Článek
- Nežádoucí. Lidé, kteří s radostí kradou fény, stříhají ručníky, propalujou koberce, ničí nábytek a někdy si domů odnesou i peřiny. (Jak?!)
- Zamilovaní. Zpravidla jde o ménězubé páry exotických jmen a barev, které se snaží si ve dvě odpoledne pronajmout na hodinku pokoj. Škoda, že máme vždycky jak na potvoru plno.
- Stěžovači. Všechno blbě. Ale všechno! Klasikové si vztek vylijou na recepční, modernisté na bookingu.
- Don Juanové. Vždycky, když procházejí kolem recepce, zářivě se usmějí a mrknou. Skládají komplimenty. Pokud se neosmělí a nesnaží se platonický obdiv proměnit v něco hmatatelnějšího, je to celkem roztomilé.
- Povídálci. Někteří hoteloví hosté si recepci pletou s ordinací terapeuta, bravurně zvládají absolvovat "sezení" i bez křesla. Postaví se k recepci a povídají, povídají a povídají.
- Žoviální. Většinou jde o muže, kteří již překročili střední věk a pomalu se blíží k tomu důchodovému. Jsou pozitivně naladění a srší nejen energií, ale také vtípky a historkami. Jsou galantní a vtipní.
- Cizinci. Cizinci jsou samozřejmě různí, co národ, to specialita, nicméně jeden rys je společný, a to neznalost naší kultury a našich zvyklostí. Afričanům bývá zima a chodí prosit o přímotopy, Maďaři nejsou zvyklí odemykat doleva, Ukrajinci by se nenapili vody z kohoutku, a to ani převařené. Jiný kraj, jiný mrav.
- Známé firmy. Hosté, kteří se vracejí opakovaně a budou navždy zapsáni do srdcí personálu, a to jak pozitivně, tak negativně.
- Podivíni. Jsou zkrátka svoji. Jeden je ujetý na boty recepčních, druhý s sebou i na jednu noc pokaždé tahá pět kufrů, třetí potřebuje stále jeden a ten stejný pokoj. Ale proč ne. Náš host, náš pán.
Tak co? Jaké další typy hostů znáte vy?