, vrhla jsem se shopaholicky na balík. Uděláme si spolu pěknou poobědovou pauzu. Budu se kochat pohledem na sebe v zrcadle a konečně se budu cítit jako bohyně. Už trhám plastový sáček a třesu se vzrušením jak ratlík.
První vyzkouším košilku a saténové pyžámko, abych byla doma večer za kočku. Jako z filmu samozřejmě. No… v košilce jsem vypadala jak stará mladá nebo Blažena ze Slunce seno a odstávající krajky na „saténovém“ pyžámku a moje vykojená ňadra rovněž nepřipomínala v podobných oblečcích vždy skvěle vyhlížející Jennifer Aniston. Dobrá, nevadí, jdeme dál.
Plavky. Jsem se mírně přecenila. Vypadám, jako kdybych je ukradla své pětileté dceři. Eustres pomalu střídá distres. Oukej, ještě tu nějaký ajtemy mám, jdeme na ně.
Samodržicí podprsenka byla pravděpodobně určená spíše poprsí, které drží samo i bez podprsenky, což se tedy o mých trojnásobně vykojených klenotech, které prohrály boj s gravitací, říct nedá. Ale koneckonců prsa mi z ní nevypadly, takže dobrý. Jdeme dál, optimismus narůstá.
Legíny. Legíny za 5 euro. Dokonalé, úžasné, možná mírně umělé, ale to mi v zimě přijde k duhu, stejně mnoho netopíme. A já hloupá si nechávám na Vánoce darovat Lelosi za ani nechci říkat kolik, protože by se za to dala nakrmit africká vesnice. Výborně. Konečně v sobě cítím tu bohyni.
Teď jdu na ty zářivě růžové delší šaty, které představí mou odvážnou, nesvázanou, přesto pokornou a domáckou osobnost širému světu.
Ne… opravdu nevím, proč jsme se domnívala, že v šatech s jakýmisi podivně nařasenými rukávy, které vyzařují růž zářivěji než garderoba Pravé blondýny, budu působit tak jako podmanivě, cudně, přesto svojsky.
Letím k počítači a hledám, jak se toto neuváženě nakoupené oblečení dá vrátit. Já vám řeknu, nedělá to ten SHEIN jednoduše. Ale protože angličtina a urputnost jsou mi vlastní, dozvěděla jsem se vše nutné a ihned většinu svého cenného nákupu zabalila a odnesla na nejbližší parcel shop. A těšila se na těch pár stovek, které mi brzy vrátí.
Tak šel čas. Uplynuly tři týdny, status objednávky nezměněn a moje prachy někde v Číně. Začínám svou situaci aktivně řešit. Naštěstí milá Ann ze zákaznické podpory omluví sebe, celou společnost i ten celý prohnaný svět a přislíbí mi mé peníze. Takže čekám. Až přijdou, asi si půjdu koupit něco na sebe. Nemůžu přece v létě vypadat jako vandrák.
