Článek
Prsten jsem si objednala někdy koncem června 2024. Ze tří dostupných barev mi nejvíce padla do oka lesklá černá. Horší to bylo s výběrem velikosti. Firma měla sice dobře zpracovaný postup, jak prsten vybrat, ale i tak jsem se nemohla rozhodnout. Nakonec jsem jsem zvolila větší ze dvou velikostí.
Dorazil mi domů za pár dnů. Byl úhledně zabalený v krabičce spolu s návodem na použití a popisem, jak jej propojit s platební kartou. Při pohledu na prsten jsem si vzpomněla na prsteny z hematitu, které jsem si kupovala jako malá. Také si pamatuju, že se vždy rozbily při prvním pádu na zem. Platební prsten naštěstí po půl roce stále vypadá jako nový. A to mi spadl tolikrát, že už to ani nedokážu spočítat.
Jenom v prvních pár dnech mi spadl hned několikrát. Sjížděl mi z prstu kvůli špatně zvolené velikosti. Vracet se mi ho nechtělo, tak jsem se smířila s tím, že ho budu nosit na prostředníčku místo na prsteníčku. A od té doby nemám problém.
Platební kartu jsem nahrála do prstenu hned první den. Bez problému. Stačilo stáhnout aplikaci a ta mě postupem provedla. Problém nebyl ani s přeinstalováním na nový telefon, který jsem si během roku pořídila.
Pokud jde o platby samotné, prvních pár týdnů používání jsem si připadala strašně divně. Při placení se mi stávaly dokola stále dva stejné scénáře. Buď na mě lidé nechápavě koukali. Čím, že jsem to jako zaplatila, když nemám v ruce kartu, telefon a ani nemám na ruce hodinky. A nebo se mě vyptávali jestli je to ten prsten, co viděli v reklamě. Pár lidí se mě dokonce zeptalo, jestli bych jim prsten na chvíli nepůjčila. Ne, zněla moje odpověď. Vy byste mi snad půjčili svou platební kartu?
Také jsem si nemohla zvyknout na platební gesto. V návodu bylo napsáno, že se s prstenem platí tak, že dá člověk nejprve ruku v pěst. Pravidlo jsem nejprve chtěla ignorovat, ale poté, co jsem párkrát málem nezaplatila, jsem si to zase rozmyslela.
Nakonec jsem si ale na placení prstenem zvykla tak , že už jej nedám z ruky. Jak by taky ne. Je to pohodlné, rychlé a vždy po ruce. Ideální pokud si chcete koupit kávičku po cestě do práce, nebo náhodnou blbinku, kterou jste zrovna někde viděli. Také je to ideální pomocník pokud jdete do bazénu. Akorát se pak nesmíte divit, jak rychle vám zmizí peníze z účtu. Někdy je zkrátka prsten pohodlný až příliš.
Další nevýhodou je, že jsem časem začala mít o prsten strach, přece jenom je to přístup k mému bankovnímu účtu. Radši jej nosím stále. Spím s ním, sprchuji se s ním… někdy si s ním jen tak z nudy otáčím na prstu. Mám strach ho sundat, abych ho náhodou neztratila. Napadá mě přirovnání s pánem prstenů. Stal se z něj můj milášek.
Po nějaké době se lidé na prsten přestali vyptávat. Kamarádi si zvykli, že s ním platím. I já jsem si zvykla, prsten používám téměř denně a už si u toho ani nepřipadám divně. I když, je to možná i tím, že jsem po čase změnila způsob přikládání prstenu. Při placení nejprve prsten svléknu z prstu, a až poté ho přiložím k platebnímu terminálu. Přijde mi to hygieničtější. Nemusím se tak terminálu dotýkat.
A jestli bych vám koupi prstenu taky doporučila? Upřímně nevím. Pro mě byl prsten ze začátku hlavně možnost platby rukou, aniž bych si musela pořizovat chytré hodinky. Pokud je ale vlastníte, nebo vám vyhovuje vaše současná platební metoda, prsten asi nebude nic pro vás.
Zároveň mi cena 1990 Kč přijde za platební kartu v hezkém obalu trochu moc. Na druhou stranu jsem si na prsten tak zvykla, že v případě ztráty ho i za tuto cenu poběžím koupit znova.
Jakou platební metodu si vyberete je zkrátka na vás, plaťte si kartami, hodinkami, telefony… nebo třeba platebními náramky. Pokud jde o mě, jsem ráda, že platba prstenem je jednou z možností.
